Německé banky si nechávají za vklady platit
PRAHA Platit za to, že si klient u banky uloží peníze, je v eurozóně už několik let realita. V září snížila Evropská centrální banka (ECB) sazbu, za kterou si u ní ukládají banky peníze, ještě více do záporu, na minus 0,5 procenta. Bankám v zemích platících eurem tak nezbývá nic jiného, než to nechat zaplatit klienty.
Podle v pondělí zveřejněného průzkumu německé centrální banky Bundesbank mezi 220 finančními ústavy kolem 60 procent z nich požaduje po svých firemních zákaznících, aby jim za vklady platili, a více než 20 procent z dotazovaných bank přeneslo záporné úrokové sazby i na běžné klienty. Informaci přinesl list Financial Times.
Dvouprocentní inflace
Hněv lidí se přitom neobrací tolik proti samotným ústavům, které záporné sazby účtují, ale především proti ECB. Její někdejší šéf Mario Draghi, jenž skončil minulý měsíc, se dokonce kvůli tomu dostal na mušku německého bulvárního deníku Bild. Ten ho nazval hrabětem Draghilou, neboť z lidí vysává jejich úspory.
Snahou opatření ECB, včetně záporných sazeb, je přitom dosáhnout růstu cen v ekonomice ve výši kolem dvou procent. Aby se sazba ECB dostala zpět do „plusu“, bylo by zapotřebí, aby inflace v eurozóně vystoupala na delší dobu nad dvouprocentní úroveň.
Německé banky nejsou pochopitelně jediné, kdo se sazbami koketuje. Jak uvedla před měsícem agentura Reuters, italská skupina
UniCredit by v příštím roce mohla zavést záporné sazby u vkladů nad sto tisíc eur. Zasáhnout by to mohlo i Česko. „Týkat by se to mohlo klientů s výraznými zůstatky na účtech v eurech. Pokud by i v Česku došlo k aplikaci negativních sazeb, tak bezpochyby klientům nabídneme alternativu v podobě investičních nástrojů tak, abychom jim garantovali alespoň nominální ochranu jejich vkladů,“řekl v rozhovoru s LN šéf české a slovenské UniCredit Jakub Dusílek.
„Už dnes je pro některé velké vkladatele z řad firem aspoň část eurových vkladů v českých bankách de facto ztrátová, ať už přes samotnou úrokovou sazbu, nebo přes dodatečné poplatky,“říká analytik České spořitelny Michal Skořepa. Dodal, že čím déle bude současné prostředí záporných úrokových sazeb trvat, tím větší počet lidí a firem zasáhne. „U domácností by však nešlo o významný zásah do jejich rozpočtů, protože v cizích měnách drží české domácnosti jen zhruba čtyři procenta svých vkladů,“doplnil Skořepa.
Co se týče korun, Češi se zatím bát nemusejí. „Otázka negativních sazeb v tuzemské ekonomice není aktuální a dlouho patrně nebude. I kdyby ekonomika začala ochlazovat a centrální banka měla potřebu měnovou politiku uvolňovat, pak velmi pravděpodobně začne oslabovat koruna – která je stále ovlivněna vysokým přílivem zahraničního kapitálu z konce kurzového závazku –, což přinese potřebné měnové uvolnění,“říká hlavní ekonom ING bank Jakub Seidler.