Nová Komise, vysoké cíle

ŠTRASBURK/PRAHA Evropský parlament včera ve Štrasburku podle očekávání schválil novou Evropskou komisi. Nejdůležitější unijní orgán vedený předsedkyní Ursulou von der Leyenovou tak začne oficiálně sloužit počínaje 1. prosincem. Pozici jedné z místopředsedkyň v ní bude zastávat česká eurokomisařka Věra Jourová, jež bude mít nově na starosti evropské hodnoty a transparentnost.

Ustavení Komise podpořilo včera 461 poslanců ze 707 přítomných, proti bylo 157 europoslanců. To nakonec znamená výrazně větší podporu, než jakou dostala v červenci sama von der Leyenová, když o jejím zvolení do čela Komise rozhodlo devět hlasů.

Nová předsedkyně Evropské komise, která je první ženou na této pozici, oznámila ve svém dopoledním programovém projevu, že její tým bude usilovat o „zevrubnou změnu“, která má zasáhnout celou společnost a ekonomiku. „Činíme to, protože je to správné, nikoli proto, že to je jednoduché,“uvedla doslova.

Europoslance pak následně vyzvala k podpoře nejdůležitějších cílů Komise, mezi něž patří posílení role Evropské unie ve světě, ochrana klimatu a digitalizace evropského hospodářství, předpokládající stanovení jasných pravidel a měřítek. Uvedla, že v souladu s těmito prioritami chce také modernizovat unijní rozpočet.

Občané EU dle předsedkyně Komise očekávají, že Evropa najde společné řešení i ve sporných otázkách, jako je migrace. Von der Leyenová také potvrdila, že její tým bude dohlížet na důsledné dodržování vlády práva v členských státech.

Tak jako dosud má v nové Komisi každý členský stát po jednom zástupci. S jejich jmenováním museli předtím souhlasit europoslanci, kteří si ovšem v případě původních navržených kandidátů z Rumunska, Maďarska a Francie vynutili změny. I proto nemohla nová Komise nastoupit v původním termínu 1. listopadu. Svého zástupce odmítlo naopak jmenovat Spojené království, a to s ohledem na plánovaný odchod země z Evropské unie, ke kterému by mělo dojít nejpozději 31. ledna příštího roku.

Přijde závazný systém volebních lídrů?

Nominace bývalé německé ministryně obrany Ursuly von der Leyenové do čela Komise, na níž se po květnových volbách do Evropského parlamentu shodli premiéři členských států, vyvolala u řady europoslanců značné rozladění.

Unijní zákonodárci totiž většinou favorizovali model, kdy by do čela nejdůležitějšího orgánu EU usedl volební lídr politického uskupení, jež získalo nejvíc mandátů. Odůvodňovali to hlavně potřebou posílit legitimitu hlavních unijních orgánů. Proti byl ale především francouzský prezident Emmanuel Macron, jehož v tom podporovali i premiéři států visegrádské skupiny.

Teď ovšem navrhují Francie a Německo změnu, jíž chtějí minulé spory týkající se obsazení klíčových unijních institucí překonat. Již na prosincovém summitu EU by například mohla proběhnout diskuse o možnosti ustavit před příštími eurovolbami nadnárodní kandidátky a jako gesto vůči parlamentu by mohl být znovu oprášen i systém volebních lídrů.

Zmíněné návrhy jsou obsaženy ve dvoustránkovém dokumentu, který v posledních dnech koloval bruselskými kuloáry a o němž informoval server Politico. Počítá mimo jiné i se svoláním konference o budoucím uspořádání EU, jež by se měla konat od druhé poloviny roku 2020 (kdy bude stát v čele EU Německo) a trvat do poloviny roku 2022 (pak bude Unii předsedat Francie).

Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová vytyčila svému týmu pro příštích pět let ambiciózní cíle. Jestli bude úspěšná, bude záležet i na tom, kolik jí toho členské státy dovolí.

Mezi nejdůležitější cíle patří posílení role Evropské unie ve světě, ochrana klimatu a digitalizace evropského hospodářství