Kremlík zkusí zlevnit e-známky
Premiéra Babiše rozzuřilo, že ministerstvo dopravy podepsalo smlouvu na mýtný systém za 400 milionů, aniž by o tom věděl Elektronické viněty
PRAHA Ministerstvo dopravy tento týden narazilo, když zadalo zakázku na správu elektronických dálničních známek za 401 milionů korun na čtyři roky. Co je obsahem smlouvy čili za co má stát platit přes sto milionů ročně, je navíc z větší části tajné. Výběrové řízení proto nebylo veřejné, projekt neprošel vládou a ani o něm nevěděl úřad, který na IT zakázky dohlíží.
Resort ministra dopravy Vladimíra Kremlíka (na snímku vpravo dole) se snaží zajistit, aby – jak požaduje inzerce zákon – mohly od příštího roku začít fungovat elektronické dálniční viněty pro osobní auta. Cenu kontraktu na potřebný elektronický systém se přitom úřad snažil hájit tím, že nejde jen o internetový prodej dálničních známek, ale i o provoz informační linky. Jenže to kritiky neuklidnilo.
Premiér se zlobí
Šéf vlády Andrej Babiš (ANO) se nad zakázkou pozastavil také, a včera dopoledne se dokonce nechal slyšet, že by se zpackaná zakázka měla zrušit.
„Celé od počátku je to špatně, mně se to hrubě nelíbí a bude se o tom jednat. Myslím, že to bylo tak zorganizované a vypsané, že by to mělo být zrušeno,“prohlásil Babiš před schůzkou s ministrem dopravy Kremlíkem (za ANO).
Premiér dal jasně najevo, že se zlobí, po setkání ale svou rétoriku zmírnil. Zakázka se nakonec rušit nebude.
„Usilovat o další zlevnění“Kremlík přislíbil, že bude se Státním fondem dopravní infrastruktury (SFDI) hledat možnosti, jak kontrakt zlevnit. „SFDI dostalo za úkol systém co nejvíce otevřít a vyjmout z něj ty části, které nemusí být utajené, a tímto způsobem usilovat o jeho další zlevnění,“přislíbil včera ministr.
Kolik by se mohlo ušetřit, není jasné. Kremlík chce počkat na výsledky analýzy. O zakázce přitom nemůže hovořit ani žádná z firem, které se tendru účastnily, protože všichni podepsali mlčenlivost. Takže ani sám Kremlík nemůže některé části zakázky popsat a lépe obhájit celkovou cenu i utajovaný režim, v němž byla zadána. Kontrakt se setkal i s kritikou na sociálních sítích, což bylo způsobeno hlavně tím, že ministerstvo dopravy samo akcentovalo prodej vinět a call centrum coby hlavní části nového mýtného systému. O něm se proto začalo hovořit jako o e-shopu za 400 milionů a odborníci z IT upozorňovali, že lze podobný systém vybudovat výrazně levněji. Ministerstvo
proto na svém webu původní tiskovou zprávu rozšířilo o seznam údajných mýtů a snaží se je vyvracet. Problém ale je, že velká část systému je stále utajená. Úřad se odvolává i na nezveřejněný nezávislý posudek, který hodnotu zakázky označil za přiměřenou.
Cena se nezdá ani opozičním poslancům. Nejde navíc o jediný plánovaný náklad, SFDI nyní soutěží prodejní místa pro elektronické viněty. Předpokládaná cena je 477 milionů korun za pět let – ty získá ten, kdo zajistí dostatečnou distribuční síť. I tak by ale měly provozní náklady mýtného systému díky elektronickým vinětám klesnout o 120 milionů korun ročně.
Zbytečné tajnosti?
Kritizovanou zakázku získala za 401 milionů korun společnost Asseco Central Europe. Ministerstvo kvůli utajovaným skutečnostem oslovilo jen IT firmy s potřebnými prověrkami – a těch bylo jen pět. Jenže pouze tři z nich o zakázku projevily zájem, přičemž jedna podle informací LN neplnila požadavky, takže konečnou nabídku podaly jen dvě společnosti. Ministerstvo pak vybralo tu levnější.
Proč přesně bylo výběrové řízení utajené, není zcela jasné. Úřad zmínil, že provozovatel systému bude pracovat se seznamem aut tajných služeb – ty totiž budou od dálničního poplatku osvobozeny. Nabízí se proto otázka, proč není jednodušší známky za tyto vozy používané například při sledování zaplatit, aby nemusel existovat žádný jejich seznam a systém by mohl být méně tajný. To by však vyžadovalo změnu již schváleného zákona.
V roce 2007 se zavedlo elektronické
■
mýtné pro nákladní vozidla a chystal se systém i pro osobní vozy. To se ale kvůli změnám ve vládě a problémům s mýtným pro nákladní vozy postupně odkládalo. Mezitím začaly elektronické viněty používat Maďarsko, Slovensko i Rakousko.
V Česku by podle zákona měly osobní
■
vozy začít elektronické dálniční známky používat od roku 2021. Koupit je bude možné buď přes internetový obchod, nebo tam, kde se nyní prodávají dálniční nálepky.
Nově ale některé vozy platit nemusí.
■
Zdarma budou jezdit elektromobily a část hybridů, ale i vozy BIS či Generální inspekce bezpečnostních sborů.
Stát ale zatím nemá systém, který by
■
elektronické viněty zpracoval. V úterý resort dopravy oznámil podepsání zakázky na jeho vybudování.
Podle manažera seznámeného se zakázkou ale tato část kontraktu takovou roli v ceně nehraje. Ke splnění stačí jen několik lidí s bezpečnostními prověrkami a úprava systému. Zabezpečení bude také muset být větší, protože teoreticky je možné získat nejen seznam policejních vozů, ale i jejich konkrétní pohyb po zpoplatněných silnicích.
Policejní vozy lze ovšem odhalit i jinak. Nejsou totiž v systému povinného ručení, a jak loni psal deník MF DNES, při zadání jejich registrační značky do databáze pojištěných aut se neukáže žádná pojišťovna. Kdo měl tak podezření, že jej sledují, mohl si snadno ověřit, zda je, nebo není paranoidní.
Podle informací LN hraje klíčovou roli v ceně systému požadavek na robustnost a na jednotlivé funkce. Nejde jen o párování během dne zaznamenaných registračních značek se zakoupenými kupony. Provoz vozidel má být sledován více než 250 mýtnými branami v reálném čase a má být online dostupný hned několika bezpečnostním složkám, vedle policie celníkům nebo Generální inspekci bezpečnostních sborů.