Olympiáda bude v sauně
Sydney v roce 2000, které proběhly na konci září. Australská olympiáda ale měla nejnižší sledovanost od her v jihokorejském Soulu z roku 1988 a i po dalších 20 letech zůstává na poslední příčce.
„Dá se říct, že rozhodnutí o termínu je na Američanech, a u Tokia to může způsobit problémy,“tvrdí Dick Pound, dlouholetý člen olympijského výboru a člen komise pro vyjednávání s televizními partnery.
Komise od roku 2000 předem nahlašuje kandidátům na pořádání letních her termín mezi 15. červencem a 31. srpnem prakticky jako povinný. Důvody jsou jednoznačné – snaha vyhnout se kolizím s dalšími velkými sportovními akcemi, a mít tedy k dispozici ty nejlepší sportovce na světě včetně hvězd basketbalové NBA. „Nechceme zasahovat do konce či začátku některé ze sportovních lig ani se křížit s termíny světových či kontinentálních šampionátů,“řekl už před lety prezident MOV Thomas Bach.
Přitom v rámci kandidatury se problémy s abnormálně vysokými teplotami ve spojitosti s Tokiem neřešily. Smůlu mělo katarské Dauhá, které vysoké teploty „přiznalo“a chtělo uspořádat olympiádu v podzimním termínu, ale kandidatura byla neúspěšná.
„Naším cílem je zprostředkovat hry co nejvíce divákům, nehledě na to, v jakém termínu je Mezinárodní olympijský výbor uspořádá. Věříme, že olympiáda je tak silný produkt, který si své diváky získá v libovolném městě na světě i termínu,“zareagovala v prohlášení televize NBC na kritiku kolem určení termínu olympiády.
Teď už však není možnost termín změnit a Tokio se s horky a extrémním vlhkem bude muset vypořádat. „Je to jako žít v obrovské sauně. V termínu olympiády akorát končí období dešťů a nastanou dva měsíce sauny. Bude to masakr,“tvrdí reportér BBC působící v Japonsku Robert Whiting.
Organizátoři dělají pro zlepšení podmínek maximum a utrácí obrovské peníze, aby nedošlo k žádnému průšvihu. Japonská vláda odhadla výdaje na boj s horkem na 18,7 milionu dolarů. Pro diváky staví pořadatelé například speciální stany mezi výstupem z metra a vstupem do hal, na tribunách se budou rozdávat větráčky či pytlíky s ledem. Navzdory bezpečnostním opatřením se zřejmě dostanou fanoušci na sportoviště s vlastními lahvovanými nápoji. Na testovacích závodech kajakářů v září zkoušeli pořadatelé umělý sníh, kterým kropili fanoušky, ten však mizel během pár sekund.
Největší potíže budou s venkovními sporty, mezi nimiž hraje prim atletika. Ta si teplotním peklem prošla už na letošním světovém šampionátu v Dauhá, i proto zatlačila na organizátory, aby došlo k přesunutí maratonu do „chladnějšího“Sappora. K tomu je asfalt na trase nejdelšího běhu potřen speciální ochlazovací vrstvou a závod odstartuje už v půl šesté ráno tamního času.
České trumfy: Krpálek,
Ondra, vodáci i tenistky
Přes všechny problémy se ale pozornost celého světa 24. července upře do Tokia a čeští fanoušci doufají, že velkou roli budou znovu hrát i jejich sportovci. Česká republika obhajuje celkem deset medailí z Ria de Janeiro 2016 a jejich držitelé budou mezi favority i v Japonsku.
Spoléhá se na jediného zlatého medailistu z Ria, judistu Lukáše Krpálka, který září také po přechodu do nejtěžší váhové kategorie. Což potvrdil právě v Japonsku, kolébce juda, ziskem titulu mistra světa. Šanci na cenný kov by měli mít Češi ve vodních sportech, kde obhajují rychlostní kanoista Josef Dostál, skifař Ondřej Synek či vodní slalomář Jiří Prskavec. Medaile bude ve hře i v turnaji tenistek, kde má Česko hned několik želízek v ohni. Premiéru si odbude v Tokiu sportovní lezení i s českým „pavoukem“Adamem Ondrou.