Macron přijel do Polska se smírem
S pochopením se ve Varšavě postavil francouzský prezident Emmanuel Macron k polským snahám posilovat spolupráci s Američany.
VARŠAVA/PRAHA Polsko v minulých dnech učinilo dva zdánlivě nesouvisející kroky. V pátek podepsal ministr obrany Mariusz Blaszczak s USA smlouvu o dodávce 32 nejnovějších stíhaček F-35A a země učinila další krok k vojenskému posílení. Začátkem tohoto týdne pak Varšavu navštívil francouzský prezident Emmanuel Macron, lídr v EU nejméně nakloněný zájmům střední a východní Evropy. „Zakope válečnou sekeru?“ptal se na titulní stránce deník Rzeczpospolita a Macron skutečně kromě opatrné výtky stran justiční reformy mluvil o solidaritě.
„Polsko a Francie jsou nyní ještě větší než před brexitem, jsme v Evropě velkými hospodářskými a strategickými mocnostmi, musíme to takto i vnímat a pokračovat ve spolupráci,“řekl francouzský prezident při přednášce na Jagellonské univerzitě v Krakově.
Reagoval tak na změnu poměru sil po brexitu, kdy výrazně stoupl význam Polska, země s 38 miliony obyvatel, v rámci EU. K tomu Varšava v poslední době zvyšuje i svůj vojenský potenciál spoluprací s Američany. Po obřím kontraktu na nákup protivzdušných systémů Patriot za 4,75 miliardy dolarů (108 miliard korun) podepsaném na jaře 2018 teď uzavřela smlouvu na dodávku bojových letadel F-35A za 4,6 miliardy dolarů (106 miliard korun).
Polsko se netají tím, že zbrojení je namířené proti ruské hrozbě, podle premiéra Mateusze Morawieckého stíhačky pomohou jeho zemi zbavit se „dlouhého ruského stínu“. Už dříve Polsko pořídilo 48 stíhaček F-16, které zajišťují bezpečnost vzdušného prostoru spolu s ruskými letouny MiG-29 nyní, přičemž F-35 by měly být v operační službě až od roku 2028. Kromě toho má polské letectvo od USA také pět dopravních herculesů a čtyři vrtulníky BlackHawk, pořídilo také raketové systémy M142 Himars. Jiná technika, jako jsou houfnice, minomety či rakety krátkého dosahu, kterou polská armáda dovybavuje své jednotky, je domácí provenience či vyráběná ve spolupráci s mimoevropskými partnery, jako je Jižní Korea.
Spolupráce Varšavy na evropských zbrojních programech přitom není velká a za nákupy zbraní v USA jsou hlavně bezpečnostní důvody. Konkrétně kalkul, že díky nákupům amerických zbraní poskytnou USA i bezpečnostní záruky. To se nakonec i stalo, když po dlouhém lobbování slíbil prezident Donald Trump vybudovat v Polsku základnu pro tisícovku amerických vojáků, když náklady na stavbu objektu ponese Polsko.
Rusko jako společná hrozba „Vy nemáte společnou hranici s Ruskem,“shrnul pro LN pocity obvyklé u polské veřejnosti Peter, který působí jako průvodce v památníku nacistického holocaustu v Osvětimi. „V otázkách zahraniční politiky převládá v Polsku stejný kurz, vládní strana i většina opozice si uvědomují, že obrana proti Rusku je priorita,“řekl LN politolog Paweł Ukielski. Rozdíly jsou podle něj jen v názorech na míru spolupráce s USA a v některých technických aspektech. Opozice má například výhrady k ceně za F-35 (vycházejí zhruba o pětinu dráž než v případě obdobného kontraktu s Belgií), absenci offsetů či k využitelnosti pokročilých systémů letadla v podmínkách polského vojska.
Francouzský prezident Macron tak během své návštěvy ve Varšavě neměl ambice lákat Polsko na svou stranu, ale snažil se vytěžit co nejvíc. Doprovázeli ho ministři zahraničí, obrany, hospodářství a kultury, obě země podepsaly dohodu o strategickém partnerství na úrovni ministerstev zahraničí. Macron také vyjádřil pochopení pro pomalejší tempo polské uhelné energetiky v boji za ochranu klimatu a zastal se Polska ve sporu o interpretaci historie s Ruskem ohledně začátku druhé světové války.
Spíš opatrně pak kritizoval snahy vládní strany Právo a spravedlnost o kontroverzní justiční reformu, která do značné míry podřizuje soudy politické moci: „Není naší úlohou kritizovat Polsko, ale je naší povinností bránit společné evropské hodnoty. Pokud z Evropské unie zbude jen trh a zatratíme hodnoty, znovu budeme rozděleni,“prohlásil francouzský prezident.