Greta? Ne, opravdoví vědci

Povídají nesmysly o něčem, čemu vůbec nerozumějí – tak zní občasný komentář, jímž ti „starší a znalejší“odsuzují Gretu Thunbergovou a mnoho dalších mladých aktivistů, kteří v řadě zemí světa včetně Česka upozorňují na to, že svět nedělá dost pro to, aby brzdil změnu klimatu a snažil se zmírnit její dopady. Tito aktivisté vyzývají, aby svět více naslouchal vědcům.

Takže – jak situaci kolem změn klimatu hodnotí lidé skutečně znalí, vědci, kteří se jím zabývají už dlouhá léta? Jejich slova jsou možná ještě varovnější.

Rozsáhlou zprávu o souvislostech změny klimatu, doplněnou odkazy na odborné studie, z nichž vychází, připravují vědci pro Lancet každoročně. Letos se na ní podíleli odborníci zastupující 35 uznávaných vědeckých institucí a agentur Organizace spojených národů. Publikovali ji minulý týden a nastínili v ní dvě možné varianty vývoje.

Podle té první bude svět pokračovat v dosavadním trendu, neomezí nijak podstatně produkci skleníkových plynů a průměrné teploty budou nadále stoupat nynějším tempem. Koncem století pak budou globálně vyšší o čtyři stupně Celsia oproti stavu před průmyslovou revolucí.

Podle druhé varianty se podaří splnit Pařížskou dohodu z konference OSN o klimatu z roku 2015, v níž se státy světa zavázaly udržet růst globální průměrné teploty natolik, aby se koncem století zvýšila méně než o 2 °C oproti hodnotám před průmyslovou revolucí. Momentální stav ovšem je, že průměrná globální teplota je už oproti východiskovému stavu o jeden stupeň vyšší.

Návrat o padesát let zpátky

Na tiskové konferenci, kde vědci výsledky výzkumného projektu představovali, mluvili tak, jako by za pravděpodobnější považovali první scénář. Tedy ten, že se toho moc změnit nepodaří. Jak poznamenali, děti, které se dnes narodí, budou v průměru žít do roku 2090. A jejich domovem bude svět o čtyři stupně teplejší než v době před průmyslovým věkem, tedy o tři stupně teplejší, než je nyní.

„Nemáme přesnou představu, jak ta doba bude vypadat z perspektivy veřejného zdraví, ale víme, že to bude katastrofa,“řekl Nick Watts z londýnské vysoké školy University College, který byl výkonným ředitelem projektu . „Změna klimatu má potenciál zvrátit všechno, čeho se nám podařilo za posledních padesát let ve stavu veřejného zdraví dosáhnout, a zahltit zdravotnické systémy, na nichž závisíme.“

Změnu klimatu pravděpodobně nepůjde zastavit. Účastníci projektu však stále doufají, že je možné vyhnout se nejhorším důsledkům. „Velká potíž, jíž čelíme, je vysvětlit lidem, že je to problém, který se jich přímo týká, a že s ním mohou něco udělat,“dodala na tiskové konferenci Gina McCarthyová, bývalá ředitelka americké vládní Agentury pro ochranu životního prostředí, která nyní vede na Harvardově univerzitě Centrum pro klima, zdraví a globální životní prostředí. „Chtěla bych, aby si lidé uvědomili, že mohou žádat po politicích, aby přijali akce, jež nejenom sníží rizika klimatické změny, ale budou příležitostí pro zlepšení veřejného zdraví.“

Ano, tahle slova znějí, jako by je říkala mladičká Greta Thunbergová. Ale vyslovila je harvardská profesorka McCarthyová.

Jasná fyzika

Připomeňme, že základem klimatické změny je fyzikální jev zvaný skleníkový efekt. Takzvané skleníkové plyny v atmosféře propouštějí sluneční paprsky, jež ohřívají Zemi, ale současně zadržují teplo, které zemský povrch vyzařuje. Jde o přirozený jev, díky němuž nepanují na Zemi třeskuté mrazy a je tu možný život. Jenže v důsledku lidské činnosti skleníkových plynů přibývá. Nejpodstatnějšími jsou vodní pára (jejíž množství při vyšší teplotě Země roste na úkor vody a ledu), oxid uhličitý, vznikající při spalování uhlí, ropy a zemního plynu, a metan, který se uvolňuje v zemědělství, zejména z rýžových polí a při chovu skotu, ovšem uniká i ze skládek, uhelných dolů nebo při těžbě zemního plynu. Protože energie se nemůže ztratit, její důsledky se musí projevit na Zemi – vyšší průměrnou teplotou, extrémními projevy počasí, změnou mořských proudů…

Pokud bychom nechtěli množství skleníkových plynů už příliš zvyšovat, museli bychom reorganizovat celý systém energetického zásobování lidstva, a ještě udělat podstatné změny v zemědělství. Do toho se politickým ani ekonomickým elitám moc nechce, protože neumějí reagovat na problémy, které tvrději dopadnou až na příští generace voličů či zákazníků. A když už se svět na něčem dohodne, jako při už zmíněné konferenci v Paříži, přistupuje k plnění slibů hodně opatrně. Anebo od nich couvne úplně, jako to udělaly Spojené státy, země s nejvyšší produkcí skleníkových plynů na osobu, které z rozhodnutí prezidenta Donalda Trumpa od dohody odstoupily.

Dotek horka

Mezi extrémní projevy počasí spojované s klimatickou změnou patří vlny veder. Nejstrašnější se projevila v Evropě v roce 2003. Zdravotně dopadla zejména na starší osoby a připisuje se jí předčasná smrt 70 000 lidí. Menší vlny veder se objevují prakticky v každém roce, zpráva v Lancetu připomíná, že osm z deseti nejteplejších let zaznamenaných meteorologickými měřeními bylo v této dekádě.

Zpráva také vypočítává, že v roce 2018 byli lidé starší 65 let ve světě vystaveni 220 milionům „expozičních událostí“. Expoziční událost definuje jako jednu vlnu veder působící na jednoho seniora. Předchozí rekordní rok byl 2015, kdy podle výpočtů došlo k 209 milionům expozičních událostí.

K ohroženým patří zejména starší lidé, kteří v Evropě nemívají byty vybavené klimatizací, jež lidské životy v takové situaci zachraňuje. Ovšem zase spotřebovává energii, která, pokud pochází z fosilních zdrojů, zatěžuje zemskou atmosféru novými skleníkovými plyny. Mezi rokem 2000 a 2016 se počet klimatizačních jednotek v komerčních i rezidenčních objektech ve světě zdvojnásobil, uvádí zpráva.

Vlny veder vystavují většímu riziku zdraví lidí zaměstnaných venku, zejména v zemědělství a stavebnictví. Lidé pracují kratší dobu a s menší intenzitou. Zpráva uvádí, že například na jihu Spojených států je v letních měsících až dvacet procent pracovních hodin nevyužito, což se odráží v poklesu produktivity práce.

Nešťastné plíce

Se spalováním fosilních paliv není spojeno jenom oteplování, ale také znečištění vzduchu, které – jak zpráva uvádí – zabilo v roce 2016 ve světě celkem sedm milionů lidí. Navzdory všem technickým vylepšením i ve vyspělých zemích unikají z komínů a automobilových výfuků zejména mikroskopické částečky znečištění, které po vdechnutí pronikají do plic a také do srdce a poškozují je.

Zvláště zranitelné jsou vůči nim děti. Jejich srdce bije rychleji než dospělým a také rychleji dýchají. Ve stejné situaci proto v poměru k velikosti těla absorbují více škodlivin než dospělí lidé.

S teplejším klimatem jsou spojeny rovněž lesní požáry, které v minulých dnech zasáhly například Kalifornii nebo australský stát Nový Jižní Wales. V teplejším počasí je větší sucho, oheň snadněji vznikne a snáze se šíří. K přímým škodám způsobeným plameny se přidávají ještě jiné: kouř z lesního požáru škodí lidskému zdraví podobně jako spalování fosilních paliv. Zpráva v Lancetu uvádí, že od poloviny této dekády se o 77 procent zvýšil počet lidí vystavených ve světě kouři z lesních požárů.

Desítky lékařů, klimatologů, ekonomů, matematiků i politologů připravily zprávu o dopadech změny klimatu na lidské zdraví, kterou publikoval renomovaný mezinárodní lékařský časopis Lancet. Není to potěšující čtení. Mluví se v ní o nepříjemném horku, infekčních nemocích, znečištěném vzduchu a podvýživě.

Stěhování komárů

Zpráva upozorňuje, že teplotní podmínky přispívají pronikání tropických a subtropických komárů do dříve chladnějších oblastí. Tím se zvyšuje pravděpodobnost nákazy například virem horečky dengue nebo prvokem způsobujícím malárii, které komáři přenášejí. „Nyní sledujeme trend, že komáry přenášená onemocnění, jako jsou virus chikungunya a další, o kterých jsme slýchali v Karibiku, se pozvolna posouvají k severu,“uvedl na tiskové konferenci Richard Carmona, zdravotnický odborník, který mimo jiné byl za vlády prezidenta George W. Bushe hlavním vládním úředníkem zodpovědným za veřejné zdraví.

Měnící se klima přináší změny i do zemědělství. Úrodu snižuje sucho i hmyzí škůdci, jimž se daří. Zpráva uvádí, že pro každé zvýšení střední teploty o jeden stupeň Celsia klesají výnosy kukuřice o 7,4 procenta, pšenice o šest procent a rýže o 3,2 procenta. V rozvojovém světě to může zhoršit zásobování potravinami a případně vést k nárůstu případů podvýživy.

Zpráva už beze snahy o kvantifikaci připomíná, že ztráta obživy zvyšuje riziko zhoršení duševního zdraví lidí. V celkovém shrnutí pak tvrdí, že v roce 2018 svět utrpěl v důsledku extrémního počasí spojeného s klimatickou změnou ztráty ve výši 166 miliard dolarů.

„Klimatická změna je jednou z největších hrozeb pro lidské zdraví. Stále ale jen čekáme, že budou vlády reagovat. Nemůžeme si dovolit takovou úroveň nedohody,“řekl při představování zprávy šéfredaktor Lancetu Richard Horton. Tedy ne nějaká „zmatená dívka“, ale lékař a šéf světově uznávaného lékařského časopisu.

Děti, které se dnes narodí, budou žít ve světě, který bude o čtyři stupně teplejší než v době před průmyslovým věkem, tedy o tři stupně teplejší, než je nyní