Céčka pořád táhnou
O legendární hračku Husákových dětí je zájem neustále. Oblibě pomohlo i výročí sametové revoluce
céčka potřebují do konkrétního data, většinou na retro party, kam si brali i tepláky s pruhem a další ‚rekvizity‘,“vypráví.
Vzpomínání za mořem
Ačkoli je plastová hračka pojmenovaná po třetím písmenu abecedy, v minulosti se vyráběla i v dalších tvarech. Existovala géčka, eska nebo paragrafy. Existuje dnes poptávka po nových podobách místo té tradiční? „Lidé chtějí klasiku. Nic jiného je moc nezajímá,“je si jistý Chmela.
Z klasické linie tvarů vybočují pouze zmíněné paragrafy. Ty si občas objedná nějaká právnická kancelář na firemní oslavu či kupříkladu absolventi práv na popromoční večírek.
Rodinu východočeských výrobců však neživí pouze céčka. To by asi ani nebylo možné. Z jejich lisu vypadávají i další předměty: knoflíky, plastové šroubky pro nábytkáře, kolíčky na prádlo nebo háčky. Z těch „zábavných“produktů Chmela a spol. lisují třeba reliéfy hradů, zámků a katedrál.
Jako důkaz se na stole na ukázku postupně ocitají detailně vyvedené výlisky Karlštejna a Týnského chrámu. Jedná se o jemnou práci. Původní raznici před mnoha lety vyrobil pečlivý důchodce – nástrojař. „Je to precizní ruční výroba. To už dneska snad ani nikdo neumí,“posteskne si Chmela.
Hodí se i ke hře
Jeho céčka se během let dostala nejen na sousední Slovensko, ale i do Německa, Nizozemska, Spojeného království nebo do USA. Co tenhle export spojuje? Lidé, kteří stále populární hračku objednávají, jsou českoslovenští pamětníci. Emigrovali do ciziny, vzpomínky na plastový zázrak svého dětství si však vzali s sebou. Ať jsou jakkoli daleko, chtějí si připomenout kus svého dětství, podělit se o vášeň s vlastními potomky nebo se pochlubit zahraničnímu partnerovi.
Chmelova rodina navíc céčka dál rozdává i po úřadech. Jako úplatek prý už dávno nefungují, udělají ale radost. Když šla Rudolfova manželka do nemocnice, dala pár balíčků rodinného klenotu lékařům. „Paní doktorka s nimi tady hrála čáru,“dozvěděla se při další návštěvě zařízení. I na tuhle „soutěžní“formu použití pověstných céček totiž lidé nezapomněli.