Multirezistentní bakterie: poslední výzva
Podzim je sezonou duše, napsala Virginia Woolfová. A měla pravdu, podzim přináší nádherné a proměnlivé barvy, z nichž se tají dech. Současně s ním ale o poznání méně romanticky přicházejí i bakterie a viry, které se nejen rychle šíří, ale jsou i vysoce nakažlivé.
Člověk by si řekl, že „obyčejná rýma přece nikomu neuškodí“a „malý bacil nikoho nezabije“. Buďme však opatrní, můžeme se totiž mýlit – některé tyto bacily mají téměř nadpřirozené schopnosti: stále více našich zbraní – antibiotik – se kvůli nárůstu počtu antimikrobiálně rezistentních bakterií, tzv. multirezistentních bakterií, stává zbytečnými.
Na celém světě zemře v důsledku infekcí vyvolaných antimikrobiální rezistencí každoročně 700 000 lidí. To je stejný počet jako u úmrtí v důsledku ostatních infekčních onemocnění představujících globální hrozbu. A postiženi bývají často ti nejslabší: novorozenci, malé děti a starší lidé. Proto nemůžeme ve společnosti, která se pyšní péčí o nejzranitelnější skupiny obyvatel, jako je EU a Japonsko, zůstat vůči problému antimikrobiální rezistence lhostejní. Boj je nyní více než naléhavý, zítra bylo pozdě.
Závazky, které jsme přijali na zasedání ministrů zdravotnictví skupiny
G20 v Okajamě, musíme dodržet. Dnes víme, že antimikrobiální rezistence je problém s mnoha aspekty. Ministři zdravotnictví tuto otázku nikdy nevyřeší sami. Opatření musejí být přijata v rámci tzv. přístupu „jedno zdraví“, v oblastech zdraví lidí i zvířat a životního prostředí.
Bacily neznají hranice
V Japonsku byl v roce 2016 zahájen národní akční plán a nyní jsme svědky pozitivního dopadu tohoto víceodvětvového přístupu. Japonsko v roce 2018 úspěšně snížilo používání antimikrobiálních látek u člověka o 11 procent ve srovnání s rokem 2013, a to v důsledku různých snah, například vydání pokynů o obezřetném používání těchto látek a motivace pediatrů, aby přestali předepisovat zbytečné antimikrobiální látky. Kromě toho jsme v několika asijských zemích zavedli systém dohledu, který přispívá k včasnému odhalení nozokomiální infekce způsobené antimikrobiální rezistencí.
Na úrovni EU poskytuje rámec pro opatření ke snížení vzniku a šíření antimikrobiální rezistence akční plán „Jedno zdraví“, který již přináší výsledky. Nové právní předpisy EU pro veterinární léčivé přípravky a medikované krmivo navíc stanoví v boji proti antimikrobiální rezistenci přísnější opatření. Podobně jako pokyny EU pro veterinární medicínu přijaté v roce 2015 i pokyny pro humánní medicínu z roku 2017 stanoví obezřetné používání antimikrobiálních látek.
Hlavní podmínka vítězství nad antimikrobiální rezistencí je prostá: antibiotika máme používat, jen když je to nutné. Zde může pomoci i očkování, lepší diagnostika nebo alternativní léčba. Očkováním klesá riziko infekce a následně potřeba antibiotik. Dnes jsme spojili své síly, protože antimikrobiální rezistence je celosvětový problém. Bacily neznají hranice a nepotřebují vízum. Vyzýváme k posílení mezinárodních rámců. Jestliže totiž v oblasti antimikrobiální rezistence nic nepodnikneme, mohou být důsledky pro náš svět zničující: každoročně lze očekávat 10 milionů úmrtí a do roku 2050 ztrátu pro světovou ekonomiku ve výši 100 bilionů eur. Podpora globálních partnerství, jako je například partnerství mezi Japonskem a EU, bude proto pro ochranu budoucnosti stále významnější.
U příležitosti Světového týdne informovanosti o obezřetném používání antibiotik 2019 tak EU a Japonsko znovu potvrzují svůj závazek učinit vše pro zvrácení trendu antimikrobiální rezistence a vybavit další generace tak, aby se samy mohly chránit před neléčitelnými infekcemi, způsobenými multirezistentními bakteriemi.