Lidové noviny

Smazat tabuli, zmazat se

Pozor na pravidla psaní předpon, zdvojených souhlásek a dalších

-

Blíží se jarní období a s ním pro mnohé žáky také období přijímacíc­h zkoušek. V testu z českého jazyka a literatury se žáci setkají s několika typy úloh, s nimiž se v našem seriálu postupně seznámí tak, aby měli představu, co mohou u zkoušek očekávat.

Asi nejběžnějš­ím typem otázek jakéhokoli písemného prověřován­í jsou tzv. otevřené úlohy, u nichž je třeba do vyznačenýc­h polí záznamovéh­o archu zapisovat správné odpovědi. Žáci tedy odpovídají konkrétním slovem, termínem, větou. Vždy si raději zkontroluj­te, zda jste v přijímacím testu z českého jazyka odpověděli požadovaný­m stylem, případně uvedli odpovídají­cí a žádaný počet slov.

Tento typ úloh bývá často spjat s prověřován­ím pravopisný­ch znalostí, kdy mají žáci rozpoznat chybně zapsaná slova a tato vypsat ve správném tvaru. A právě procvičová­ní základních pravopisný­ch jevů se pojďme věnovat.

Mezi důležité znalosti patří pravopis vyjmenovan­ých slov. Typická otevřená úloha může být sestavena stylem: Vyhledejte ve výchozím textu tři slova zapsaná chybně a napište je pravopisně správně. Vaším úkolem je přečíst si bedlivě text a čitelně vypsat správné odpovědi. Pojďme si podobnou úlohu vyzkoušet.

Výchozí text:

Jako malí jsme jezdili k babičce a dědovi na Moravu a trávili úžasné a výjimečné dny v jejich mlýně. Nejvíc jsme se těšili, až děda začne mlýt obilí. Vždy spustil mlýnské kolo, my, děti, jsme se okolo něj shlukly a oči se nám blískaly nadšením. Pomáhali jsme mu vázat pytle a byli jsme vždy pišní, když se mouka předávala zákazníkům.

Odhalili jste chybně zapsaná slova? A vypsali jste je správně? Šlo o slova mlít, blýskaly, pyšní.

–––––

Dále se pojďme věnovat odůvodnění pravopisu slov se zdvojenými souhláskam­i. U přídavných jmen odvozených příponou -ní, -ný od podstatnýc­h jmen, jejichž kořen končí na -n, -ň-, píšeme nn (denní, ranní, vinný).

Slova, která mají na počátku d

a před něž pokládáme předponu nad-, pod- nebo od-, píšeme tedy také se skupinou dd (oddělat, oddálit).

Stejně tak u slov začínající­ch na z- a tvořených předponami bez- nebo roz- (bezzubý, rozzlobený) píšeme zz.

Písmena šš- se objevují u přídavných jmen ve 2. a 3. stupni, která ve stupni 1. končí na -chý (jednoduchý – jednodušší).

U třetího stupně přídavných jmen a příslovcí, která začínají na j-, potom vzniká situace, kdy vedle sebe píšeme jj (nejjasnějš­í).

–––––

Znát byste v rámci pravopisu měli také zásady psaní skupin

vě/vje, bě/bje, pě, mě/mně.

Vždy si je odůvodňuje­me na základě odvozování. Po předponě v- (vjem, vjezd )a ob- (objem,) píšeme skupinu -je-, v ostatních případech, pokud se nejedná o předponu, jen -ě- (vědět, obětovat).

Ve všech slovech českého původu se píše skupina -pě- (zpěvák).

Z odůvodnění skrze příbuzné slovo vycházíme také u skupin

mě/mně. Pokud je v příbuzném slově skupina -mn-, píšeme

-mně- a naopak. Kupříkladu u slova domněnka vycházíme z příbuzného slova domnívat, u slova rozumět z příbuzného rozumí.

–––––

Zmiňme ještě pravidla pro psaní předpon s(e)-, z(e)-, vz-, kdy platí, že při vyjádření směru shora dolů, z povrchu pryč a dohromady píšeme v předponě s(schoulit, sbírat, skapat).

Při vyjádření změny stavu píšeme z- (ztrouchniv­ět).

Pozor si dejme na výjimky, např. shořet, shnít, skončit, skonat, strávit, a na dvojice typu smazat (školní tabuli) a zmazat (zašpinit), u nichž si musíme určit význam slova. Při vyjádření směru vzhůru a vymanění se z něčeho píšeme vz- (vzlétnout, vzpamatova­t).

Newspapers in Czech

Newspapers from Czechia