Rusko zažilo politické zemětřesení
Historické změny ústavy, demise vlády a nový premiér – to vše se v průběhu několika hodin událo v Moskvě.
MOSKVA/PRAHA Šéf ruské Federální daňové služby (FNS) Michail Mišustin měl na dnešním vystoupení na moskevském Gajdarovském fóru vystoupit s projevem o efektivitě digitálního výběru daní. Projev na téma „Co překáží ekonomickému růstu“naopak zrušil premiér Dmitrij Medveděv. S ubíhajícím dnem se zápletka vyjasnila: Medveděv rezignoval a Mišustina navrhl prezident Vladimir Putin jako jeho nástupce. Bude mít za úkol připravit největší ústavní změny v historii země, které také včera ohlásil šéf Kremlu.
Mimořádně rušný den začal už dopoledne Putinovým poselstvím o stavu země před oběma komorami ruského parlamentu. Ruský prezident oznámil změny ústavy, přitom jeho poselství bylo mixem ústavních změn, apelů na národní hrdost a štědrých sociálních stimulů pro rodiny s malými dětmi.
Změny ochucené dávkami Mladé rodiny by si měly výrazně polepšit, a to už od ledna. Dostanou měsíční dávky v hodnotě asi 2000 korun, od příštího roku 4000 korun na dítě až do sedmi let, děti do čtvrté třídy budou dostávat ve škole bezplatné obědy, zvýší se porodné na děti a stát bude doplácet umořování hypotéky. Současně přibude míst v jeslích a zkušení učitelé dostanou lepší výplaty.
Ruská média míní, že tím Putin zabíjí dvě mouchy jednou ranou. Tou první je demografická bilance, kdy kvůli slabší mladé populaci narozené v devadesátých letech a neochotě mít děti je index porodnosti podobný jako za druhé světové války.
Druhým aspektem je politická strategie. „Sociální tematika se ukázala být preambulí ke skutečnému smyslu poslání. Ve druhé a hlavní části své řeči Putin ohlásil rozsáhlou ústavní reformu. Její hlavní část se týkala přerozdělení moci mezi větvemi moci a nového orgánu, Státní rady, v jehož práci by se na federální úrovni účastnili představitelé regionů,“píše list Novaja Gazeta.
Nejdůležitější změnou tu je, že by hlavní slovo při jmenování premiéra a členů vlády měla Státní duma, dolní komora parlamentu. Ústava by také měla vždy přednost před mezinárodním právem a lidé v klíčových funkcích by nesměli mít cizí občanství. Mandát ke změnám, které mají být rozpracované do léta, by pak mělo dát referendum a právě jejich „zabalení“do sociálních výhod je pro Kreml pojistkou, že projdou.
„Jako země s obrovským územím, komplikovaným národnostním uspořádáním a kulturní rozmanitostí se nemůžeme rozvíjet ani normálně existovat jako parlamentní systém. Proto Rusko musí zůstat silnou prezidentskou republikou,“prohlásil Putin. Šéf Kremlu by měl nadále jmenovat ministry silových resortů a mít právo odvolat premiéra a členy vlády, současně také nadále „odpovídá za vše“.
Problém 2024
Jen pár minut po prezidentově poselství přišla zpráva o demisi premiéra Medvěděva a jeho vlády.
Jeden z nejbližších Putinových spolupracovníků, který ho i vystřídal v prezidentské funkci (2008–2012), odůvodnil rezignaci nutností uvolnit prostor pro změny. Přitom o konci vlády nevěděli oproti zvyklostem ani její členové. Pro Medveděva Putin vytvoří post místopředsedy bezpečnostní rady státu (šéfem je on sám), kterou komentátoři vesměs hodnotí jako trafiku.
Stejně bleskově se pak objevilo jméno Medveděvova nástupce Michaila Mišustina. Na třiapadesátiletém šéfovi daňové služby je tak nejvíce zajímavé to, jak je nezajímavý. Rodilý Moskvan absolvoval v roce 1989 institut obráběcích strojů a kromě krátké přestávky k podnikání (2008) byl celý život úředníkem, od roku 2010 vede FNS.
Novaja Gazeta vidí za včerejším politickým zemětřesením pečlivě připravený proces v rámci „Problému 2024“, jak se v Rusku začalo říkat plánovanému předání moci po skončení současného, v pořadí už druhého Putinova mandátu.
Kde bude jeho místo, ale není jasné, protože zrušení maximální doby dvou po sobě jdoucích prezidentských období Putin odmítl.
Možné je jeho působení ve struktuře, jako je třeba již zmíněná Státní rada, která zatím existuje jako poradní orgán a schází se dvakrát ročně – to se ale po inovacích ústavy může změnit.