Korunní virus
Samotné slovo virus je dnes běžnou součástí slovní zásoby, ale přitom jde (v češtině) o slovo relativně nové – dostalo se k nám až ve 20. století (což vlastně není tak překvapivé, vezmeme-li v úvahu, že před rozkvětem moderní medicíny neměli lidé o nějakých virech ani ponětí). Podle Rejzkova Českého etymologického slovníku bylo slovo přejato z moderních evropských jazyků (němčina, angličtina, francouzština), které ho přejaly v 19. století pro potřeby soudobé medicíny z latiny. Kdo má základy latiny, toho možná nejprve napadne souvislost se slovem vir (ve významu „muž, člověk“). Představa je to lákavá, svádí k mizantropickým úvahám o paralelách mezi chováním člověka a viru. Ve skutečnosti však s tímto výrazem vůbec nesouvisí; má původ ve slově virus („jed, otravná šťáva, sliz“).
Přestože je slovo virus v češtině poměrně nové (nebo možná právě proto), můžeme u něj pozorovat zajímavý morfologický jev. V Pravidlech českého pravopisu se objevilo až v roce 1957; dozvíme se v nich, že virus je možné skloňovat dvojím způsobem: virus bez viru, s virem, o virech atd. nebo virus bez virusu, s virusem, o virusech atd. Toto pravidlo platí dosud, což možná někoho překvapí, protože podle dat Českého národního korpusu v dnešním úzu drtivě převažují tvary s odtrženým koncovým -us. Tento mechanismus je totiž typický pro nakládání se slovy latinského či řeckého původu (mýtus bez mýtu, génius bez génia, Prometheus bez Promethea), takže variantu virus bez virusu by někdo mohl považovat za projev nekultivovanosti. Přitom Příruční slovník jazyka českého (vycházel v letech 1935–1957) dokonce uvádí tvar prvního pádu množného čísla virusy jako primární, užití tvaru viry označuje za „řídké“. Ještě poznamenejme, že kromě slov, u nichž je jako v případě viru/virusu možné dvojí skloňování, v češtině dokonce existuje řada slov, u nichž se koncové -us neodtrhává nikdy, např. rébus bez rébusu. V tom, že v případě slova virus vítězí „krátká“varianta, zřejmě do značné míry hraje roli i skutečnost, že vedle podoby virus v češtině existuje i zcela rovnocenná podoba vir, kterou lze pochopitelně skloňovat pouze vir bez viru, s virem, o virech atd. Doufejme však, že všechny formy virů i virusů z médií brzy vymizí a začne se psát raději o okurkách.
Autorka pracuje v jazykové poradně Ústavu pro jazyk český