Hamáček: Chci změnit volby

Kromě zpřehlednění by model s jediným volebním obvodem měl podle Hamáčka ještě jednu výhodu: „Odpadla by polemika nad tím, kam poputují hlasy od krajanů v zahraničí,“řekl vicepremiér. Hlasy „z ciziny“se nyní přiřazují k některému ze čtrnácti krajů prostřednictvím losu. „Ve dvou dosud posledních sněmovních volbách to padlo na velké kraje, tam to s výsledky nepohnulo, ale třeba v případě Karlovarského

kraje by už to mohlo být znát,“vysvětlil Hamáček.

Z pohledu sociologa a odborníka na výzkumy veřejného mínění Jana Herzmanna by z navrhované změny profitovaly i malé strany. „Výhoda by to byla třeba pro KDU-ČSL a STAN, jež nepůsobí zcela plošně po republice. Měly by vyšší šanci získávat voliče. Například lidovci by třeba ve středních Čechách mohli říkat: ,Nebojte se nás volit, Morava nás podrží a váš hlas nepropadne.‘,“řekl Herzmann.

Systém by podle něj byl srozumitelnější také pro voliče. „V čele strany by stál člověk, který je vlastně kandidátem na premiéra, což je přehlednější než čtrnáct krajských lídrů,“řekl sociolog s tím, že průměrnému voliči by nevadily ani dlouhé kandidátní listiny, neboť ten zpravidla čte vždy jen prvních pár jmen.

Model s jedním volebním obvodem by výrazně oslabil regionální organizace partají. „Pro krajské organizace jakékoliv strany je vždy velmi špatná zpráva, že o podobném návrhu jejich stranické centrum vůbec uvažuje. Znamená to významnou centralizaci v rozhodování. Nepřekvapilo by mě, kdyby s tím přišlo hnutí ANO. Naopak pro tradiční stranu, tedy třeba ČSSD, jež klade důraz spíš na program než na lídra, to vůbec nedává smysl,“uvedl politolog Tomáš Lebeda.

Hamáčkova inspirace Slovenskem podle něj také nesedí. „Tam to zaváděl Vladimír Mečiar, jelikož chtěl být lídrem pro celou zemi,“řekl Lebeda.