Koaliční mzdový kompromis

PRAHA Takhle pozdě se o zvýšení minimální mzdy ještě nerozhodovalo – koalice teprve včera vysoustružila náročný kompromis mezi představami zaměstnavatelů a odborů i partají. Ministři zvýšení o 1250 korun, a to od ledna, schválí na jednání 9. prosince. Nové minimum bude 14,6 tisíce.

Odboráři žádali zvýšení o 1650 korun, zaměstnavatelské svazy se stejnou naléhavostí zdůrazňovaly, že to jde maximálně o sedm stovek, jestli se nemají firemní soukolí zadřít. Tripartita nebyla schopná dosáhnout dohody, pročež to zůstalo na vůli vlády, která zvolila středovou variantu. Tudíž zcela spokojen není nikdo.

„Představy odborů i zaměstnavatelů byly jiné. Myslím, že je to dobrý kompromis,“řekl po jednání koalice premiér Andrej Babiš (ANO). Po navýšení bude minimální mzda odpovídat přibližně 40 procentům průměrného výdělku a v poměru k mediánu – hodnotě očištěné o krajnosti příliš hubených i nezvykle tučných odměn – asi 60 procentům. Tím se, jak zdůraznil vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD), částka dostane nad hranici příjmové chudoby. „Není možné, aby se nevyplácelo pracovat. Česká republika nemůže zůstat ostrůvkem levné práce,“řekl.

ČSSD v licitaci s ANO, jež mělo v původních pozicích blíž k optice zaměstnavatelů, argumentovala Polskem a Slovenskem. Tam se sice platí v eurech, ale při přepočtu bude tamní minimální mzda činit cirka 15 tisíc korun. Podle ČSSD není důvod, aby byli Češi oceňováni hůř.

Minima a záruky

Minimální mzda, stejně jako důchody, byly při přidávání v Česku dlouho opomíjené, především kvůli ekonomické krizi. Od nástupu vlády Bohuslava Sobotky (ČSSD) až po tu nynější včetně se obě částky pravidelně zvedají. Nejnižší možná odměna za práci se zvyšovala naposledy v lednu a činí 13 350 korun. V republice ji pobírá asi 150 tisíc lidí, ale ledacos se od ní odvozuje, takže dopady navýšení jsou širší.

Jde především o takzvanou zaručenou mzdu, což je ohodnocení diferencované podle složitosti, namáhavosti a odpovědnosti odváděného výkonu, rozděluje se do osmi skupin. V první skupině, kam patří třeba uklízečky či poštovní doručovatelé, se zaručená a minimální mzda rovnají. V osmé skupině ale musí jít alespoň o dvojnásobek – týká se to třeba makléřů nebo obchodních ředitelů.

Od minimální mzdy se odvíjí také výše základního zdravotního pojistného, počítá se z ní i nárok na daňový bonus za dítě, protože náleží těm, kdo v daném roce vydělali aspoň její šestinásobek.

Zaměstnavatele včerejší koaliční dohoda rozladila, je prý mimo realitu. „Minimální mzda roste výrazně rychleji než naše ekonomika, inflace i průměrná mzda. Pro firmy je takové zvyšování nebezpečné,“uvedla mluvčí Svazu průmyslu a dopravy Eva Veličková.

Podle Hospodářské komory ČR je cena nekvalifikované práce už zcela mimo reálnou tržní hodnotu. Zvýšení minimální mzdy se podle ní promítne v cenách pro zákazníky a v omezení investic do efektivnější výroby, zvýší se tak inflace, bez investic neporoste produktivita práce a řada firem bude v konečném důsledku muset propouštět.