Smrt při práci? Rodina dostane víc

Za smrt při práci dostane rodina zemřelého statisíce navíc. Novela zákoníku práce podpoří také zaměstnávání rodičů pečujících o děti.

PRAHA Když loni krátce před Vánoci zemřelo na Karvinsku při důlním neštěstí 13 horníků, byli jejich blízcí ze zákona odškodněni částkou 240 tisíc. Novela zákoníku práce, kterou minulý týden posvětila vláda, výši odškodnění radikálně zvyšuje. Rozšiřuje se i okruh lidí, kteří za smrt blízkého při práci nebo jeho zvlášť těžkou újmu na zdraví budou finančně odškodnění.

Doposud do skupiny odškodněných spadají nezaopatřené děti, manželé či registrovaní partneři a rodiče žijící s poškozeným ve společné domácnosti. Novela okruh lidí rozšiřuje na všechny děti (i ty zaopatřené) a rodiče bez ohledu na to, zda žijí ve společné domácnosti, nebo ne. Nová pravidla by měla začít platit od ledna 2021. „Půjde o dvacetinásobek průměrné mzdy, což můžeme očekávat, že bude přes šest set tisíc korun,“vysvětlil LN Petr Hůrka, náměstek pro legislativu ministerstva práce a sociálních věcí.

Zvýšení částky považuje za klíčové i šéf odborářů Josef Středula. „Bohužel každoročně je to víc než stovka lidí, kteří přijdou o život v průběhu výkonu svého zaměstnání. Dosavadní odškodnění už vůbec neodpovídalo realitě,“uvedl.

Okruh lidí, kteří při smrti blízkého dostanou peníze, se rozšíří i o osoby, které újmu pociťují za sobě vlastní. „Takovými mohou být například druh, družka, teta, strýc a podobně. Nemusí s poškozeným žít ve společné domácnosti, ale mohou třeba pečovat jeden o druhého,“uvedl Hůrka.

Podpora rodičů i seniorů Změnou, která by mohla ovlivnit podobu pracovního trhu, je zavedení takzvaných sdílených pracovních míst. Resort chtěl podpořit zaměstnávání na kratší úvazky, zejména u osob, které pečují o děti. Taková pracovní místa by mohli vyhledávat i senioři.

Zavedení nového institutu by mělo pomoci také zaměstnavatelům. Náklady na kratší úvazky jsou totiž pro firmy, které řeší, že na zbytek směny či pracovní doby nemají náhradu, relativně vysoké.

Dle novely se o jedno pracovní místo budou moci dělit nejméně dva zaměstnanci, kteří si sami rozvrhnou, kdy který z nich bude do práce chodit. „Uplatnění vidíme ve službách, ve výrobě i u prací, které nejsou vázané na jednu konkrétní osobu zaměstnance. Pochopitelně to nepůjde třeba u specifické administrativní práce, kdy je spis přidělen k jednomu konkrétnímu zaměstnanci,“dodává Hůrka.

Také Středula si pochvaluje, že zavedením sdíleného pracovního místa se Česko dostane mezi ostatní evropské státy, které takový úvazek nabízejí už řadu let. „Není to určitě řešení pro všechny případy. Bude to relativně jednoduché třeba v call centru, ale když jde o pracovní místo v průmyslové firmě, tak to bude složitější, protože se lidé budou muset střídat v průběhu provozu obsluhovaného stroje,“uvedl.

Další novinkou, se kterou novela zákoníku práce počítá, je změna při výpočtu dovolené. Délka dovolené by se odvozovala od pracovního úvazku a odpracované doby v kalendářním roce, a to s přesností na hodiny při výpočtu.

Dosavadní úprava totiž nezohledňuje spravedlivě délku směny ani rozsah úvazku zaměstnance.

Změna dopadne hlavně na ty, kteří pracují na různě dlouhé směny.

Změnit se má i doručování písemností – například výpovědi z pracovního poměru. Zaměstnanci budou povinně hlásit adresu pro doručování pracovněprávních listin a aktualizovat ji při každé změně. Nemělo by tak docházet k obstrukcím při přebírání dokumentů.