Tisíce Čechů a Slováků odjely nakupovat do Vídně

Svobodné cestování do západních zemí patřilo ke klíčovým požadavkům veřejnosti od prvních dnů po vypuknutí sametové revoluce. Již 30. listopadu 1989 rozhodla Adamcova federální vláda o zrušení tzv. výjezdních doložek, tedy povolení k vycestování na Západ. Počínaje 4. prosincem tak čs. občané mohli cestovat do zahraničí pouze s cestovním pasem. K tomu současně bylo každému povoleno vyměnit si devizy v hodnotě do 500 Kčs. Zároveň vláda rozhodla o odstranění ženijně-technických zařízení na státní hranici s Rakouskem (později vláda rozšířila toto rozhodnutí i na hranici se SRN), jejichž odstraňování začalo 11. 12. a skončilo 29. 12.

Symbolicky zahájili odstraňování drátěných zátarasů ministři zahraničí Dienstbier a Mock 17. 12. na přechodu mezi Hatěmi a Kleinhaugsdorfem. Obdobně symbolicky byla železná opona zrušena ministry Dienstbierem a Genscherem na přechodu se SRN Rozvadov-Waidhaus 23. 12. 1989.

Záhy přibývalo požadavků k otevírání dalších hraničních přechodů. Rakousko také hned počátkem prosince zrušilo vízovou povinnost pro čs. občany. Rakouská veřejnost zároveň podle tamního tisku počítala „s nájezdem Čechů a Slováků za nákupy do rakouských měst“. Již 4. 12. projelo rakouskými přechody asi 4000 turistů z Československa, 9. 12. jich bylo až 100 000. Poslední víkend před Silvestrem 1989 navštívilo Rakousko 350 000 občanů Československa. Nejvíce lidí směřovalo v prosinci, tedy před vánočními svátky, auty, autobusy a zvláštními vlaky do Vídně, která jim poskytla slevu na městskou dopravu, divadla a muzea zdarma. Vídeňáci a tamní Češi a Slováci také uspořádali sbírku pro čs. studenty. Václav Havel obdržel 22. 12. na rakouském velvyslanectví od starosty Helmuta Zilka městskou cenu Karla Rennera.