Turky láká ropa v Somálsku
MOGADIŠO/PRAHA Ke Kypru, Sýrii a Libyi se nyní zařazuje i Somálsko. Skupinu čtyř zdánlivě nesourodých zemí spojuje silný turecký vliv, kde se vedle deklarované „ochrany vlastních zájmů“stále víc prosazují i ekonomické aspekty. Nejnověji jde o ložiska ropy u somálského pobřeží.
„Máme od Somálců nabídku. Oni říkají: Pod naším mořem je ropa. Vy už takový průzkum děláte v Libyi, pojďte to zkusit i k nám. A my určité kroky uděláme.“Jaké „kroky“to budou, sice turecký prezident Recep Tayyip Erdogan počátkem tohoto týdne neupřesnil, přesto mohou znamenat důležitý milník. Průzkumem a následným možným využíváním somálských ropných ložisek by Turecko (které v současnosti většinu potřebné ropy dováží ze zemí, s nimiž je nutně nepojí přátelské vztahy), udělalo podstatný krok k vlastní energetické bezpečnosti.
Turecká přítomnost v Somálsku – jedné z nejchudších zemí světa, rozvrácené 30 let trvající občanskou válkou a klanovým násilím – přitom není nová. Ankara se od roku 2011, kdy v Somálsku vrcholil hladomor, masivním způsobem podílí na zahraniční pomoci a turecké firmy také ve velkém budují ve zbídačelé zemi silnice, přístavy a další důležitou infrastrukturu. V oblasti, kde kvůli častým útokům islamistických milic al-Šabáb stále panují nebezpečné poměry, působí tisíce tureckých inženýrů a stavebních dělníků. Jediné významnější letiště v zemi u metropole Mogadišo provozuje turecká firma.
Turecko tak v Somálsku, disponujícím strategickou polohou v takzvaném Africkém rohu, soutěží s Čínou ve snaze naklonit si skrze rozvojovou pomoc a investice tamější úřady. Cílem je, aby se turecké firmy dostaly k lukrativním zakázkám. A Turecko se (stejně jako Čína) snaží v rozvrácené zemi získat rozhodující mocenský vliv. Avizovaný průzkum ropných ložisek znamená důležitý krok v této strategii.
Chapadla do všech stran
Za posledních několik měsíců znamená „somálská akce“již třetí turecký pokus rozšířit pomocí kombinace vojenské síly a hospodářského angažmá vliv Ankary za hranicemi země. Loni v říjnu Turecko vojenskou intervencí (za přihlížení západních států) de facto ovládlo severovýchodní Sýrii a vyhnalo odtamtud tamější Kurdy, jejichž milice YPG Ankara označuje za teroristy. Koncem listopadu pak Turecko podepsalo s mezinárodně uznanou libyjskou vládou memorandum o námořních hranicích a vojenské pomoci a před několika dny se do severoafrické země skutečně začali přesouvat turečtí vojáci i technika. Ankara si od spolupráce s Libyí slibuje také budoucí účast na využívání ložisek ropy a zemního plynu v takzvaném libyjském sektoru Středozemního moře (jeho vymezení však nemá oporu v mezinárodním právu).
Na průzkumu potenciálně bohatých ložisek ropy u břehů válkou rozvráceného Somálska se bude podílet Turecko. Ankara tak dělá další krok ve strategii mocenské a ekonomické expanze.
Efektivní pomocí k politickému vlivu
Turecké angažmá v Somálsku je oproti Libyi či Sýrii jednodušší v tom, že tam nedochází k přímému křížení zájmů s jinými státy (s výjimkou hospodářské konkurence Číňanů). A podle mnohých jsou Turci předurčeni v Somálsku uspět – mají totiž mezi obyvatelstvem dobré jméno.
„Humanitární organizace z Turecka a dalších islámských zemí operují v terénu, nakupují pomoc v místě a pak ji potřebným rovnou distribuují. Jsou v přímém kontaktu s lidmi. Hodně to běží na bázi důvěry,“řekl katarské televizi al-Džazíra Chalíf Abdirahman, výzkumník zaměřený na fungování rozvojové pomoci. A zdůraznil náboženské hledisko s tím, že jeden z pilířů islámu přímo ukládá muslimům pomáhat souvěrcům v nouzi (téměř všichni Somálci vyznávají islám).
Podle Abdirahmana Západ v Somálsku promarnil příležitost, přestože statisticky je tam podíl západních zemí na rozvojové pomoci největší. „Západní neziskovky většinou fungují z (keňské metropole) Nairobi, rozdávají jídlo z dovozu. A když se vyskytne nečekaný problém, jejich reakce je pomalá. Zkrátka když dnes v Somálsku řeknete ‚pomoc‘, často uslyšíte ‚Turecko‘,“uzavírá Abdirahman.