Zvěřina z lesa rovnou na talíř
Myslivci chtějí prodávat více svých úlovků napřímo. Vadí jim vysoká marže prostředníků
PRAHA Český svaz včelařů razí heslo, že každý, kdo rád med, by měl mít svého dodavatele z jejich řad. Podobný zájem mají i farmáři, kterým se to alespoň trochu daří – přímo od nich nakupuje výrobky čím dál více Čechů.
Stejného zkrácení dodavatelského řetězce, tedy vynechání prostředníků, by nyní chtěli docílit i myslivci. Důvodem je vysoký rozdíl mezi cenou, za niž zvěřinu prodají, a tou, kterou posléze zaplatí spotřebitel, když si chce na zvěřině pochutnat.
„Marže je obrovská. Chceme se tomu nyní věnovat. Mezi tím, za kolik prodá divočáka myslivec, a tím, za kolik se objeví na trhu, je velký nepoměr,“řekl LN předseda Českomoravské myslivecké jednoty (ČMMJ) Jiří Janota.
Když myslivec skolí srnce, prodá ho vyvrženého, v kůži, bez hlavy za 50 až 100 korun za kilo. Záleží na regionu. Ten, kdo si na zvěřině chce smlsnout, zaplatí za kilo srnčího hřbetu i sedm set korun. Podobné je to s muflonem. Nimrod za něj dostane 15 až 30 korun za kilo, hřbet se ale nakonec prodává až za 450 korun, tři stovky zaplatí zákazník za kýtu.
I proto by myslivci nejraději vynechali z dodavatelského řetězce prostředníka. „Rádi bychom, aby se veškerá zvěřina dala prodávat přímo ze dvora, od lovce. Prohlídka masa kvalifikovanou osobou by přitom byla samozřejmostí,“řekl předseda Českomoravské myslivecké jednoty Jiří Janota.
Nyní to myslivcům znemožňuje evropská legislativa. V současnosti platí, že lovec smí týdně prodat napřímo pět kusů větší zvěře, již uloví, a 35 kusů menších, například zajíců či bažantů; nejvýš však polovinu z celkem odlovené zvěře za rok. Zbylá část úlovku míří do výkupních míst velkoodběratelů, tedy vzpomínaným prostředníkům. K tomu všemu platí ještě jeden strop – nesmí se překročit hranice 120 kusů velkých zvířat a 400 kusů těch malých. Do loňského března to bylo ještě méně – na místo každého druhého úlovku mohli myslivci napřímo prodat maximálně třicet procent odlovené zvěře. Ministerstvo zemědělství se teď snaží upravit mantinely znovu – omezující počty by vypadly a platilo by jen to padesátiprocentní omezení. Čeká se na schválení Evropskou komisí.
„Chceme jít na maximum toho, co evropská pravidla dovolí,“řekl mluvčí resortu zemědělství Vojtěch Bílý. Obecně však platí, že uvádění potravin na trh reguluje evropská legislativa. Z té vyplývá, že veškeré potraviny živočišného původu musejí být zpracovány ve schváleném potravinářském podniku pod dohledem úřadů, tedy Státní veterinární správy.
Myslivci mají v tomto případě výjimku – lidem či do maloobchodu mohou prodávat malé množství volně žijící zvěře či malé množství jejího masa. Kolik přesně to „malé množství“činí, si stanovují jednotlivé státy.
„Národní legislativu musí každý členský stát oznámit Evropské komisi, uvést v platnost ji smí až poté, kdy dá Komise souhlasné stanovisko. Vyhláška musí umožnit myslivcům dodávat pouze malá
■
■
■
■
Údaje jsou za rok 2018.
Zdroj: ministerstvo zemědělství, ministerstvo životního prostředí, ÚHÚL, ČSÚ množství, jinak by ji komise nedovolila přijmout,“vysvětlil Bílý.
Českomoravská myslivecká jednota by ráda dosáhla i toho, aby konzumaci zvěřiny stát podporoval, podobně jako při někdejší kampani „Ryba domácí“nebo u snahy exministra zemědělství Ivana Fuksy (ODS) o propagaci českého vepřového s názvem „Trable s čuníky“. Nutno dodat, že obě zmíněné kampaně nesklidily valný úspěch a projekt „Ryba domácí“kritizoval i Nejvyšší kontrolní úřad. Za kampaň, jež vypukla v roce 2008, stát zaplatil 175 milionů korun, spotřeba ryb na hlavu však podle dat Českého statistického úřadu začala od roku 2009 klesat. Reklama na tuzemské šupináče měla pokračovat ještě v roce 2014, tentokrát pod heslem „Ryba sladkovodní“, tehdejší ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL) ji však zastavil.
Myslivci by si přáli, aby Češi měli o zvěřině lepší povědomí a konzumovali ji častěji. „Zvěřina je jedna z nejhodnotnějších potravin. Je výživná, zdravá, vlastně přirozeně v bio kvalitě. Například ve Finsku je podpora konzumace zvěřiny zcela normální. Pořádají tam dokonce zvěřinové hody z medvědů,“líčí myslivecký předseda. Podpora ze strany státu by podle něj pomohla i s „nešťastnou situací“okolo výkupních cen zvěřiny. „Myslivec dnes střelí dvě prasata a nakrmí svou rodinu, protože zbytek zkrátka nezužitkuje. Výkupní ceny jsou tak nízké, že se odvoz do výkupu ani nevyplatí. Proč by pak myslivec lovil, když nemá odbyt?“upozornil Janota.
V Česku se v roce 2018 snědl v průměru jeden kilogram zvěřiny na obyvatele za rok, v několika předešlých letech byla spotřeba podobná.