Ukázat to Česku je pro Trumpa levné
„Česko by mělo chystanou digitální daň odložit. Jinak hrozí exportérům, a tedy i státu vážné důsledky,“říká Zbyněk Frolík, zakladatel společnosti Linet, výrobce zdravotnických lůžek.
LN Co vám na digitální dani vadí nejvíc?
Když si uděláte jednoduchou studii ekonomických dopadů,
inzerce vyjde vám, že tato daň v konečném důsledku nic pozitivního nepřinese.
LN Proč? Ministerstvo financí si od ní slibuje přes pět miliard korun ročně do státního rozpočtu.
To je úplně mimo realitu. Když něco navrhnu, musím se podívat na všechna potenciální rizika a zvážit všechny dopady. Francie schválila daň ve výši tří procent a Spojené státy prakticky okamžitě reagovaly návrhem na zvýšení cel. A Francie proto odložila účinnost daně o rok. Totéž čeká nás – americká strana už potvrdila, že Česko není výjimkou a má čekat stejnou reakci. To je realita. Linet je jednou z firem, kterých se to citelně dotýká.
LN Co by to pro Česko a zdejší exportéry podle vás znamenalo?
Oproti Francii jsme trpaslík, Česká republika vyváží do Spojených států za zhruba 100 miliard korun ročně. Kdyby se odvetná cla týkala jen čtvrtiny, dopady by hravě převýšily přínos daně do státního rozpočtu. Navíc je zřejmé, že si daň velké internetové firmy, které jsou plus minus monopoly na svých trzích, vykompenzují na klientech, tedy na nás všech.
Schválení jakékoli digitální daně, natož ve výši sedmi procent, je obrovským rizikem. Prezident Donald Trump to vnímá byznysově a jeho přístup je výchovný. Ukázat to na České republice je pro něj navíc velmi levné.
LN Co tedy navrhujete?
Společnost Deloitte nám navrhla, že zpracuje studii potenciálních dopadů zavedení nové daně. Od toho bych se odrazil. Chceme ji ukázat na rozpočtovém výboru ve sněmovně. Chceme poslancům vysvětlit, co by obchodní válka znamenala pro nás exportéry. A já osobně jim chci říci, kolik Linet investoval do toho, abychom si vybudovali postavení na americkém trhu.
LN Kolik?
Mluvíme o více než jedné miliardě korun. V USA zaměstnáváme desítky lidí a děláme ročně prodej v objemu kolem jedné miliardy korun. Takových firem je u nás podstatně více. Respektujeme logiku zavedení digitální daně, ale je nepochybné, že to musíme dělat chytře a ve spolupráci s velkými státy Evropské unie.
Ovšem, jak jsem říkal, naše problémy se přelijí také na stát. Pokud přijdeme o tržby, budeme platit méně na daních a stát naopak zaplatí více na sociálních dávkách propuštěným lidem. A tak dále. Přitom stačí vzít rozum do hrsti a počkat.
LN Jak dlouho by mělo Česko podle vás se zavedením digitální daně čekat?
Francie odložila účinnost o rok. Proč? Protože chce vyjednat digitální daň v rámci dalších zemí OECD. Koneckonců, minulý týden zveřejnila právě tato organizace, že 140 vlád souhlasilo, že chce vyjednat digitální daň v rámci tohoto uskupení do konce roku 2020. Kdo udělá dopředu opak, natluče si nos úplně zbytečně. Je to zodpovědnost vlády a parlamentu.
LN Dovedete si představit, že by se to navzdory všemu stalo?
Mám velkou představivost, ale popravdě, přijde mi to nemožné. Andrej Babiš říkal, že chce řídit stát jako firmu. Myslíte si, že by kdokoli udělal jako šéf firmy něco, co jeho firmu vysoce pravděpodobně výrazně poškodí? Může se to stát snad omylem nebo v důsledku nedostatku informací. Jinak je to vyloučeno.
LN Nestačilo by snížit sazbu digitální daně z dosud navrhovaných sedmi procent na pět nebo tři procenta z reklamních příjmů na našem území, jak navrhují někteří poslanci a jak to mají i některé další země, které digitální daň připravují?
Nestačilo. Američané už naznačili, že jakoukoliv daň považují za porušení příslušných smluv a dohod. I kdyby se jednalo třeba o jedno procento.
LN Ministerstvo financí očekává, že by digitální daň mohla začít platit u nás možná už letos ve druhém pololetí. Čím si takový spěch vysvětlujete?
Nevím. Nerozumím tomu, proč ministerstvo tak spěchá. Jestli jsou za tím třeba obavy ze zpomalení růstu ekonomiky a nižších příjmů do rozpočtu... Ale ty dvě miliardy korun, které by to mělo přinést letos, rozpočet nespasí.