Rodinné domy povinně „zezelenají“

domu, které to rozhodně nepotřebuje.

Další je třeba tepelné čerpadlo nebo chytré spotřebiče, které šetří samy. Na začátku to vyžaduje vyšší investici, vybalancovat by to měly nižší náklady na život v takovém domově.

Stát přispěje

Povinnost podřídit se ekologičtějšímu i ekonomičtějšímu standardu nabíhala postupně od roku 2016, s prvním lednovým dnem příštího roku se proces završí tím, že nařízení pojme i nejmenší budovy, pod 350 metrů čtverečních: rodinné domy, menší obchodní provozovny.

Nižší energetická účinnost budov patří k závazkům, které se České republice nedaří plnit, proto na to také ministerstva mohutně poskytují dotace, resort průmyslu podnikatelům, resort životního prostředí domácnostem v rámci Nové zelené úsporám.

Žádat o peníze lze až do roku 2021, a to klidně i na již dokončený dům, jde to zpětně. Naopak se dá státní subvencí pokrýt i příprava projektu, protože člověk sám zpravidla netuší, nemá-li odborné vzdělání, jak má kombinovat solár na střeše, zateplené cihly a úsporné žárovky, aby se do kýžené třídy vešel.

U novostaveb je situace jasná, úřady nedovolí energeticky hýřivý projekt, horší je to s již existujícími budovami. Firmy se moc nehrnou do toho, aby investovaly do „ozelenění“svých provozoven, u domácností je to podobné. Překážky jsou v praxi dvě: peníze, protože i při využití dotace musí část výdajů platit zájemce sám, a v některých případech památkáři.

V České republice je přehršel chráněných staveb, často v nich sídlí veřejné instituce, od ministerstev po školy, a nasazení zateplené konstrukce na barokní fasádu je neprůchozí.

Unijní závazek říká, že v režimu téměř nulové spotřeby mají být od roku 2021 všechny stavby v členských státech: novostavby tedy nestačí. Co to je „skoro nula“, si každá země určila vyhláškou, například v Dánsku to znamená pětkrát vyšší přísnost než v Česku. Tady je to do spotřeby zhruba 70 kilowatthodin na metr čtvereční za rok, tam jen patnáct.

Pro příští generace

„Snižování energetické náročnosti budov v Česku je v souladu s celosvětovými trendy. Zohledňuje se přitom zájem budoucích generací, protože menší spotřeba energie je jedním ze základních předpokladů udržitelného rozvoje i výrazem společenské odpovědnosti,“říká ředitel odboru energetické účinnosti a úspor ministerstva průmyslu Vladimír Sochor.

Jak ukazují statistiky, mentalita drobnějších stavitelů jde v tomto ohledu požadavku na zelenější projekty naproti. Od roku 2013 postupně roste počet nových rodinných domů ve velmi úsporné skupině B, úměrně tomu ubývá stále méně žádoucí skupina C. Co se hýbe pomaloučku, je zájem o pasivní domy či jejich blízké příbuzné v kategorii A, těch je pod pět procent. U velkých developerských projektů se citlivější přístupy rovněž prosazují, například v zavádění systémů na splachování dešťovkou.