Pan Zao v pixelech

Kultura má dvě tváře: historickou i nejmodernější

Mno, ehm, jak tedy začít… Lubomíra Zaorálka dlouhodobě označujeme za „velkého mluvku“, „doktora Cvacha zahraniční politiky“, „nejomyvatelnějšího z omyvatelných“a podobnými krajně nelichotivými přízvisky. „Mr. Zao“dovedl nejstarší českou politickou partaj k nejhoršímu volebnímu výsledku v dějinách ČR, a pokud kdy předvedl nějakou expertízu, pak jen v zahraničněpolitických otázkách, takže jeho instalace do čela ministerstva kultury byla výsměchem. Ale teď to vypadá, že se mu budeme omlouvat a jeho poslední kroky jen pokorně, leč o to hlasitěji chválit.

Nejprve vytáhl vstupné zdarma do galerií. Nápad nijak nový, ale přesto je to poprvé, co se za ideu postavil člen vlády. Vyčítáme-li dnešním mladým, že ignorují výtvarné, slovesné i hudební dědictví předků, pak bychom měli napřed vyplísnit sami sebe. Je absurdní blokovat přístup ke kulturním statkům skrze vysoké vstupné a pak se divit, že se mladší do galerií nehrnou. Naopak – vstupné zdarma znamená, že zejména při příliš horkém/větrném/studeném počasí se nejen ve studentech objeví náhlý hlad po umění. Zpřístupnit sbírky všemu lidu je věc nejen chvályhodná, ale chtělo by se říci nezbytná – zvláště v zemi, kde si lidé vybírají obchod podle ceny rohlíku.

Druhý a možná zásadnější návrh přináší pan Zaorálek teď: tak jako podporujeme filmovou tvorbu, chce podporovat moderní kreativní byznys, včetně počítačových her. Nelíbí? Nezapomínejte, že i film byl před sto lety nové a podřadné médium... Doba se mění, jak si všimla i staroslavná Karlova univerzita. Ta nejenže založila „dceru“Charles University Innovations Prague, která před lety vyprodukovala zajímavou osvětovou hru Atentát 1942, ale tento týden přišla s projektem Charles Games, s. r. o., který hodlá přímo vyvíjet počítačové hry.

Jestli se z velkých slov stane realita a Česko se krom autoprůmyslu stane známé i díky podpoře kreativního byznysu, pak panu Zaorálkovi odpustíme mnohé. I ten odpudivý vyhazov šéfky lidického památníku.