Dál s Fideszem? Eurolidovci tápou
ZÁHŘEB/PRAHA V chorvatské metropoli dnes začíná dvoudenní kongres Evropské lidové strany (EPP). Sdružení křesťansko-demokratických a lidových stran sice zůstalo po květnových volbách nejsilnějším uskupením v Evropském parlamentu, přesto ale mělo jeho vedení ke spokojenosti daleko. Přišlo totiž o více než tři desítky poslanců, a to hlavně kvůli ztrátám členských stran v největších státech – Německu, Francii nebo Španělsku.
Naopak o něco lépe si vedly partnerské strany v některých nových členských státech EU, které rozšířily její řady v roce 2004. Symbolem tohoto posunu bude i plánovaná výměna v čele evropských lidovců, kdy po šesti letech vystřídá 72letého Francouze Josepha Daula Polák Donald Tusk.
Dvaašedesátiletý Tusk byl až dosud předsedou Evropské rady, a tím pádem i šéfem unijních summitů. Vedle končícího šéfa Komise Jeana-Clauda Junckera byl během uplynulých pěti let jednou z hlavních tváří osmadvacítky.
Od Tuska, jenž byl v letech 2007 až 2014 polským premiérem, se očekává, že otevře evropské lidovce novým tématům souvisejícím například s bojem proti globálním klimatickým změnám. EPP hodlá proto v Záhřebu schválit rezoluci s názvem „Vize EPP pro trvale udržitelnou planetu“. Na rozdíl od evropských Zelených, jimž při posledních eurovolbách pomohla debata o klimatu vyvolaná mimo jiné i demonstracemi hnutí Fridays for Future (Pátky pro budoucnost), chce být EPP vnímána jako „rozumná alternativa“. Proti globálnímu oteplování nechce bojovat zákazy a omezeními, ale naopak podporou technologických inovací a řešeními, jež by byly založeny na tržních principech.
Předpokládá se, že výměna v čele EPP se odrazí i ve způsobu jejího fungování. Jestliže Daul působil zejména v zákulisí a za hlavní úkol považoval udržet pohromadě heterogenní organizaci s 84 stranami ze 43 zemí, Tusk bude zřejmě víc vidět a nebude se vyhýbat ani konfliktům. A to nejenom s ostatními uskupeními, ale i směrem do vlastních řad.
Hned mezi jeho první úkoly bude patřit otázka dalšího členství maďarské vládní strany Fidesz premiéra Viktora Orbána. Její zástupci budou v Záhřebu chybět, neboť v březnu bylo straně pozastaveno členství kvůli agresivní předvolební kampani, jež byla dle EPP urážlivá vůči šéfovi Komise Junckerovi.
Orbán se přitom dostal do sporu hlavně s šéfem lidoveckých poslanců v europarlamentu Manfredem Weberem. Ten jako volební lídr EPP usiloval o pozici v čele Komise, což se pak – i za Orbánova přičinění – nepovedlo.
Čekání na „radu moudrých“
Po volbách se ale začalo napětí mezi maďarskou členskou stranou a EPP uvolňovat. Orbán, který si pohrával s myšlenkou, že by jeho poslanci již nemuseli vstoupit do lidovecké frakce, nakonec své výhrůžky neuskutečnil. A byly to i hlasy Fidesz, které pomohly začátkem července ke zvolení nové předsedkyně Komise Ursuly von der Leyenové, na níž se jakožto budoucí šéfce nejdůležitější unijní instituce dohodli evropští premiéři.
Když v březnu vrcholila roztržka s maďarskou členskou stranou, ustavila EPP tříčlennou „radu moudrých“a zadala jí vypracovat zprávu, do jaké míry jsou postoje Fideszu ještě v souladu s hodnotami eurolidovců. Členy grémia jsou bývalý rakouský kancléř Wolfgang Schüssel, někdejší předseda Evropského parlamentu Hans-Gert Pöttering z Německa a bývalý šéf Evropské rady, Belgičan Herman Van Rompuy. Očekávalo se, že hodnotící zprávu předloží nejpozději na sjezdu EPP v Záhřebu. Podle všeho k tomu ale nakonec nedojde – zřejmě i kvůli tomu, že oproti původnímu časovému plánu se zpozdí i nástup nové Evropské komise.
Již před sjezdem se objevily informace, že o další členství Fideszu nakonec rozhodne, jestli bude Orbán ochotný splnit tři podmínky: ubrat na kritice unijních institucí, odvolat plánovanou reformu správního soudnictví a ukončit snahy posunout EPP doprava směrem k populistům. První dva body už Orbán splnil, třetí zůstává otevřený.
Evropští lidovci chtějí být „zelenější“a reagovat tak na aktuální společenské debaty týkající se ochrany klimatu. Na jejich nového šéfa Donalda Tuska ale čeká i řešení otázky dalšího členství maďarské vládní strany Fidesz.