Státníci uctí oběti holokaustu
„Přeživších holokaustu je stále méně. I proto je důležité si neustále připomínat dějiny. Zvláště v době, kdy jsou projevy antisemitismu ve světě na vzestupu,“řekl Babiš.
Organizátory světového fóra jsou Evropský židovský kongres a památník Jad Vašem. Akci zaštítil izraelský prezident. Je to „největší událost od vzniku státu“, prohlásil izraelský ministr zahraničí Jisra'el Kac.
Pozvánku dostali představitelé zemí, které buď byly pod nacistickou okupací, nebo proti nacistům bojovaly, a také německý prezident Frank-Walter Steinmeier. Ten na fóru promluví dnes, po projevech zástupců čtyř velmocí, jež se zasloužily o porážku nacistického Německa: Ruska, USA, Spojeného království a Francie. Za přeživší vystoupí bývalý vrchní izraelský rabín Jisra'el Me'ir Lau. Patřil mezi skupinu židovských dětí, které v koncentračním táboře v Buchenwaldu ke konci války zachránil Antonín Kalina. Ten za to dostal titul Spravedlivý mezi národy.
Předchozí fórum bylo v Praze Předchozí čtvrté Světové fórum o holokaustu se konalo v roce 2015 na Pražském hradě pod záštitou prezidenta Miloše Zemana. Iniciátorem obří akce tehdy byl a i nyní je předseda Evropského židovského kongresu, ruský miliardář Vjačeslav Moše Kantor, který se netají svými dobrými vztahy s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Putin do Prahy před pěti lety nepřicestoval, i když se o tom spekulovalo. Nyní do Jeruzaléma přiletí.
V Česku světové fórum rezonovalo hlavně kvůli ostrému projevu Miloše Zemana, v němž mluvil o hrozícím „superholokaustu“z rukou takzvaného Islámského státu a zmínil údajný článek Ferdinanda Peroutky Hitler je gentleman, který se následně nepodařilo najít.
Moše Kantor si klade za cíl přesvědčit evropské státy, aby přijaly speciální legislativu namířenou proti projevům antisemitismu, jež jsou v posledních letech na vzestupu.
Polský bojkot kvůli sporu o dějiny
Putinova účast je zdrojem největší kontroverze, která světové fórum v Jeruzalémě doprovází. Polský prezident Andrzej Duda totiž odmítl účast, neboť zde nebude mít projev, zatímco státníci Francie, Spojeného království, Německa, USA a především Ruska ano.
„Představuji si, že jako polský prezident bych měl mít možnost promluvit vedle prezidenta Putina či prezidenta Steinmeiera o utrpení polských občanů, včetně polských Židů, v důsledku druhé světové války,“řekl Duda.
Skutečným důvodem je polsko-ruská rozepře o začátku druhé světové války. Spor vypukl poté, co loni v září Evropský parlament přijal na podnět polských europoslanců usnesení, podle něhož byla druhá světová „zahájena v bezprostředním důsledku neblaze proslulé smlouvy známé jako pakt Molotov-Ribbentrop“.
Proti tomu se ostře ohradil ruský prezident. Označil za cynismus, že „Evropský parlament staví nacistické agresory a Sovětský svaz na stejnou úroveň“a obvinil politiky předválečného Polska, že sympatizovali s plány nacistického lídra Adolfa Hitlera na likvidaci Židů. Polský premiér Mateusz Morawiecki v reakci označil Putina za lháře. Podle Dudova mluvčího je proto „nepřijatelné, aby polský prezident seděl a poslouchal falešná slova prezidenta Putina, aniž by měl možnost reagovat“.
Polsko má v posledních letech napjaté vztahy kvůli dějinám i s Izraelem. Loni polský premiér zrušil na poslední chvíli svou účast na summitu premiérů V4 a Izraele v Jeruzalémě. Byla to reakce na slova izraelského ministra zahraničí, že „Poláci sají antisemitismus s mateřským mlékem“.
Česká republika má naopak s Izraelem velmi dobré vztahy. Premiér Babiš je dokonce označil za „naprosto nadstandardní“. Vlády obou zemí měly loni v plánu společné zasedání, jež se však nemohlo uskutečnit kvůli vleklé politické krizi v Izraeli. Česká poslanecká sněmovna loni v listopadu přijala usnesení, které odsuzuje antisemitismus, a odmítla zpochybňování práva Izraele na existenci a obranu. V dokumentu se také postavila proti výzvám k bojkotu Izraele.
Putin obvinil politiky předválečného Polska, že sympatizovali s plány nacistického lídra Adolfa Hitlera na likvidaci Židů