USA jdou na ruku Netanjahuovi
Podle ministra zahraničí USA židovské osady postavené na okupovaném Západním břehu Jordánu nejsou nelegální. Změna amerického postoje může pomoci izraelskému premiérovi.
TEL AVIV / PRAHA Spojené státy se opět postavily na stranu Izraele v nanejvýš choulostivé otázce: po uznání Jeruzaléma za hlavní město židovského státu (prosinec 2017) a přijetí sporných Golanských výšin za izraelské území (březen 2019) se tentokrát nejmocnější země Západu ústy ministra zahraničí USA Mikea Pompea vyslovila ke statutu židovských osad budovaných na Západním břehu Jordánu.
„Vznik izraelských civilních osad není sám o sobě v rozporu s mezinárodním právem,“řekl Pompeo a dodal, že postavení Západního břehu Jordánu musejí mezi sebou vyjednat Izraelci a Palestinci. Jde již o několikátou změnu postoje americké administrativy k citlivému tématu. Zatímco demokratičtí prezidenti USA, včetně Baracka Obamy, výstavbu osad nepodporovali, republikán Ronald Reagan je na konci 80. let 20. století „nevnímal jako jednoznačně ilegální“.
Podobně jako v případě uznání Jeruzaléma či Golanských výšin se i tentokrát nový postoj Spojených států setkal s příkrým odmítnutím ze strany Palestinců, organizací na podporu lidských práv i Evropské unie. Podle stanoviska EU židovské osady torpédují snahy o mír mezi Palestinci a Židy. „Žádáme Izrael, aby ukončil osidlovací aktivity,“uvedla v reakci na Pompeoovo sdělení šéfka unijní diplomacie Federica Mogheriniová.
V Izraeli se nedaří sestavit vládu
Třaskavé americké prohlášení je o to významnější, že přichází
Jeruzalém v době klopotných snah o sestavení izraelského kabinetu. V zemi se letos konaly již dvoje předčasné volby; ani druhé hlasování, proběhlé v září, však nepřineslo jasný výsledek, který by vedl k většinové vládě. Země se potácí v politické krizi.
Dosluhující premiér Benjamin Netanjahu, šéf pravicové strany Likud, s prvním pokusem o vytvoření vládní většiny neuspěl a lhůta pro jeho rivala, někdejšího šéfa generálního štábu izraelské armády a vůdce koalice Modrá a bílá Benjamina Gance, končí dnes o půlnoci. Pokud ani Ganc neuspěje, může prezident Reuven Rivlin pověřit posledním pokusem o sestavení vlády ještě třetího politika, a pak by už automaticky následovaly další předčasné volby. Ty ale žádná politická strana v Izraeli nechce připustit.
Pompeův výrok na téma židovských osad může pomoci Netanjahuovi, jehož politiku americká administrativa již vícekrát podpořila a který trvale zastává tvrdou pozici vůči Palestincům. Ganc navíc při politickém manévrování kolem možné nové vlády počítal přinejmenším s tichou podporou arabských stran sdružených v takzvané Židovské osady
IZRAEL Společné kandidátce. Izraelští Arabové však nové americké stanovisko přirozeně odsoudili, zatímco Ganc je (byť opatrněji než Netanjahu) přivítal. To může mezi potenciální spojence vrazit klín.
Osady jako předpolí boje o prostor
Podle mezinárodního práva a řady dokumentů prohlasovaných v OSN jsou židovské osady budované od roku 1967 na okupovaných územích nelegální. Nejsilněji se k tématu vyjádřila rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 2334 z roku 2016, v níž se konstatuje, že „výstavba izraelských osad je flagrantním porušením mezinárodního práva a nemá žádnou právní platnost“. Zástupce USA byl tehdy (za mandátu prezidenta Obamy) jediným, kdo se při hlasování zdržel; žádná země nebyla proti.
Realita je ovšem taková, že Stát Izrael ve výstavbě osad i v přítomnosti pokračuje a tím de facto „ukrajuje“stále více z území okupovaného Západního břehu Jordánu, který by se měl stát jádrem budoucího palestinského státu. Některé z těchto takzvaných osad mají charakter menších měst a v největších z nich žijí desítky tisíc Židů. S Izraelem jsou spojeny většinou úzkými dopravními koridory a jsou pod masivní ochranou izraelské armády. Celkem dnes žije v osadách na Západním břehu asi 400 tisíc Židů.
V minulosti došlo již dvakrát ke zrušení židovských osad a odchodu osadníků z jiných Izraelem dříve okupovaných území: v roce 1982 na Sinaji po uzavření mírové smlouvy s Egyptem a v roce 2005 v Pásmu Gazy. Tehdy se „ústup z pozic“ovšem týkal mnohem menšího počtu lidí a k podobnému kroku v současnosti v Izraeli neexistuje žádná politická vůle. Kritici proto obviňují židovský stát z toho, že se výstavbou osad na Západním břehu snaží pozvolna rozšířit své území na úkor Palestinců a nakonec tím znemožnit vznik samostatného palestinského státu.