Osudové primárky

Trump ústavní žalobu ustojí. Demokraty tak čeká nelehký úkol – porazit ho ve volbách

Jedno drama končí, druhé začíná. Proces sesazení prezidenta Trumpa, který započal impeachmentem (obžalobou) ve Sněmovně reprezentantů, se blíží do svého finále v Senátu – a pro sesazení Trumpa se zřejmě nenajde ani prostá většina, natož ta ústavní, dvoutřetinová, která je nutná pro to, aby mohl být prezident sesazen.

Neúspěšný pokus

Demokratům se nepovedlo sehnat ani čtyři republikánské senátory, které potřebovali na to, aby měli nadpoloviční většinu na pozvání dalších svědků. Získali jen dva – a to je málo. Většina republikánských senátorů má dojem, že všechna fakta jsou známá a může se rovnou hlasovat o sesazení prezidenta. S tím, že sesazen nebude.

Bílý dům a jeho právníci tvrdili, že prezident Trump neudělal nic špatného, že jeho telefonický rozhovor s ukrajinským prezidentem byl „dokonalý“. To není tak úplně pravda. Trump pozdržel finanční pomoc Ukrajině, kterou odsouhlasil Kongres, a tlačil na ukrajinského prezidenta, aby vyšetřil případnou korupci syna svého možného protikandidáta v listopadových volbách. Byť následně tu finanční pomoc uvolnil, aniž by cokoli od ukrajinského prezidenta získal. Každopádně toto jednání nebylo „dokonalé“.

Republikánští senátoři přijali taktičtější pozici: prezidentovo jednání bylo neetické, ale závažností nedosahovalo úrovně, která by sesazení prezidenta vyžadovala. USA měly ve svých dějinách čtyřiačtyřicet prezidentů, včetně toho současného (Trump je číslován i jako čtyřicátý pátý, ale to proto, že Grover Cleveland je počítán dvakrát, jako dvaadvacátý a čtyřiadvacátý), a ani jeden z nich nebyl Senátem sesazen z úřadu. Těžko se dá věřit, že ten nejhorší čin, který američtí prezidenti v dějinách udělali, bylo pozdržení pomoci Ukrajině. Je nepravděpodobné, že právě za tento čin, na rozdíl od všech jiných, které kdy prezidenti USA spáchali, si Trump zaslouží sesazení.

Co víc, letos je volební rok a za devět měsíců američtí voliči budou moci prezidenta sesadit ve volbách. Anebo ho opět zvolit.

Takže drama impeachmentu končí tak, jak všichni od počátku věděli a očekávali: Trump sesazen nebude.

Sanders, nebo Biden?

Ale zároveň nám začíná jiné drama, a to primárky Demokratické strany. A začaly vskutku dramaticky, demokratům se nepovedlo včas sečíst a ověřit výsledky pondělních volebních shromáždění ve státě Iowa.

Podle průzkumů byl v Iowě favoritem senátor Bernie Sanders, představitel radikálně levicového, socialistického křídla strany. A průzkumy ho favorizují i v příštích primárkách v New Hampshire (11. února). Bohatí sponzoři Demokratické strany, kteří si přejí především volební porážku Donalda Trumpa v listopadu, a proto usilují o kandidáta, který je nejvolitelnější, už začínají být mírně nervózní, protože mají obavu, že kdyby získal nominaci radikální Sanders, Trump by ho mohl porazit, o to více, že americké ekonomice se nyní daří.

A to vyvolává otázku ohledně toho, zda nominální favorit v celoamerických průzkumech, bývalý viceprezident Joe Biden, se po případné porážce v Iowě a v New Hampshire odrazí ode dna. Pokud v nich skončí jako druhý, stále to může ustát, neboť volební shromáždění v Nevadě (22. února) a v Jižní Karolíně (29. února) ho favorizují; v Nevadě žije hodně Američanů latinskoamerického původu, kteří podporují Bidena, a v Jižní Karolíně zase černošských Američanů, kteří jsou nejvíc loajálními voliči demokratů a letos podporují Bidena (který byl koneckonců viceprezidentem prvního černošského prezidenta USA).

Pokud však Biden skončí v Iowě čtvrtý – nebo ještě hůř –, může jeho kampaň nabrat negativní dynamiku a i dosavadní voliči by ho mohli opustit. Pokud by prohrál i v Nevadě – tj. ve třech prvních státech ze tří –, s jeho kandidaturou to bude vypadat bledě. Ale zatím je stále, alespoň nominálně, favoritem.

Drama impeachmentu končí – Trump sesazen nebude. Jiné drama ale teprve začíná, a to primárky Demokratické strany.

Nebezpečí jménem Bloomberg Velký přelom může v primárkách nastat v tzv. superúterý 3. března, kdy se bude hlasovat v patnácti státech včetně nejlidnatější Kalifornie. Na tento den zřejmě čeká miliardář a bývalý starosta New Yorku Michael Bloomberg, který už prý na kampaň utratil dvě stě milionů dolarů – z vlastní kapsy. Pokud by do té doby kampaň Joea Bidena zkolabovala, Michael Bloomberg by se mohl prezentovat jako ten umírněný, centristický kandidát. Kdysi byl republikán, pak nezávislý a nyní usiluje o demokratickou nominaci.

Pokud zaboduje v ono superúterý, hrozí ještě jedna věc: různí kandidáti budou vyhrávat v různých státech, a tak se může stát, že na demokratickém nominačním sjezdu v létě nebude mít žádný kandidát nadpoloviční většinu delegátů. Republikánům se to stalo naposledy v roce 1976 a demokratům až v 50. letech 20. století. V tom případě by v prvním kole nebyl nominován nikdo a následně by záleželo na tom, kdo se dohodne s kým a jak. A není vyloučeno, že nominaci pak nezíská ten s největším počtem delegátů.

Pokud je Iowa příkladem, bude to ještě „veselé“.