Aukce by sedla jen dvěma zájemcům
Martin Šigut (52)
Stát chce čtvrtého operátora, který by přinesl nižší ceny volání a mobilních dat. Martin Šigut, zakladatel a šéf ostravské firmy Poda, popisuje, proč byla aukce frekvencí špatně připravena.
OSTRAVA/PRAHA Aukce kmitočtů byla nastavena tak, že byla pro zájemce velmi riziková. Smysl dávala jen pro jediné dvě firmy, říká majitel jedné z nich. Martin Šigut, šéf firmy Poda, vysvětluje, proč dražba frekvencí nepřilákala žádného zahraničního hráče.
Vláda si od aukce slibovala příchod čtvrtého mobilního operátora na trh a ve výsledku i nižší ceny pro zákazníky. Připravená dražba volných frekvencí se ale nakonec odsunula a vláda vyměnila vedení Českého telekomunikačního úřadu (ČTÚ). Jaromíra Nováka, který aukci připravil, nahradila Hana Továrková, jež začala pracovat na nové verzi.
Šigut tvrdí, že by aukce žádnou změnu na trhu nepřinesla. Důvodem je podle něj malý objem frekvencí vyhrazených pro nového operátora. Nováček může za zvýhodněných podmínek získat pouze malou část spektra, pokud by chtěl víc, bude už v aukcích čelit konkurenci velkých operátorů, tedy O2, T-Mobilu a Vodafonu. Pokud by je nedokázal přeplatit, měl by problém. „Aukční mechanismus přináší riziko, že nový operátor získá málo a nebude schopen plnohodnotně konkurovat současným mobilním operátorům,“říká Šigut.
Výhoda z předchozí aukce Nováček by se dostal do situace, že plnohodnotnou síť nevybuduje, ale už vydražil frekvence, které musí zaplatit a spustit na nich služby. „Do takového rizika se žádný rozumný subjekt nepustí,“popisuje. Jsou ale výjimky. A to jsou podle něj Nordic Telecom a Poda. Obě společnosti už mají nakoupené frekvence z předchozí aukce. To výrazně snižuje jejich rizika v té nové.
Protože Poda nemá ambici vybudovat rychle celostátního operátora, což je jeden z požadavků na získání zvýhodněných frekvencí, dlouhodobě deklaruje, že se o ně nebude ucházet. Pouze v aukci zkusí pořídit frekvence, kde již bude čelit konkurenci velkých operátorů. „Neplánujeme mít v krátké době úplné celostátní pokrytí,“říká Šigut. Zbývá tak jen jediný možný zájemce o pozici plnohodnotného čtvrtého operátora, který má výhodu již nakoupených frekvencí – Nordic Telecom.
ČTÚ problém s malým vyhraněným spektrem řešil. Výsledná aukce má být kompromisem mezi maximálním možným zvýhodněním nově příchozího operátora a zároveň akceptovatelným znevýhodněním těch stávajících. Protože velcí operátoři, kteří za frekvence zaplatili miliardy, by aukci mohli napadnout u soudu nebo u arbitráže.
„Pokud se ČTÚ obával jejich reakce, měl zvolit jiné formy podpory konkurence na trhu. Ta, kterou zvolil, není pro případné nové operátory atraktivní a nezajímá je,“říká Šigut s tím, že kdyby o to měli zahraniční operátoři aspoň trochu zájem, tlačili by na změny podmínek aukce. A to žádný neudělal.
Šigut jako příklad dává Slovensko, kde ke třem celoplošným operátorům přibyl čtvrtý, který nemá pokrytí celé země a využívá takzvaného národního roamingu, kdy se telefon v místě bez signálu připojuje k síti velkých operátorů. „Toto opatření současná aukce používá jen velmi omezeně,“ míní Šigut. V nastavení podmínek podle něj chybí plán B a ČTÚ příliš spoléhá, že se do aukce někdo přihlásí, vybuduje síť a bude přesvědčivě konkurovat ostatním operátorům.
„Tato aukce je na dlouhé roky poslední příležitost, jak lze podpořit větší konkurenci na mobilním trhu. Další aukce kmitočtů není ani na obzoru,“popisuje s tím, že v akci kmitočtů v roce 2013 byla tři prokonkurenční opatření. Šlo o vyhrazené pásmo pro nového operátora, národní roaming, tedy možnost využívat sítě velkých operátorů pro všechna kmitočtová pásma, a velkoobchodní závazek.
Národní roaming by pomohl
V nynější aukci je pouze vyhrazené pásmo pro nového operátora a povinný velkoobchodní závazek. Ten ale podle Šiguta nefunguje, protože velcí operátoři musí těm virtuálním nabízet jen část služeb. „Za celých šest let nevyužil možnost velkoobchodní nabídky žádný virtuální operátor,“popisuje. Podle něj to ČTÚ nemohl tehdy předpokládat, nyní je to ale na trhu jasné všem.
Využívání sítě dalších operátorů je proto drahé a neumožňuje na trhu konkurovat cenou. Pro zákazníky pak nemá smysl od trojice velkých operátorů odcházet.
„Rádi bychom dostali možnost vybudovat operátora, jako je ten čtvrtý na Slovensku. Ten nemá celou síť, a kde ji nemá, tam si ji pronajímá v rámci národního roamingu. To je cesta, kterou bychom se vydali. Museli bychom jít s cenou níž než stávající operátoři,“plánuje.
Jméno Martina Šiguta se v poslední době zmiňuje i v souvislosti s novou šéfkou ČTÚ Hanou Továrkovou. Seděli spolu ve vedení telekomunikačního klastru. Šigut zmiňuje, že ji zná mnoho let a že až do podzimu využíval i služeb její právní kanceláře. Když se ale stala členkou rady ČTÚ, tato spolupráce skončila. Šigut odmítá, že by jejich dřívější spolupráce mohla
Havířovský podnikatel od roku
■
1996 poskytuje připojení k internetu pod hlavičkou firmy Poda. Ta má nyní více než sto tisíc zákazníků. Silná je hlavně na Ostravsku, postupně se ale rozšiřuje do dalších regionů.
Kromě internetu nabízí
■
i kabelovou televizi, pevné telefonní linky nebo služby
virtuálního mobilního operátora. Tržby v těchto oblastech přesahují půl miliardy korun ročně.
Firma získala v roce 2014
■ v aukci mobilní frekvence ,na kterých postupně buduje pevné připojení k internetu přes síť 5G.
V chystané aukci by Šigut rád přikoupil další pásma.
Vystudovaný ekonom patří
■
v Česku v oblasti 5G mezi pionýry.
Říká, že zatímco velcí operátoři si najímají nadnárodní dodavatele, on se snaží si sítě budovat sám. O nových technologiích přednáší na konferencích.
Obor, který si vybral, jej i po
■
24 letech baví. Ve volném čase rád lyžuje.
aukci změnit, aby to jeho firmě vyhovovalo. „V telekomunikacích se Továrková pohybuje roky a pracovala jako šéfka ICT sekce Hospodářské komory. Zná všechny na trhu a má o oboru velmi dobrý přehled. Není odkázaná na názor jednoho člověka. Navíc věřím v její profesionalitu a že velmi dobře chápe svoje současné povinnosti a roli v ČTÚ,“dodává.