Rodičovská loterie

Vaše příjmy záleží na tom, jak se parlament vyspí

Dávky se zvyšují, blázni se radují, mohl by říci asociální cynik. Ale neřekne: výše podpory v rodičovství vzroste od ledna o šestatřicet procent, což je největší skok od roku 2006, kdy poslanci podporu více než zdvojnásobili. Zvyšování dávky pro maminky a tatínky na „dovolené“nás přesto staví před zajímavé otázky: Jak vysoká by měla být podpora rodičů? Kdy a jak by se měla měnit?

Adekvátní výši dávky pochopitelně nelze určit – zejména proto, že většina rodičů přepočítává podporu na měsíční příjem, ačkoli ji v posledních letech lze čerpat šest měsíců až čtyři roky. Dávka je teď určována celkovým souhrnem, takže můžete pobírat půl roku přes šestatřicet tisíc, nebo naopak několik let sedm tisícovek. Tato změna z roku 2012 je zcela zásadní: umožnila rodičům jednak pobírat relativně vysokou podporu (měli-li předtím vysokou mzdu) a zejména vracet se do práce dřív než po čtyřech letech, aniž by peníze propadly.

Délka výplaty je i z hlediska rozpočtu kruciální věc: i za člověka s průměrnou mzdou dostane stát (respektive správa sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovny) měsíčně přes patnáct tisíc korun. Co nejrychlejší návrat do práce je tedy zásadní nejen pro kariéru a od ní odvislého důchodu maminek (jen tři otcové ze sta chodí na rodičák), ale také pro erární kasu.

Jak má být dávka vysoká? Odpověď pochopitelně neexistuje, zajímavý je jen vztah k průměrné mzdě (u nás obvykle osciluje mezi 20 a 30 procenty průměru). Šokující pak je, že ještě dnes je rodičovská nižší než v roce 2007, kdy byla průměrná mzda takřka poloviční. Zvýšení mělo přijít už dávno. Nejrozumnější by bylo, kdyby se stejně jako jiné dávky rodičák zvedal automaticky s růstem průměrné mzdy. Ušetřili bychom si exhibice v parlamentu a rodiče by se přestali dělit na ty, kteří měli kliku a brali příspěvek zrovna, když dosáhl 36 procent průměrného platu (v roce 2007), a na ty, kteří počali v nesprávný čas – jako tátové a mámy z roku 2003, kdy dostávali pouhých 16 procent.