Wellness nejsou lázně

Odedávna se říkalo, že lázeňství je české rodinné stříbro. Unikátní kombinaci přírodních léčivých zdrojů a klimatických podmínek nám i dnes mnozí ve světě závidí. Přesto před necelými třiceti lety řada lázeňských zařízení zápasila o holou existenci.

„V letech 1991–1992 se české lázně dostaly do první vlny kupónové privatizace, tedy do rukou konkrétních majitelů,“vzpomíná docentka Dobroslava Jandová z Kliniky rehabilitačního lékařství Fakultní nemocnice Královské Vinohrady v Praze. „Aby přežily, musely nejen postupně uzavírat nové smlouvy s tehdy vznikajícími zdravotními pojišťovnami, ale i okamžitě rozjet pobyty pro samoplátce, wellness aktivity i rodinné dovolené.“

Podle statistik u nás přitom těchto pobytů rok od roku přibývá. S lázeňskou léčebně rehabilitační péčí bychom si ale wellness pobyty plést určitě neměli. A dříve než si některý z nabízených balíčků objednáme, je dobré se zamyslet nad tím, zda jsou nabízené procedury skutečně pro nás vhodné. Jinak si totiž můžeme někdy spíš uškodit než přilepšit.

Inspirace ke změně

Lázeňské společnosti dnes už nabízejí nejen tradiční léčebné, ale i preventivní a relaxační pobyty. A také antistresové programy pro manažery, programy zaměřené na redukci nadváhy nebo beauty akce pro ženy. Někdy bývají tyto pobyty pouze víkendové, jindy jedno- či dvoutýdenní.

„Wellness má v lázeňské nabídce určitě své místo,“říká primář Lázeňského hotelu Savoy Westend v Karlových Varech Ladislav Špišák. „Nejde však při něm o léčení, ale spíš o to, aby se člověk odpoutal od celodenních starostí, nabral síly a lépe naladil organismus.“

Jinak řečeno psychicky i fyzicky se cítil lépe. Na rozdíl od lázeňských léčebných pobytů mohou, ale nemusí být wellnessy vedené lékařem. A ne vždy také využívají přírodních léčivých zdrojů typických pro daný region.

Podle docentky Jandové mohou ale tyto pobyty člověka také inspirovat ke změně životního stylu. Vyzkoušet si při nich může třeba zdravější stravování anebo střídavé koupele dolních končetin. V podobných aktivitách může pak bez problémů sám pokračovat i v domácím prostředí.

Zatímco wellness pobyty si platí každý sám, lázeňská léčba, pokud je uznána jako nezbytná součást potřebné zdravotní péče, je hrazena zdravotními pojišťovnami, a to buď plně (komplexní lázeňská péče), nebo částečně (příspěvková lázeňská péče). Návrh na lázeňskou péči hrazenou zdravotní pojišťovnou podle doporučení odborného lékaře nebo ošetřujícího lékaře při hospitalizaci vystaví praktický lékař. Ten také doporučuje místo pobytu. Komplexní nebo příspěvkovou lázeňskou péči schvaluje revizní lékař zdravotní pojišťovny. Pokud zdravotní pojišťovna neschválí komplexní ani příspěvkovou lázeňskou péči, může klient absolvovat pobyt v lázních, ale jako samoplátce.

Stejně tak je možné navázat i na různé procedury, které si měl možnost otestovat díky relaxačnímu balíčku. Ať už to jsou různé masáže, nebo populární návštěvy solné jeskyně, které prospívají lidem s dýchacími problémy.

„V boji o zákazníka a o větší zisk dávají však organizátoři těchto pobytů leckdy spíše přednost módním procedurám, jako jsou různé zlaté, pivní a vinné koupele,“dodává docentka Jandová. Účinky těchto procedur přitom málokdy odpovídají tomu, co slibují. Mnohé z nich podle jejího názoru lázeňství spíše degradují.

Relaxace s pravidly

Určitá pravidla by proto měli dodržovat nejen organizátoři léčebných, ale i wellness pobytů. Minimálně by je měl vést zdravotnický pracovník, jenž umí zájemcům předem poradit, který balíček je pro ně vhodný.

„Lidé s vysokým krevním tlakem by se určitě měli vyhýbat příliš teplým procedurám, jako jsou sauna či horký zábal,“radí doktor Špišák. „Stejně tak je pro ně ale nevhodná i kryoterapie, při níž je organismus vystavený extrémně nízkým teplotám.“

Opatrní by tito lidé měli být také u zátěžových procedur. Doktor Špišák se často při relaxačních pobytech setkává s manažery, kteří sedí celý rok u počítače a během prodlouženého víkendu chtějí potom dohonit, co zanedbali. Pokud si ale po jednotlivých procedurách nedopřejí odpočinek, víc organismu uškodí, než prospějí.

Někdy také klienti přijíždějí na podobné pobyty s nereálnými očekáváními. Tak jako obézní klientka, jež chtěla hubnout pomocí masáží. A velice se divila, že při masáži nejvíc hubne masér. Lidem, kteří se chtějí zbavit přebytečných kil, ve zdejším zařízení nabízejí nejen poradenství nutričního terapeuta, ale i speciální stravu a pitnou kúru. Cestou na kolonádu k doporučeným pramenům se přitom zároveň také pěkně projdou. Záleží přitom jen na nich, zda této nabídky naplno využijí.

Podle názoru primáře Špišáka je velká škoda, že se při wellness pobytech přírodní léčivé zdroje tak málo využívají. Vedle minerálních vod k nim patří i peloidy (rašeliny, slatiny a bahna) a zřídelní plyny. Do značné míry to podle něj souvisí s tím, že jejich organizátoři mívají dost často jen mlhavou představu o tom, jaké možnosti lázeňská města nabízejí.

Do lázní už nejezdíme jen na klasické léčení. Stále častěji nás do nich lákají i různé wellness pobyty. Ale ne všechny jsou vhodné právě pro nás.

Do lázní na léčení

Mnohem důkladněji se s přírodními léčivými zdroji seznámí pacienti, kteří přijíždějí na lázeňskou léčbu, jež je součástí zdravotní péče. „Osvědčuje se především u lidí, kteří trpí chronickými nemocemi,“upozorňuje doktor Špišák. „Dobrou službu může ale prokázat také pacientům po operacích nebo těžkých chorobách.“

Cílem v tomto případě je co nejvíce zkrátit rehabilitační proces a dosáhnout tak toho, aby se člověk mohl brzy vrátit ke svému běžnému životu.

S pomocí lázeňské léčby lze ale mimo jiné také včas zabránit zbytečným komplikacím, jež provázejí řadu chronických onemocnění. V 80. letech minulého století jezdili do Karlových Varů například nově diagnostikovaní diabetici na dvoutýdenní edukační pobyty hrazené ze státního rozpočtu. Během nich se naučili svou nemoc nejen zvládat, ale zároveň mohli i otestovat účinky lázeňské léčby. Tahle možnost už dnes není.

Astmatikům edukace svědčí Také docentka Jandová lituje toho, že dnes do lázní na komplexní lázeňskou péči, která je plně hrazena zdravotními pojišťovnami, jezdí převážně pacienti s už rozvinutým onemocněním.

„Lidem trpícím chronickou obstrukční nemocí či průduškovým astmatem můžeme lázeňskou léčebně rehabilitační péči doporučit jen tehdy, pokud jejich vitální kapacita plic opakovaně klesne pod 60 procent,“upozorňuje. „Lázeňská péče by pro ně přitom byla mnohem přínosnější v době, kdy u nich nemoc začíná.“

Všímá si však ještě jiného problému: „Léčbu doporučují praktičtí lékaři a specialisté a pobyty schvalují revizní lékaři. Často netuší nebo možná přehlížejí, že pacienti kouří.“Ideální by podle ní bylo, kdyby před cestou do lázní, nebo alespoň během lázeňské léčby absolvovali kurz odvykání kouření.

Stejně tak by obézní pacienti s pohybovými obtížemi měli absolvovat kurz snižování nadváhy. Pokud se totiž tito lidé svých špatných návyků nezbaví, pak jim ani sebelepší lázně nepomohou. Velkou výhodou lázeňské péče je přitom už to, že na rozdíl od léků nemá žádné vedlejší účinky. A leckdy přitom s její pomocí lze dosáhnout větších úspěchů než s pomocí tabletek.

Pokud lázně neschválí pojišťovna, je potřeba si připravit na týdenní pobyt přibližně deset tisíc a více.

Při wellness pobytech nejde o léčení, ale spíš o to, aby se člověk odpoutal od celodenních starostí, nabral síly a lépe naladil organismus

Autorka je spolupracovnicí redakce