Jsem komunistka, tu máte úspory
PEKING Čínský prezident Si Ťin-pching mobilizuje masy k boji proti šíření nákazy koronavirem. „Země vede všelidovou válku, která má cestou prevence epidemii zastavit,“prohlásila hlava Číny na zvláštní schůzi politbyra komunistické strany. A jeho výzva u mnohých Číňanů nezůstala bez odezvy. Lze tak usuzovat z reportáží zveřejněných v oficiálních médiích. Ta přinesla příběh devadesátileté stařenky (na snímku z videa), jež v pondělí brzy ráno zavítala do jedné šanghajské kanceláře, která má na starosti prevenci před nákazou. Žena vytáhla z kapsy v hotovosti celkem 20 tisíc jüanů (v přepočtu zhruba 64 tisíc korun) a podala je jednomu ze zaměstnanců kanceláře se slovy: „Prosím, předejte je zdravotnickému personálu, který v přední linii bojuje s epidemií. Chci lékařům a sestrám poděkovat za to, jak tvrdě pracují,“řekla žena.
Příběh odvysílala čínská televize CCTV. Na podobné příspěvky líčící zapojení obyčejných Číňanů do boje s epidemií lze narazit v tamních, ale i zahraničních médiích poměrně často.
„Jsem komunistka, nechci zveřejnit, jak se jmenuji,“řekla v reportáži CCTV stařenka, jež zdravotníkům nejspíš věnovala své celoživotní úspory. Díky fotografii, která se objevila v multifunkční aplikaci WeChat, se později podařilo zjistit, že jde o paní Ku Min, která za druhé světové války pomáhala jako zdravotní sestra. Její peníze údajně putovaly do První lidové nemocnice ve městě
Ma-čcheng v provincii Chu-pej, jedné z nejvíc zasažených v říši středu.
Další Číňané, jimž dosud nebyla nařízena povinná karanténa v jejich domovech, pojali mobilizaci jako dobrovolné pracovní zapojení. Čínská tisková agentura Sin-chua referovala o dobrovolnících v šanghajské továrně Medicon Medical Materials na ochranné masky na obličej, kterak pracují ve dvanáctihodinových směnách. Jde prý o manažery, podnikatele či vysokoškolské studenty. Jak uvádí Sin-chua, během nedělní směny vyrobila dvacítka dobrovolníků na 300 tisíc masek.
„Během epidemie jsou masky jednou z nejvíce nedostatkových věcí. Stroje jedou bez přestávky – a lidé zrovna tak,“líčila čínská agentura s tím, že dobrovolníci nastupují na směnu v sedm večer, projdou krátkým školením, obléknou si ochranný oděv, nasadí špunty do uší a začnou pracovat.
„O zájemce na směny není nouze. Organizují se prostřednictvím aplikace WeChat. Do skupiny je nyní zapojeno kolem tří set zájemců,“ uvedla Sin-chua. Šanghajská asociace dobrovolníků uvedla, že se jí dosud přihlásilo bezmála osm tisíc dobrovolníků, kteří pomáhají při nejrůznějších činnostech souvisejících se snahou dostat epidemii pod kontrolu.
Spontánní reakce
Příběhy, které oficiální čínská média popisují, mohou vyznívat až pohádkově a leckdo na ně může pohlížet s nedůvěrou. Zprávy o tom, že mezi Číňany funguje vzájemná pomoc, však najdeme i v jiných zdrojích. Například německý výzkumný institut pro čínská studia MERICS na svých internetových stránkách zveřejnil text nazvaný „Coronavirus spurs grass-roots initiative“.
„Poté, co byla ve Wu-chanu 23. ledna zastavena veřejná doprava, tisíce lidí spontánně dopravovaly do nemocnic lékaře, zdravotní sestry i zdravotnický materiál,“píše se v článku. Mnozí, a to ještě dřív než oficiální média, informovali na sociálních sítích o chybějícím zdravotnickém materiálu v nemocnicích.