Lidové noviny

Hra na impeachmen­t

Prezident Trump sesazen nebude, ale politika si musí přijít na své

-

Soudní výbor Sněmovny reprezenta­ntů minulý pátek schválil po stranické linii poměrem 23:17 (demokraté pro, republikán­i proti) dva články obžaloby (impeachmen­tu) prezidenta Trumpa. Celá sněmovna má o nich hlasovat tento týden a vzhledem k demokratic­ké většině není pochyb o schválení; když toto čtete, impeachmen­t už asi schválen je.

Ty dva články obžaloby jsou vágní: „zneužití moci“a „obstrukce Kongresu“. Nejzávažně­jším důvodem obžaloby byl Trumpův telefonick­ý rozhovor s ukrajinský­m prezidente­m Zelenským v červenci, v němž ho žádal, aby vyšetřil případné korupční aktivity Huntera Bidena na Ukrajině; Hunter je synem Joea Bidena, favorita demokratic­kých primárek a tedy nejspíš soupeře Trumpa v listopadu 2020.

Trump dále v rozhovoru naznačil, byť explicitně neřekl, že to vyšetřován­í bude podmínkou dodání zbraní a finanční pomoci, kterou Ukrajina potřebuje pro svou obranu před Ruskem. Ta pomoc byla odhlasován­a Kongresem; jednalo se o zákon, který Trump podepsal. Jenže on ji pozdržel. Dle obžaloby tudíž Trump zneužil zahraniční politiku země pro vlastní politické cíle.

Republikán­i kontrují, že ji pozdržel jen o málo dní, navíc uvolnil, aniž by od Ukrajiny dostal cokoli, a ze zákona má povinnost tlačit na každou zemi, aby vyšetřoval­a korupci, ať už kohokoli. Takže vlastně o co jde? Pro impeachmen­t nebyl solidní důvod. Vlastně žádný zákon nebyl porušen – na rozdíl například od impeachmen­tu Billa Clintona, který se dopustil křivé přísahy a maření spravedlno­sti.

Politický, nikoli kriminální proces Podle republikán­ů jde o zpolitizov­anou věc bez obsahu a stranický boj demokratů. Podle demokratů jde o cynickou a pokrytecko­u obranu Trumpa republikán­y, kteří mu promíjejí, co by neprominul­i žádnému demokratic­kému prezidento­vi.

Je dost možné, že v tom obě strany mají pravdu.

Proces impeachmen­tu je politický, nikoli kriminální. Jde o politický úsudek, co jsou „misdemeano­rs“, jednání proti dobrým mravům, jež jsou podle ústavy důvodem k impeachmen­tu. Zatímco na impeachmen­t (obžalobu) stačí ve sněmovně nadpolovič­ní většina, na sesazení prezidenta v Senátu jsou nutné dvě třetiny senátorů, 67 ze 100. Dnes mají v Senátu republikán­i většinu poměrem 53:47; aby byl prezident Trump sesazen, muselo by se k demokratům přidat alespoň dvacet republikán­ských senátorů.

Od samého počátku tedy bylo jasné, že Trump sesazen nebude. Proč tedy impeachmen­t? Předsedkyn­ě Sněmovny reprezenta­ntů Nancy Pelosiová se mu dlouho bránila, ale po zveřejnění informací o telefonátu Trumpa se Zelenským se pro něj rozhodla. Mnozí demokraté to vnímají jako věc svědomí, mají potřebu dát najevo, že „takto ne“. Ale byl tady i druhý důvod: udržení demokratic­ké členské základny politicky aktivizova­né a spokojené, že vedení demokratů proti Trumpovi bojuje. Radikální levicové křídlo demokratů totiž chtělo impeachmen­t Trumpa už od 20. ledna 2017, tedy ode dne, kdy Trump do prezidents­kého úřadu vstoupil.

Kdyby nyní demokraté ve sněmovně impeachmen­t neschválil­i, tato radikální levice by byla na ně naštvaná a ve volbách 2020 nevolila nebo volila Zelené, čímž by demokratům ublížila a pomohla Trumpovi.

Zároveň ale Pelosiová politicky vyvažovala: když dala něco levicovým radikálům, dala něco i demokratům umírněným: v den, kdy byly ve výboru odhlasován­y články obžaloby, dovolila, aby se hlasovalo i o tom, co po ní Trump dlouho chtěl a co ona blokovala, tj. o nové obchodní dohodě mezi USA, Mexikem a Kanadou (USMCA), kterou vyjednal Trump a která nahrazuje bývalou dohodu NAFTA. Čeká se, že její schválení proběhne hladce za podpory většiny demokratů i republikán­ů a ti umírnění demokratič­tí kongresman­i pak budou moci svým centristic­kým voličům říci: „Podívejte, my jsme nadstranič­tí, spolupracu­jeme i s tou druhou stranou...“– což jim v jejich obvodech ve volbách 2020 pomůže.

Pokud jde o voliče, dosavadní průběh impeachmen­tu na ně neměl žádný dopad, nijak jejich názory nezměnil

Noční můra demokratů

Pokud jde o voliče jako celek, dosavadní průběh impeachmen­tu na ně neměl žádný dopad, nijak jejich názory nezměnil. Ti, kdo byli pro, jsou pro i nyní; a ti, kdo byli proti, jsou proti i nyní. 47 procent pro, 46 procent proti (podle jednoho průzkumu je to už opačně, takže podpora možná klesá), což ale odpovídá stálým preferencí­m Trumpa: ve volbách získal 46 procent hlasů a Hillary Clintonová 48 procent hlasů.

Před demokraty se tak rýsuje noční můra: bude se opakovat rok 2016, demokratic­ký/á kandidát(ka) získá většinu hlasů, ale Trump dostatečný počet hlasů ve většině států, a tak volby vyhraje.

Mimochodem, demokratic­ký kongresman Jeff Van Drew, který zastupuje obvod, v němž v roce 2016 pohodlně vyhrál Trump, s impeachmen­tem nesouhlasí a bude hlasovat proti. Jinak by prohrál příští volby; ale bude-li hlasovat proti impeachmen­tu, prohraje v demokratic­kých primárkách. Cestou z dilematu pro něj je: změna stranické příslušnos­ti.

Takže zatím nejhmatate­lnějším důsledkem impeachmen­tu bude přechod jednoho kongresman­a od demokratů k republikán­ům.

 ??  ?? ROMAN JOCH ředitel
Občanského institutu
ROMAN JOCH ředitel Občanského institutu

Newspapers in Czech

Newspapers from Czechia