Uchopme klima sociálnědemokraticky
Ekologická témata byla u sociální demokracie dlouho popelkou. To se však má dle šéfa ČSSD a vicepremiéra Jana Hamáčka změnit. „Bude-li průměrná teplota nadále stoupat, zhorší to ve svém důsledku podmínky na pracovištích. Přibude tropických dní a zvýší se zátěž pro pracující,“vysvětluje Hamáček v rozhovoru pro LN.
LN Ve vládě se s hnutím ANO dlouhodobě střetáváte kvůli zdrojům státního rozpočtu, kterých podle vás ubývá. Naposledy se tak stalo kvůli návrhu na zrušení superhrubé mzdy, což vyvolalo třenice v koalici…
To ale nešlo o rozpory v koalici. Jsem přesvědčen, že ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) doufala, že koaliční rada něco takového neodsouhlasí. Sestavit rozpočet se sekyrou, již by to přineslo, je nemožné. Ve skrytu duše byla ráda, že to nebylo přijato.
LN Nebylo by však pro lidi lepší, když by po případném zrušení superhrubé mzdy měli v kapse o stovky korun měsíčně navíc?
Jasně, ale občané by za to několikanásobně zaplatili. Protože stát by po tak velkém výpadku v kolonce příjmů nebyl schopný poskytovat služby v dosavadní kvalitě. Neměl by na to zdroje. A my nechceme zavádět poplatky u lékaře, jak už to tu jednou bylo. Nechceme se dostat do situace, že státní rozpočet nebude mít finance a začne se za některé věci platit. Mám-li coby ministr zajistit v této zemi bezpečnost, potřebuji mít na to peníze. Mimochodem, ministryně financí to v úterý na koaliční radě řekla jasně: zrušíme-li superhrubou mzdu, výpadek v podobě chybějících 25 miliard korun, o něž nás tento krok připraví, odnesou rovnoměrně všechna ministerstva; budou mít o dvě miliardy nižší rozpočet.
LN Není tedy na čase přemýšlet o strukturální změně rozpočtu, a tedy o osekání výdajů státu?
Z mého pohledu stát zajišťuje dlouhodobě nějaké množství služeb. Můžeme se bavit o jejich kvalitě, o prostoru pro zlepšení. Není tu však společenský konsenzus na tom, že by stát toho měl zajišťovat méně a kde by měl ubírat. Máme třeba zrušit zákonnou valorizaci důchodů? To nechceme.
LN ČSSD přišla s návrhem na digitální daň, často mluvíte o zavedení různých sektorových daních pro banky a pojišťovny, hovoříte o čtyřdenním pracovním týdnu. Máte ujasněné, co je vlastně jádrem ekonomického programu ČSSD pro nadcházejících deset let?
Fascinuje mě, jak je ČSSD pod drobnohledem kvůli programu, když tu existují politické strany, které střílejí nápady, aniž by někdy vysvětlily, z čeho to zaplatí. Klasicky se to děje v případě opozice – něco vymyslí, už ale není dotazovaná, jak to chce udělat.
LN Jsme na rozhovoru s předsedou ČSSD…
Jen chci, aby se všem měřilo stejným metrem. Předseda vlády Andrej Babiš (ANO) byl v tomto týdnu v Brně, kde sliboval investice v řádu desítek miliard. Nikdo se jej neptal, kde na to vezme. Sociální demokracie nemůže soutěžit s TOP 09 o to, kdo více sníží daně. Jsme levicová strana. Základem našeho programu je silný stát, vyšší míra přerozdělení a solidarity. Ptáte-li se mě, co bychom změnili ve struktuře příjmů rozpočtu, tak já bych zátěž, jež dnes leží na zaměstnancích, přesunul na ty, kdo mají vyšší příjmy. To znamená daňovou progresi, což je standardní západoevropský model, a také sektorovou daň. Digitální daň je první vlaštovka, s níž jsme přišli a shodli se na ní. Považujeme za nemorální, aby giganti typu Google či Facebook tady neplatili daně. Zdanění pojišťoven se odehrálo přes zdanění jejich technických rezerv. Nyní je na řadě bankovní sektor, který rok od roku vykazuje zisk. Místo toho, aby jej banky jako dosud odváděly svým matkám do Rakouska, Belgie a Francie, by část peněz musely ponechat zde. Zkrátka přesunul bych zátěž na ty, koho to tak nezabolí.
LN Prosadit to ve vládě se vám však dosud nepodařilo. Trváte přesto na bankovní dani?
S patnácti poslanci, jež ČSSD nyní má, je to složité. Ale ptali jste se mě na ekonomiku, co bychom chtěli, tak jsem odpověděl.
LN Slyšeli jsme, že se chcete více zaměřit i na oblast ochrany životního prostředí. Co hodláte nabídnout v této oblasti?
Sociální demokracie si musí vyjasnit svůj pohled na změnu klimatu. Nemůžeme se tvářit, že se nic neděje. Planeta evidentně prochází změnami, nemá smysl o tom pochybovat. Musíme najít řešení, jak omezit důsledky. Přijít s návrhy, jak čelit změnám klimatu. Týká se to bezpečnosti, dostupnosti vody či pracovního práva.
LN Jak?
Stoupne-li na Zemi průměrná teplota, podmínky na pracovištích se zhorší. Přibude tropických dnů, což zvýší zátěž pro pracující. Fenomén klimatických změn musíme uchopit sociálnědemokraticky.
LN Co s tím chcete dělat?
Bavíme se o tom, jak tuto oblast koordinovat, neboť přesahuje problematiku jednotlivých resortů. Jde mi o to, aby to exekutiva brala vážně. Máme-li zmocněnce pro výstavbu atomové elektrárny, měli bychom mít koordinátora pro fenomén klimatických změn, aby se u něj scházely informace a on nabízel řešení. Ministerstvo zemědělství například přišlo s tím, že se kvůli suchu propojují vodovody. Prosadil to Mirek Toman (šéf resortu Miroslav Toman – pozn. red.). Začnou se vypisovat dotační tituly, aby se vodovodní soustavy, nyní rozdělené v podstatě dle okresů, propojily. Aby se už nestávalo, že na jižní Moravě vozíme v létě vodu do vodojemu cisternami.
LN Chcete tedy vládního zmocněnce pro klima?
Nemělo by to být o funkci. Vláda by si měla uvědomit, že je to problém. Jestli se to vyřeší vládním zmocněncem, či si to vezme na starost například jeden z vicepremiérů, je v zásadě jedno.
LN Už jste o tom jednali s premiérem?
Zatím ne. Je to relativně nová věc. Nejprve si to chceme vyjasnit uvnitř ČSSD. Není to otázka, již je nutné vyřešit za měsíc. Může být součástí debaty a předvolební kampaně. Podíváte-li se na simulace vývoje příštích deseti patnácti let, klima má i zásadní bezpečnostní aspekty. Mohlo by to být téma pro kolegu Karla Havlíčka, ministra průmyslu za ANO, který se věnuje hospodářské strategii. Pokud bych to měl být já jako ministr vnitra, dali bychom tomu absolutně bezpečnostní rozměr, což dle mého současné situaci neodpovídá.
LN Pojďme dál. Ze statistik policie za minulý rok vyplývá, že po delším období relativního poklesu se kriminalita zvýšila o tři a půl procenta. Není to špatná vizitka ministra vnitra?
Nikdo nemohl čekat, že kriminalita bude klesat donekonečna. Stále jde o druhý nejlepší výsledek v historii, lepší to bylo jen vloni. Sestupný trend narazil na své možnosti. Pro mě je zásadní, že výrazně neklesá objasněnost kriminálních činů, která se drží kolem 53 procent. Důležitá je i struktura trestných činů. Nárůst v kolonce vražd (o téměř čtvrtinu víc než v roce 2018 – pozn. red.) je skutečně znepokojivý, není to však nic drastického. Ale vnímáme výrazný nárůst trestných činů, jež se dříve nesledovaly či vůbec nebyly, třeba kyberkriminalita. Není to nic alarmujícího, přesto budu od policejního prezidenta chtít, aby mi předložil řešení, jak zabránit dalšímu nárůstu kriminality. Druhá nejlepší statistika demisi ministra asi znamenat nemůže...
LN Jak postupují debaty o případných úpravách voleb?
Po nějakou dobu jsme si na ministerstvo vnitra zvali zástupce politických stran, u kulatého stolu jim nabídli balík opatření a návrhů a chtěli od nich slyšet jejich názor. Vzešel z toho nějaký konsenzus, sepsali jsme jej do návrhu zákona a poslali na vládu. Případná změna volebních mechanismů však vyžaduje širokou diskusi v Poslanecké sněmovně i s panem prezidentem, který už dal najevo, že se mu některé věci nelíbí.
LN Které například?
Třeba jednodenní volby. Nelíbí se mu také návrh, aby se volební lístky přestaly doručovat domů. Ale možná že to nebylo pochopeno úplně správně. Nechceme tím omezovat právo na informace. Inspiraci si můžeme vzít ze sousedního Slovenska, kde místo volebních lístků chodí lidem domů jakési volební noviny, v nichž jsou jednotlivé kandidátky prezentovány i s logy stran, což na volebních lístcích nelze. Sám jsem zvědavý, zda bychom mohli napodobit právě Slováky a připravit reformu, jež přinese jeden volební obvod pro celou republiku. Teď máme čtrnáct krajů, tedy čtrnáct samostatných volebních obvodů – a všichni víme, jak značné rozdíly jsou mezi počtem hlasů potřebných ke zvolení třeba v Karlovarském, Libereckém kraji a naproti tomu třeba v Praze. Než přicházet s reformou volební formule, můžeme jednoduše zavést jeden obvod. Dle mého by to pročistilo politickou scénu.
LN Jak to myslíte?
V předvolebních debatách dnes vystupuje čtrnáct lídrů, přitom zodpovědný za výsledek voleb je nakonec lídr strany. V případě jednoho volebního obvodu bychom měli jednoho lídra dvěstěčlenné kandidátky. Odpadly by debaty o potřebném množství hlasů i polemika o to, kam poputují hlasy ze zahraničí, jež se jednomu kraji teď přidělují losem. V posledních dvou volbách to padlo na Středočeský kraj, ten je velký a do výsledků se to tudíž nepromítlo, avšak teoreticky by mohly zahýbat s výsledky voleb třeba v Karlovarském kraji.
LN Nebál byste se takovou myšlenku prezentovat u vás ve straně? Máte v ní silné regiony, jejichž vliv by tím velmi oslabil.
Určitě, došlo by k oslabení regionálních organizací každé strany, nejenom ČSSD. Na druhou stranu je za výsledek voleb zodpovědné vedení strany, které má omezené možnosti mluvit do skládání krajských kandidátek. Současně by tam však zůstal prostor pro kandidáty vypracovat se.
Fascinuje mě, jak je ČSSD pod drobnohledem kvůli programu, když tu existují politické strany, které střílejí nápady, aniž by někdy vysvětlily, z čeho to zaplatí.
LN Myslíte, že vám to straníci odkývou?
To není návrh, který by v blízké době někdo schvaloval. Je to nápad, který dávám do diskuse. Svému náměstkovi na vnitru zodpovědnému za volby jsem už zadal, aby spočítal, jak by volby při takovém systému dopadly. Diskuse o tom je legitimní. Až se bude sněmovna bavit o volebním zákoně, bude to jedno z témat.
LN Vámi popsaný krok by nejspíš pročistil regionální stranické struktury a posílil předsedu.
Jenže celostátní volby jsou o celostátní politice, a tedy o celostátním vedení. Za výsledek krajských voleb naopak nese zodpovědnost vedení krajů.
LN Už jste to konzultovat s prezidentem?
Zatím ne, avšak dohodli jsme se na pravidelných schůzkách a já ho budu informovat, jak pokračují úvahy kolem volebního zákona. Nadhodím to příště a uvidíme.
LN Někteří vaši spolustraníci nám řekli, že vám chybí impulz něco se stranickou situací udělat a že je nebaví neustále balancovat v průzkumech okolo pěti procent. Jak to chcete změnit?
Sociální demokracie potřebuje debatu o programu, protože základem každé politické strany je právě program. Ve vztahu ke krajským i parlamentním volbám si musíme říci, jak budeme programově pokračovat. Když jsme na podzim objížděli jednotlivé stranické konference, slíbili jsme, že rozjedeme vnitrostranickou diskusi. Náš debatní kemp se dnes (rozhovor vznikal v pátek – pozn. red.) uskuteční v Hradci Králové. Přihlásilo se na něj 300 členů strany. Je to sice interní akce, ale zahájíme na ní diskusi, kam má ČSSD směřovat. Zda se třeba neinspirovat modely a projekty jinde v Evropě.