Tvorba nových slov
Jak se proměňuje slovní zásoba
Vdubnu opět nastane ono tolik očekávané období přijímacích zkoušek, které v souvislosti s volbou střední školy nasměruje životní pouť mnohých současných žáků 9. tříd. Před těmi stojí výzva v podobě co nejúspěšnějšího složení testu z matematiky a českého jazyka, který pro ně připravuje organizace Cermat.
My se pojďme v jednotlivých dílech našeho seriálu věnovat nejen obsahu úloh z českého jazyka, ale také jejich formě, abyste měli představu o tom, v jakém stylu by onen test mohl být sestaven.
–––––
V dnešní lekci pojďme začít jedněmi z nejfrekventovanějších úloh, a to tzv. uzavřenými (multiplechoice) úlohami, kdy z nabídky možností (zpravidla A, B, C, D) volíte jednu správnou. Výhodou tohoto typu otázek je, že správná odpověď je vždy jen jedna, a když jste opravdu v úzkých a odpověď nevíte, můžete si ji „tipnout“. K tomuto řešení ale přistupujte jen v opravdu krajní situaci, raději si úlohu pořádně přečtěte, zamyslete se a odpověď vydedukujte.
Uzavřené úlohy dnes vyzkoušíme na tématu tvoření slov v českém jazyce. Nová slova vznikají odvozováním, skládáním, spojováním v sousloví, zkracováním
či přejímáním z cizích jazyků.
–––––
Nejčastějším způsobem tvorby nových slov je odvozování. Důležité je znát základní stavební jednotky slov, jimiž jsou kořen, předpona, přípona a koncovka. Kořen obsahuje každé slovo a slova, která mají stejný kořen (a souvisí spolu jejich věcný význam), nazýváme slova příbuzná. Je třeba obezřetnosti, neboť kořen může mít různé alternativy – 1. p. ves, 7. p.
vsí).
Celý proces odvozování má svůj počátek u tzv. základového slova, od něhož se utváří předponami a příponami slovo nové, odvozené.
Předpony jsou odvozovacím prostředkem, který se klade před kořen (či základové slovo), jako v případě slova pod-chod, za kořen (či základové slovo) jsou kladeny přípony a koncovky
(chod-c-i). Předpony a přípony mají schopnost měnit význam a slovní druh slova (sloveso
chod-i-t a podstatné jméno
chod-n-ík).
Koncovka je naopak prostředkem, který slouží pouze pro změnu tvaru slova, mluvnických kategorií (1. p. měst-o, 2. p. měst-a)
Uzavřená úloha týkající se odvozování by mohla mít třeba tuto podobu:
Označte možnost, v níž jsou obsažena pouze slova příbuzná, tedy slova se stejným kořenem:
A) letec, letuška, letní, létat
B) učitel, poučit, sloučit, naučný
C) přezimovat, zimní, zimáky, zimník
D) sluha, posloužit, služebná, vylouhovat
Správnou odpovědí je C (A – letní, B – sloučit, D – vylouhovat mají jiné kořeny). –––––
Dalším způsobem, skládáním, vznikají slova složená, tedy slova, která obsahují dva či více kořenů – rychlobruslení, zeměkoule, drahokam.
Spojováním v sousloví vznikají spojení slov (sousloví), v nichž slova získávají posunutý význam oproti tomu, který mají, když stojí sama o sobě (třídní schůzka).
V případě zkracování v jazyce vznikají zkratky psané malými písmeny a zakončené tečkou (a tak dále), zkratková slova, která se chovají jako plnohodnotná slova (Krkonošský národní park – KRNAP), iniciálové zkratky, jež vznikají z prvních písmen slov (Evropská unie – EU).
Přejímání slov z cizích jazyků je dnes spojeno především s příchodem slov z angličtiny (fitness, e-mail). V historii byla slova přejímána v řadě případů z němčiny (bavlna, hejtman), z latiny a řečtiny ( studovat, demokracie ) a jiných jazyků, jako je francouzština (bonbon) či maďarština (guláš).