Mzdy a platy čeká pomalejší růst

Očekávané snížení tempa růstu české ekonomiky kvůli brexitu či globálním otřesům v autoprůmyslu pracovní místa Čechů neohrozí, lidé firmám chybí.

Hospodářský výkon České republiky v roce 2020 nejspíš zpomalí. Růst hrubého domácího produktu (HDP) by měl z letošních 2,5 procenta podle odhadů zbrzdit na dvě procenta. „Dynamika české ekonomiky by měla být tlumena dopady zpomalení světové ekonomiky a riziky z vnějšku. Ekonomický růst bude tažen především spotřebou domácností, která by měla odrážet stále silnou mzdovou dynamiku, nízkou míru nezaměstnanosti i razantní zvýšení starobních důchodů,“říká mluvčí resortu financí Zdeněk Vojtěch.

Zpomalení ekonomiky s sebou nese i pomalejší růst mezd, než tomu bylo dosud. Zatímco letos by podle odhadů ekonomů měla průměrná mzda vzrůst o sedm procent a měla by překročit 34 tisíc korun hrubého, příští rok se v průměru zvedne kolem šesti procent. V absolutním vyjádření si lidé polepší o zhruba dva tisíce korun – průměrná mzda patrně přesáhne 36 tisíc korun hrubého.

Důvodem, proč si mzdy udrží i přes ochlazování hospodářství relativně vysoké tempo, je přehřátý pracovní trh. „Nominální růst mezd by měl podle prognózy v roce 2020 dosáhnout 6,2 procenta. To souvisí s problematikou nedostatku lidí a firmy se musí velmi snažit a motivovat své pracovníky, aby je byly schopné udržet,“vysvětluje prezident Hospodářské komory ČR Vladimír Dlouhý.

Očekávané zpomalení ekonomiky tak problém s nedostatkem lidí ani letos nevyřeší. „Na trh práce nyní vstupují slabší populační ročníky, které ani zdaleka nepokryjí jeho současné potřeby. Nováčků přicházejících na trh a nastupujících na své první pracovní angažmá je již méně než sto tisíc, zatímco na začátku 90. let minulého století jich bylo přes 150 tisíc,“říká ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská.

Práce bude stále dost

Žádné velké propouštění se proto nečeká. „Celková situace na pracovním trhu je nadále pozitivní, i přes velkou nejistotu v automobilovém průmyslu, který se obává dopadů nových ekologických předpisů EU na počty zaměstnanců. Výrobní sektor sice již tolik nenabírá nové zaměstnance, ale intenzivní nábory pokračují v maloobchodě, IT, technických pozicích a v některých oblastech veřejného sektoru. Proto nečekáme nárůst nezaměstnanosti, ale spíše její stagnaci,“říká Jiří Halbrštát, manažer náboru společnosti ManpowerGroup.

„I když některé firmy už započaly s redukcí zaměstnanců a další se přidají, na trhu práce se to ještě neprojeví. Uvolnění pracovníci velmi snadno nejdou uplatnění jinde,“potvrzuje trend Horská. Míra zaměstnanosti zůstane v blízkosti historického rekordu. Podle prognóz se vyšplhá někam ke 2,3 procenta, což znamená stále nejlepší výsledek v celé Unii.

A kdo může čekat, že si platově polepší? Přinejmenším ti, kdo pobírají minimální a zaručenou mzdu. Minimální mzda totiž od ledna už poněkolikáté za poslední léta vzroste a bude nově činit 14 600 korun. S tou se navíc zvedá i zaručená mzda, která představuje nejnižší možný výdělek odstupňovaný podle složitosti práce, namáhavosti a odpovědnosti, kterou s sebou nese. Její rozsah dnes činí 13 350 až 26 700 korun měsíčně. Od začátku příštího roku to bude 14 600 až 29 200 korun.

„Mzdy rostou procentuálně nejrychleji u podprůměrně hodnocených pracovních pozic a především

Příklady valorizace důchodů: u těch, které se nejvíce odvíjejí od minimální mzdy. Téměř 70 procent zaměstnanců v soukromém sektoru má nižší mzdu, než je průměrná. Pod tímto průměrem se pohybují především nespecializovaní pracovníci ve výrobě, logistice, maloobchodu, hotelnictví a restauracích, administrativní pracovníci nebo zákaznický servis,“říká Halbrštát.

Zásadní vliv růstu minimální mzdy na celkový růst příjmů potvrzují i další. „V rámci nových volných pracovních pozic kupodivu stále ještě narůstá podíl míst vyžadujících maximálně základní vzdělání. Navíc má dojít k dalšímu nárůstu minimální mzdy o téměř deset procent. V roce 2020 bych proto očekával nadprůměrný růst mezd – a to až kolem sedmi procent – spíše v odvětvích s nižšími mzdami, jako je stavebnictví, ubytování a veřejné stravování. K nim se samozřejmě pojí také vzdělávání, kde se vláda bude i příští rok snažit zlepšit zoufalé platové poměry,“říká analytik České spořitelny Michal Skořepa.

Platy rostou rychleji než mzdy Polepší si samozřejmě i zaměstnanci veřejného sektoru. Těm porostou platy plošně o 1500 korun, učitelům se pak příjmy zvýší o deset procent. „Z důvodu růstu minimální mzdy a platů učitelů budou růstu mezd opět vévodit pomocné práce, kultura, sociální péče a vzdělávání následované veřejnou správou,“vyjmenovává ekonomka Horská.

Neustálé přidávání je však problém pro firmy. „Ve veřejné sféře dostávají zaměstnanci průměrně zhruba o dva tisíce korun měsíčně více, což je pro řadu soukromníků problém. Eráru se zkrátka velmi těžko konkuruje, zvláště pokud mluvíme o menších firmách. Ještě větší problém ale vidím v počtu úředníků, který se za poslední roky zvýšil o desítky tisíc. Státní správa zkrátka bobtná a dostává plošně stále vyšší platy, aniž by se kdokoliv zabýval efektivitou jednotlivých zaměstnanců,“říká Dlouhý.

Podle expertů přitom rozdíl bude přetrvávat a stát bude stále štědřejší než soukromníci. „I v příštím roce by měl pokračovat trend posledních let, kdy růst platů je rychlejší ve veřejné správě než v soukromém sektoru. Zatímco růst mezd v soukromé sféře by měl příští rok zpomalit k pěti procentům, v netržních odvětvích by se měl udržet nad šesti procenty,“domnívá se Jakub Seidler, hlavní ekonom ING.

Hlavně nezpanikařit

A jaká jsou vůbec největší rizika pro další vývoj české ekonomiky? Nejčastěji se skloňují horší výsledky německé ekonomiky, na kterou je naše hospodářství silně navázáno, a stále přetrvávající nejistota ohledně vystoupení Spojeného království z Evropské unie.

„Hlavní výzvou pro firmy i domácnosti bude nepropadnout atmosféře strachu z recese. Právě takový pokles nálady by skrze snížené výdaje na spotřebu a investice mohl recesi přiblížit. Výzvou pro českou ekonomiku v příštím roce bude, aby firmy včas rozpoznaly, že se vývoj v zahraničí začíná zlepšovat a že je třeba využít nově se objevujících příležitostí,“říká Skořepa. Podle Dlouhého je pak velkým rizikem pro firmy jednoznačně další regulace a velké podléhání ANO vládnímu koaličnímu partnerovi – ČSSD a odborům.

„Největším rizikem pro tuzemskou ekonomiku budou opět globální faktory, do jaké míry odezní riziko obchodních válek, jak se podaří dotáhnout brexit a především jak se evropský automobilový trh popere s nástupem nových přísnějších emisních norem. Letošní propad výroby automobilů v Německu o deset procent naznačuje, k jak velkým změnám v tomto odvětví dochází, což je samozřejmě riziko i pro tuzemskou ekonomiku, kde automobilový sektor představuje téměř desetinu HDP,“dodává Jakub Seidler.