Rekordní růst důchodů pokračuje

Podle současných pravidel se penze navýší vždy v lednu podle toho, jak vzrostly ceny a mzdy. Zatímco inflace se promítá do výplaty dávky celá, vyšší platy jen z poloviny. Tato povinná valorizace znamená přidání 220 korun k základní výměře, která je pro všechny důchody stejná. Ta dosud činí 3270 korun. Dále se ze zákona zvedá procentní, tedy zásluhová složka o 5,2 procenta. Plošné navýšení o dalších 151 korun je rozhodnutím vlády. Valorizace se týká všech důchodů, tedy starobních, invalidních a pozůstalostních penzí, které dohromady pobírají v Česku skoro tři miliony lidí.

Zvýšení nad rámec zákona Výpočet podle výše zmíněného vzorce ukazuje, že lidem s nižšími důchody se částka zvedne procentuálně více než těm s vyššími. V absolutních číslech ale ti, kdo pobírají menší penze, dostanou přidáno méně.

Podle propočtů ministerstva financí se například lidé, kteří brali dosud 5000 korun, dočkají od Nového roku zvýšení o 460 korun. Ti, jejichž důchod činil deset tisíc korun, dostanou o 720 korun více, a lidé s vysokými důchody například 20 tisíc dostanou přidáno 1240 korun.

Podle ministerstva práce a sociálních věcí se devíti z deseti penzistů zvýší od nového roku důchod alespoň o 750 korun měsíčně na minimálně 11 450 korun.

Zvýšení nad rámec zákonem stanovené valorizace má i své kritiky. Zatěžuje totiž státní rozpočet ve výši několika miliard korun ročně navíc.

„Rychlejší než zákonem stanovený růst penzí neovlivní veřejné výdaje jen v příštím roce, ale v důsledku nárůstu základu pro valorizaci důchodů i v dalších letech. Z tohoto pohledu jej lze vnímat jako krok, který zvyšuje dlouhodobou nerovnováhu veřejných financí. Roste také riziko dalšího zpřísnění střednědobého rozpočtového cíle stanoveného Evropskou komisí, což by znamenalo, že se české vládě zmenší prostor pro případnou fiskální stimulaci ekonomiky,“říká Eva Zamrazilová, předsedkyně Národní rozpočtové rady.

„Když už bych tedy měla zvyšovat penze nad rámec zákonné valorizace, volila bych raději formu jednorázového příspěvku,“dodává. Ostatně premiér Andrej Babiš ještě coby ministr financí prosazoval v roce 2015 také jen jednorázové přidání.

Schillerová: Dlužili jsme jim to Nad mimořádným zvýšením se pozastavuje i důchodový expert Vladimír Bezděk. „Problém je, že toto opatření bude platit i v následujících letech. Efekt tohoto jednoho rozhodnutí bude v systému dalších 40 let. Když to nasčítáte, celkový náklad této jedné valorizace v následujících letech bude třeba 200 miliard,“řekl v říjnu v rozhovoru pro LN.

Podle ministryně financí to však bylo nutné. „Těm důchodcům se to dlužilo. Vezměte si, jaké byly valorizace důchodů před pěti lety. Naše navýšení o 900 korun je vyšší, než udělala předchozí vláda za pět let,“připomněla na podzim v rozhovoru s LN Schillerová. „Vzpomeňte si, když se důchodcům ročně přidávalo jen okolo 40 korun. Našla jsem dopisy z let 2011 a 2012, kdy důchodci psali na ministerstvo, co mají dělat, jak mají v Praze platit nájem. Oficiální odpovědi ministerstva financí, když mu vládl Miroslav Kalousek (nyní předseda poslaneckého klubu TOP 09 – pozn. red.), byly v duchu ‚... tak bydlete společně, třeba jako studenti‘,“oponuje skeptickým hlasům šéfka financí.

Od ledna si důchodci opět polepší. Průměrná penze se zvedne o 900 korun a bude činit zhruba 14 400 korun. O stejnou částku rostly důchody už letos.

Rychlejší než zákonem stanovený růst penzí lze vnímat jako krok, který zvyšuje dlouhodobou nerovnováhu veřejných financí.

EVA ZAMRAZILOVÁ předsedkyně Národní rozpočtové rady