Metnar hájil nákup radarů. Má posudek
Kontrola ministerstva obrany, která šetřila okolnosti nákupu pasivních sledovacích systémů za 1,5 miliardy korun, nezjistila porušení zákona. Jednu chybu ale přece.
PRAHA Jak je možné, že vládě předložil ministr obrany pět let starý materiál? Proč se cena za zakázku zdvojnásobila? Co prodražilo výběr pasivních sledovacích systémů, když výrobce systému nabízenou cenu nezměnil? Na všechny tyto otázky byl včera donucen reagovat ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO). Mimořádného tiskového brífinku se zúčastnili i představitelé armády včetně náčelníka generálního štábu Aleše Opaty.
Ministerstvo obrany v uplynulých týdnech čelilo kritice, že za dva sety mobilních pasivních sledovacích systémů DPET zaplatí 1,5 miliardy korun. Přitom ještě loni v únoru informoval ministr Metnar vládu, že zakázka vyjde státní kasu na 760 milionů korun. Objevily se také pochyby, že NATO obdobný systém od výrobce radarů koupilo dokonce za třetinovou cenu.
Už minulý týden Metnar v reakci na kritiku poslanců slíbil, že zakázku prověří. Výsledek? „Nákup
dvou kompletů DPET byl v pořádku, jak po procesní stránce, tak z pohledu ceny. Vyplývá to ze všech informací a podkladů, které mám k dispozici, stejně jako z výsledků interní kontroly,“řekl Metnar. Pokud by nadále někdo zpochybňoval zakázku bez relevantních důkazů, považoval by to prý ministr za „cílenou akci proti modernizaci armády“.
Jedna chyba
Ministerstvo podle Metnara nicméně přece v jedné věci chybovalo. A sice v tom, že předložilo vládě pět let starý údaj o ceně systému. „Toto byla jediná chyba v projektu. Přijal jsem již opatření, aby se neopakovala,“dodal Metnar.
Na dotaz LN upřesnil, že s jedním zaměstnancem se už ministerstvo rozloučilo. „V rámci legislativy došlo k úpravě metodiky a také časového předkládání, aby nikdy nebyly předkládány pět let staré zprávy z průzkumu trhu,“uzavřel Metnar.
Obrana pořídila dva systémy DPET od tradičního pardubického výrobce radarových systémů Era ze skupiny Omnipol. V rámci přímé dodávky se ale na zakázce podílí dvacet subdodavatelů.
Rozdíl cen byl způsoben právě množstvím požadavků a doplňkových služeb. V rámci zakázky se počítá například s dodávkou dvaceti vozů Tatra T-815 s protiminovou úpravou a pancéřováním. Stejně tak podstatnou část spolkne i dodávka softwaru a hardwaru. Včera představitelé ministerstva obrany uvedli i konkrétní cenové detaily. Za subdodávky resort zaplatí 518 milionů korun bez DPH. Základ systému – zařízení Vera NG – od Ery pak vyjde na 728 milionů bez DPH. Dodávky radarů mají proběhnout v letech 2022 a 2023.
S lepšíma očima do misí
Vojáci si slibují od nákupu pasivního radaru, který detekuje cíle na zemi, ve vzduchu i na vodě, posun ve schopnostech. Ty bude moci využít doma i za hranicemi. „Systémy jsou předurčené k plnění úkolů v rámci NATO. Popřípadě v budoucích schválených operacích. Můžeme si představit jejich nasazení v České republice i v rámci operací v Africe a v pobaltských státech,“řekl LN plukovník Petr Šnajdárek, vedoucí oddělení systému velení a řízení Armády ČR.
Ministerstvo také odráželo dotazy na předražení radarů ve srovnání s jejich nákupem Severoatlantickou aliancí. Podle náčelníka generálního štábu Opaty však Aliance pořizovala jiný systém. Zatímco česká armáda chce systém, který může být bojově nasazen ve vzduchu, na moři i na zemi, NATO poptávalo pouze systém pro přehled situace ve vzduchu.
Náměstek ministra obrany Filip Říha zdůraznil, že vše bylo posvěceno znaleckým posudkem.