Internet se taky prosadil
Zelenější domy jsou první krok, následně se mají proměnit i v chytré domy. Klíčová otázka je, jestli – až to nastane – bude dost chytrý taky zákazník.
PRAHA Jmenuje se to zimní balíček. Pomyslnou mašli si na něm budou Evropané rozbalovat postupně v průběhu nastávající dekády a užívat si nadílky, ať už se jim bude líbit, nebo ne. Jde o směs čtyř unijních regulí, které zásadně promění vztah lidí a energií. Zákazník už nebude jen kupovat, počítá se s tím, že i sám vyrobí, případně prodá. V některých zemích, hlavně na Západ od nás, se lidé zamilovali do chytrých domů, protože to v provozu dost ušetří, ale český spotřebitel je konzervativní. „Legislativa říká: ‚Chovejte se úsporně, spotřebovávejte malé množství energie, dáváme vám k tomu dostatek informací.‘,“říká René Neděla, náměstek ministra průmyslu pro energetiku, s tím, že schválené předpisy trend předjímají.
LN Jednou z věcí, které EU žádá v rámci balíčku, je osazení domácností chytrými měřidly. Jsou mi k něčemu, pokud nemám chytré spotřebiče?
Kdo má velkou spotřebu bez chytré domácnosti, jen na tom drahém chytrém měřidle vidí, kolik spotřeboval, ale spotřebu samotnou tím nesníží. A naopak – když mám velmi malou spotřebu, moje teoretická úspora je také velmi malá, tudíž je otázka, jestli vůbec takové chytré měřidlo potřebuji.
Celá energetická legislativa má nastaveno, že zákazník to takhle chce, že všichni budeme smart, ale je otázka, zdali jsme na to vůbec připraveni, máme pro to dostatečné vědomosti. Spousta lidí o energetice neví vůbec nic a kolikrát ani náklady s ní spojené pro ně nejsou tak velké, aby se starali. Ale bude to trend, to jistě – všichni byli skeptičtí kolem rozvoje internetu a podívejte se teď. Naše snaha by měla umožňovat tyto změny, a to postupnými krůčky.
LN Bude to hodně otázka peněz, ne? Protože internet se rozšířil i díky tomu, že se stal cenově dostupným. Chytré domácnosti zatím cenově moc dobře nevycházejí.
Ano, souvisí to i s evropskými cíli pro obnovitelné zdroje. Všechno je to o rozumném a vyváženém nastavení, aby se nestalo, že energie v České republice bude podle nějakých parametrů úplně nejlepší v Evropě či na světě, ale lidé na to prostě nebudou mít. To není cesta. Přínosy musejí být porovnané s náklady. Když se vrátím k chytrým měřidlům: my jsme jako Česká republika v první vlně odmítli jejich plošnou implementaci, protože se to tady jednoduše nevyplatilo.
Tady existuje jistý systém regulace HDO (hromadné dálkové ovládání na rovnoměrnější odběr energie – pozn. red.), který je pořád využívaný, a také nedochází k velkým nekontrolovatelným odběrům, jako to bylo třeba v Itálii, tam vůbec nevěděli, jaké mají toky v síti. My jsme řekli, že v prvním kroku se to lidem u nás nevyplatí, a tak je nebudeme nutit k něčemu, co nedává smysl. V současné době je ta situace již jiná a s postupným rozvojem chytrých měření se počítá.
LN Jak přesně chytrá měřidla fungují?
Základní rozdíl je v tom, že nemáte pouze informaci o tom, kolik jste celkově spotřebovali energií, ale máte i další informace, jako třeba naměřené maximum nebo historický vývoj. Do budoucna budete takto moci optimalizovat svůj odběr.
LN Měřáky jsou součást úplné koncepční proměny energetického trhu. Jak se v něm mění role zákazníka?
Aktivní zákazník může v nedaleké budoucnosti nabízet služby. Bude mít třeba akumulační baterii a bude moci síti nabídnout, že když bude potřebovat, může jeho baterku využít k nabití. Zatím se řekněme ta bezpečnostní regulace řeší zmíněným HDO, ale do budoucna se počítá, že bude více individuálních zdrojů, pročež soustava na hladině nízkého napětí bude vypadat jinak. Bude tu i agregátor, na straně výroby i spotřeby, který bude shlukovat víc jednotlivců dohromady, to už pak bude pro trh zajímavější.
LN Každý trh se brání, když se má víc otevřít konkurenci. Ten energetický z toho asi také není nadšený.
To je zřejmé. Český trh je už
řadu let liberalizovaný, dochází tu poměrně často ke změně obchodníka elektřiny, je to zhruba 400 tisíc odběrných míst ročně, jež tu změní dodavatele, to je asi deset procent z celkových 6 milionů odběrných míst. Je vidět, že zákazníci hledají. V čem je pořád rezerva: když si člověk staví dům, nehledá moc energeticky úsporná řešení nebo chytrá řešení, neboť jsou stále nákladná či komplikovaná, neuvažuje o vlastním energetickém zdroji.
LN Mít vlastní zdroj bude povinnost?
Od 1. ledna 2020 platí požadavky na budovy s téměř nulovou spotřebou energií. Primárně záleží na tom, jaký budete mít zdroj na vytápění a na přípravu teplé vody, následně musíte řešit další opatření, která musíte splnit, abyste mohli postavit dům. Počítá se celá energie stavby – úprava obálky budovy, vzduchotechnika, obnovitelné zdroje, případně osvětlení, rekuperace. Jejich kombinaci musíte poskládat a v některých případech, abyste splnili požadované limity, musíte mít i vlastní zdroj elektřiny, tedy fotovoltaiku.
LN Čili je na mně, jak přesně si svůj domek poskládám, abych správnou energetickou třídu dostala.
Tak. A to trendem bude, už i je. V dnešní době nemůžete postavit dům, který bude velmi plýtvat energií, protože máme nějaké závazky. Jednoduše vůbec nedostanete stavební povolení, protože se nevejdete do limitu. Jak by to mělo například být od roku 2020: když budete mít dům s kotlem na zemní plyn bez výměníku, nemáte šanci. Když budete mít tepelné čerpadlo, dům bez zateplení a bez vyřešení vzduchotechniky, malý solár na střeše a vyřešenou rekuperaci, vejdete se. Jsou to různé standardy, různé propočty.
LN Směřujeme k čím dál šetrnějším domům s čím dál nižšími nároky na energii?
Do budoucna to bude určitě tato cesta. Osobně si myslím, a tak by to mělo vypadat v České republice, že rodinný dům bude mít vlastní zdroj, možná i akumulaci, bude zateplen a bude se snažit co nejvíc snížit náklady na energii. Může se stát, že jednotkové náklady budou vyšší než nyní, ale díky tomu, že jednotek budete potřebovat méně, cena bude dávat smysl. Pokud se ale nic nebude dělat, cena energie půjde nahoru.
LN Proč?
Protože abyste mohla více decentrálních zdrojů připojit, musíte na to mít dostatečně připravenou síť, což bude potřebovat dodatečné náklady, o kterých se v této souvislosti moc nehovoří. Když se mluví o tom, kolik stojí výroba megawatthodiny z obnovitelných zdrojů, nedodává se, jaké jsou náklady na síť a náhradu. Myslím si, že v Evropě bude nedostatek kapacity. Elektřina bude, ale buď ve stavu přebytků, nebo velkých nedostatků. Proto se každý bude snažit mít vlastní zdroj. Nemyslím to jako strašení, jednoduše bude takový trend – větší zdroje se nestaví. Jako si lidé doma topí v kotli, budou sami obsluhovat i výrobu elektřiny.
LN Takže to vlastně přinutí zákazníka, aby se přidal k těm chytrým? Jinak si to odskáče tím, že bude hodně platit?
Myslím si, že ano. K takovému trendu nás legislativa fakticky nutí. Říká: „Chovejte se úsporně, spotřebovávejte malé množství energie, dáváme vám k tomu dostatek informací.“Ti, kdo zůstanou v klasickém režimu, který bude energeticky náročný, budou mít vysoké náklady. Ale opět, není to o vyvolávání strachu, trend souvisí s dobou, digitalizací, sdílenými auty. Jen si myslím, že my Češi jsme trošku konzervativní, máme vlastně rádi pořád jednoho dodavatele. Když nás vysloveně nebere na hůl, zůstáváme, já to tak mám taky.
LN Nedopadne to nakonec jako s výměnou starých kotlů? Ministerstvo životního prostředí výměnu za ekologičtější hodně dotuje, ale pořád na konci zůstane asi 300 tisíc nevyměněných, vesměs v domácnostech, které jednoduše nemají peníze na finanční spoluúčast u dotace. Nezůstanou nakonec i tady s velkými náklady přesně ti, kdo nemají na pořízení chytré domácnosti, což vytvoří sociální problém?
Se zimním balíčkem přichází i termín energetické chudoby. Proto je potřeba nalézt rozumnou rovnováhu mezi řešeními tak, aby se opravdu nestalo, že řešení budou chytrá a super, ale čtyřicet procent lidí nebude schopno si energie pořídit. Od toho tu jako ministerstvo jsme, aby se šlo postupnými kroky, aby se nedělala revoluce, nýbrž evoluce. A pak případně může ministerstvo práce a sociálních věcí hledat podpůrné sociální programy, protože je to přesně, jak říkáte. Nejhorší domy s nejhorší energetickou třídou budou mít nejčastěji ti, kdo prostě nemají na to, aby si dům zateplili. Je jasné, že peníze dají raději na jídlo, na běžný život. Tohle se určitě bude muset vyřešit.
Nejsme tak bohatí jako třeba Němci, abychom se mohli bez dalšího inspirovat u nich. Němci mají nejdražší cenu energií pro domácnosti v celé Evropě, druhou nejdražší pro průmysl. Už teď mají problémy s energií, jdou cestou, kterou tam společnost zatím vnímá pozitivně a dokáže ji finančně unést. Kdyby se to stalo tady, že u nás nebude elektřina vycházet průměrně na 10 až 12 tisíc ročně, ale dvoj- až trojnásobek, pro běžnou rodinu jde o velmi vysoké náklady.