Obří ocelárna u Tarentu hýbe Itálií
Průmyslový gigant ArcelorMittal vycouval z převzetí problémové obří ocelárny u Tarentu. Italská vláda si od transakce slibovala zlepšení životního prostředí v těžce zkoušené chudé oblasti, místo toho hrozí zvýšení nezaměstnanosti.
TARENT/PRAHA Před dvěma a půl tisíci lety byl Tarent, tehdy známý pod jménem Taras, jedním z nejvýznamnějších měst antického světa. V současnosti jde o sídlo, kde životní podmínky patří k nejhorším na celém kontinentě. Velká byznysová transakce to měla změnit, vypadá to ale tak, že všechno zůstane jen na papíře.
Za současnými problémy kdysi slavného přístavu, ležícího u pobřeží Jónského moře na jihu Itálie, stojí obří průmyslová oblast nacházející se na periferii města. Ta byla vystavěna v 60. letech v rámci snahy o hospodářské pozvednutí chudých jihoitalských regionů a její součástí byla i největší ocelárna Evropy Ilva. Dílčím úspěchem sice bylo, že podnik nabídl v oblasti s vysokou nezaměstnaností několik tisíc pracovních míst, ovšem na životní prostředí se mnoho nehledělo. Ocelárna produkovala takové množství zdraví škodlivých či přímo smrtících látek včetně např. dioxinů, že se Taranto časem zařadilo mezi nejvíce znečištěná místa planety. Nemocnost
místních obyvatel či výskyt vrozených vad u novorozenců trhaly rekordy.
V loňském roce se italský stát, který v roce 2015 firmu Ilva částečně znárodnil, dohodl na prodeji ocelárny s firmou ArcelorMittal, největším producentem oceli na světě. Kupující se mj. zavázal k výrazným investicím převyšujícím dvě miliardy eur (více než 52 miliard korun) do zlepšení environmentálních parametrů továrny. Tím se konečně měly vylepšit i životní podmínky obyvatel dvousettisícového města. ArcelorMittal se kvůli této transakci zbavil i své bývalé hutě v Ostravě (dnes Liberty Steel).
Právní záruky nedáme
Teď to ale vypadá, že jediným efektem zamýšlené akce bude prudký nárůst nezaměstnanosti. Součástí dealu byly totiž dříve dohodnuté záruky imunity pro manažery ArcelorMittalu, kteří by nemohli být stíháni kvůli negativním dopadům fungování podniku na zdraví, například prostřednictvím žalob od zaměstnanců či místních obyvatel.
Italská vláda ale nakonec od těchto záruk couvla – proti zárukám pro ArcelorMittal bylo hlavně Hnutí pěti hvězd (M5S), které klade velký důraz na ekologii.
ArcelorMittal reagoval odstoupením od smlouvy a záležitost je nyní u soudu v Miláně. Podle názoru vlády neměla firma na odstoupení nárok, dá se tedy očekávat vleklá právní bitva. V ocelárně je mezitím z velké části zastavena výroba a přibližně osmi tisícům zaměstnanců hrozí výpovědi.
Obvinění ze způsobení ekologických a zdravotních problémů obyvatelstvu čelil již předchozí vlastník, firma Ilva. Současná italská vláda, tvořená koalicí populistického M5S a středolevé Demokratické strany, vznikla teprve letos v září – tedy v době, kdy celá transakce již byla v procesu – a záruky pro ArcelorMittal v Tarentu si zřejmě rozmyslela i v kontextu nedávného výroku Evropského soudu pro lidská práva (ECHR). Ten v lednu odsoudil italský stát za to, že své občany v minulosti neochránil před škodami na zdraví způsobenými znečištěním právě z ocelárny Ilva, a země musela více než 150 lidem zaplatit odškodné.
„Je to nemocné město“
Zmírnit napětí, které mezi pracovníky ocelárny kvůli nejisté budoucnosti vzniklo, se nedávno na místě samém pokusil italský premiér Giuseppe Conte. Marně: shromáždění zaměstnanci jej vypískali. „Nevěříme už nikomu. Žijeme tady desítky let ve strašném prostředí a teď se na nás vykašlal i Mittal,“řekl agentuře AFP pod podmínkou anonymity jeden z dělníků.
Ti starší před reportéry zavzpomínali na dobu, kdy znečištění bylo nejhorší. „Vídávali jsme ten nažloutlý kouř pouhým okem, a cítili jej. Nikdo nám ale neřekl, že je to plné karcinogenních látek, i když každý věděl, že se tu rodí postižené děti,“řekl sedmdesátiletý bývalý zaměstnanec Ilvy Cosimo Martinese.
Optimismem nepřekypoval po návštěvě továrny ani Conte. „Byl jsem otřesen tím, co jsem viděl a slyšel (...) Tohle je nemocné město. Ti lidé se octli v pasti mezi právem na práci a právem na zdraví,“řekl novinářům zjevně znejistělý premiér.
Konkrétní řešení záležitosti, která již týdny plní zpravodajství italských médií, ale zatím nenabídl nikdo. Zdá se tedy, že nešťastný Tarent se ze svých potíží hned tak nedostane.