Polský deal: zelený vs. justiční?
Nejsou to ještě ani tři týdny, co převzala začátkem prosince v Bruselu otěže nová Evropská komise. Za krátkou dobu se jí už podařilo představit pod názvem Evropský zelený úděl (The European Green Deal) ambiciozní plán, aby se Evropa stala do roku 2050 klimaticky neutrální.
Některé problémy ale zdědila Komise po té předchozí. K tomu nejpalčivějšímu patří konflikt s Varšavou kvůli polské justiční reformě. Národně-konzervativní vláda vedená stranou Právo a spravedlnost (PiS) ji odstartovala krátce poté, co v roce 2015 nastoupila k moci. Začalo to faktickou paralýzou původního ústavního soudu přes pokus vypoklonkovat soudce nejvyššího soudu do předčasného důchodu až po hledání nových způsobů, jak ženy a muže v talárech „disciplinovat“.
PiS své tažení proti justici odjakživa obhajuje nutností očisty systému od soudců z doby komunismu. Naopak Unie v tom vidí útok na systém nezávislé soudní moci, a tím pádem i na jeden ze svých pilířů. Proto zahájila Komise proti Varšavě už tři řízení a ve dvou případech uspěla.
Teď ale dostal celý spor další dimenzi. Vláda v Polsku – možná i pod vlivem toho, že její vítězství v podzimních volbách už nebylo tak přesvědčivé, a s pocitem, že si musí pospíšit – chce prosadit nový zákon s dopadem na činnost justice. V případě jeho schválení by hrozilo soudcům, kteří budou v praxi naplňovat verdikty Soudního dvora Evropské unie v Lucemburku, kárné řízení. A to v případě, pokud by byly tyto rozsudky z pohledu polského ústavního soudu v rozporu s ústavou.
Zjednodušeně řečeno: V Polsku by tak přestal platit primát unijního práva nad národními zákony. Tento princip platí ve Společenství od roku 1964, kdy tehdy zasáhl jeho Soudní dvůr do sporu italského občana Flaminia Costy s energetickým koncernem ENEL. Pokud by polská vláda zákon prosadila, znamenalo by to reálné zpochybnění zmíněné zásady. Na ní mimo jiné stojí fungování vnitřního trhu Evropské unie.
Novou Komisi to staví před nelehký úkol. Ursula von der Leyenová nastupovala s tím, že nechce žádné nové spory s členskými státy a ty stávající chce vyřešit. Stejně tak i opakuje, že nehodlá ustupovat ze zásad právního státu. Zároveň ale bude hrát Polsko klíčovou roli při uskutečňování jejího ambiciózního klimatického plánu. Získává přes 70 procent elektřiny z uhelných elektráren, čímž je i silným producentem skleníkových plynů. Na summitu EU dostalo Polsko odklad, že se může rozhodnout až v červnu 2020, v jakém rozsahu se ke klimatickému plánu připojí.
Hrozí teď jinými slovy jakési „něco za něco“? Varšava se zapojí do ekologizace své energetiky výměnou za to, že Brusel přestane klást polské vládě do cesty překážky v její snaze získat kontrolu nad justicí v zemi? To by byl vskutku špinavý obchod.
Vláda v Polsku chce prosadit nový zákon s dopadem na činnost justice. V případě jeho schválení by hrozilo soudcům, kteří budou v praxi naplňovat verdikty Soudního dvora Evropské unie v Lucemburku, kárné řízení.