Přežít rakovinu? Šance v Česku rostou
Lidé s karcinomem žijí déle než před lety. Vyhlídky se zlepšily třeba u nádorů prsu či prostaty
PRAHA Vidina rakoviny je pro každého člověka strašák. Ne každá diagnóza zhoubného nádoru však musí skončit tragédií. Pokud je nemoc odhalena včas, šance na přežití může být téměř stoprocentní. Kvalita onkologické péče v Česku se totiž během uplynulých let posunula výrazně vpřed.
U onemocnění, jako jsou třeba nádory varlat nebo prsů u žen, mají pacienti při včasném zachycení stejnou šanci na přežití jako běžná populace. Ale jsou stále také zabijáci jako karcinomy jater nebo slinivky, u nichž je jen pětiprocentní naděje na to, že člověk bude žít ještě pět let od určení diagnózy.
U mnoha diagnóz nicméně platí, že se šance na přežití výrazně zvyšují. Pacient, kterému odhalili nádor prostaty v roce 1990, měl zhruba padesátiprocentní naději, že bude po pěti letech stále naživu. Naproti tomu ten, kdo si diagnózu vyslechne dnes, má šanci již více než devadesátiprocentní.
„Přežití onkologických pacientů se v Česku zásadně zlepšuje. Jde o výsledek včasné diagnostiky, rostoucí účinnosti léčby a také její lepší organizace,“uvedl ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislav Dušek v komentáři k datům, jež poskytl LN.
Historické srovnání ukazuje, že se šance na přežití zlepšila za posledních třicet let zejména u pacientů s diagnostikovaným zhoubným nádorem prostaty, ledviny, tlustého střeva či konečníku, dále u pacientek se zhoubným novotvarem prsu a u lidí se zhoubným melanomem kůže.
Lékaři pro popis závažnosti onemocnění používají údaj o pětiletém relativním přežití. Vyjadřuje
podíl pacientů, kteří po pěti letech od stanovení diagnózy nezemřeli v souvislosti s nádorovým onemocněním, vysvětlil LN přední český onkolog Luboš Petruželka.
U karcinomu ledvin šance na pětileté přežití vzrostla od roku 1990 z 55 procent na 79, u tlustého střeva a konečníku ze 47 procent na 65. Pozitivní trend u rakoviny prsu u žen pak zvýšil pravděpodobnost přežití ze 67 na 87 procent a u melanomu kůže ze 67 na 87 procent.
Takzvané pětileté relativní přežití pacientů se počítá tak, že se úmrtnost v souboru pacientů s nádorem porovná s úmrtností v běžné populaci, která odpovídá sledované skupině nemocných věkem a pohlavím. Obvykle je výsledek nižší než 100 procent, což znamená, že úmrtnost ve skupině pacientů s nádorem je vyšší než ve věkem a pohlavím srovnatelné skupině lidí bez nádoru.
Paradoxně se ale může také stát, že u některých méně nebezpečných diagnóz zachycených v časném stadiu bude hodnota relativního přežití větší než 100 procent. Fakticky to znamená, že v důsledku zvýšené lékařské péče, sebekontroly a zdravějšího životního stylu žijí tito pacienti déle než běžná populace.
Hrozby? Slinivka či plíce
V Česku je dnes situace taková, že více než 90procentní šanci na přežití po pěti letech mají pacienti s novotvarem štítné žlázy, varlete a prostaty. To je velmi pozitivní údaj, pokud se vezme v potaz, že statistika nezohledňuje, v jaké fázi lékaři nádor zachytili. U dřívějšího záchytu je totiž mnohem lepší prognóza úspěšnosti léčby.
Alespoň 75procentní a vyšší šanci na přežití po pěti letech od diagnózy pak mají pacienti s karcinomem prsu, lidé se zhoubným melanomem kůže a pacientky s nádorem dělohy. Více než poloviční šance pak platí pro nemocné s rakovinou ledvin, děložního hrdla, močového měchýře a střev a konečníku.
Na opačném konci žebříčku jsou rakoviny, u nichž je šance na přežití nejnižší. Kromě již zmiňovaných karcinomů slinivky a jater k nim patří také novotvary jícnu, žlučníku a plic. Šance na pětileté přežití je u nich jen zhruba desetiprocentní a nižší.
I když počty nově diagnostikovaných nádorů v Česku rok od roku rostou, úmrtnost na rakovinu dnes zůstává stabilní a u některých druhů dokonce klesá. Ve srovnání s Evropou jsou na tom Češi stále o něco hůře, než je evropský průměr, avšak postupně se k němu přibližují.
Znamená to, že prudce roste počet žijících Čechů se zkušeností s nádorovým onemocněním. Pokud jde o přesná čísla, tak v roce 2017 bylo v Česku nově diagnostikováno 87 tisíc lidí se zhoubným novotvarem. V souvislosti s karcinomem pak ve stejném roce umřelo 27 tisíc Čechů a Češek.
Celkem ke konci roku 2017 žilo v zemi přes 577 tisíc osob se zhoubným novotvarem anebo s minulostí tohoto onemocnění. Pro srovnání, v roce 2010 žilo se zkušeností s rakovinou o 133 000 lidí méně, to jest asi 444 tisíc.
Nádory se často vracejí Relativní novinkou v léčbě rakoviny oproti minulým desetiletím je to, že se u stabilizovaných či vyléčených pacientů objevují takzvané druhotné nádory. Nejde o návrat již vyléčeného nádoru ani o metastázy původního karcinomu, je to prostě další výskyt novotvaru. A protože se léčba rakoviny daří, počet takto nemocných Čechů se za posledních 25 let ztrojnásobil.
Zprávu o druhé rakovině tak dnes slyší od lékaře asi 8000 lidí ročně. Z počtu všech nově diagnostikovaných zhoubných nádorů tvoří tyto takzvané duplicity celkem už 18 procent.
Je to dáno tím, že lidé žijí déle a věk je u rakoviny rizikovým faktorem. „Od hranice 50 let riziko výrazně narůstá, akumuluje se působení dlouhodobých karcinogenů, imunitní systém už není tak silný, životní styl není úplně takový, jaký by měl být,“tvrdí onkolog Luboš Petruželka.