Co dělat? Tohle raději ne
Hloubavým podivínem, který kolem sebe vidí ohromující množství nepotrestané špíny, vkládá nereálné naděje v politického kandidáta a zaplete se s členkou jeho volebního štábu, je v Modeláři muž jménem Pavel (Kryštof Hádek), který se čerstvě vrátil do Česka z Izraele. Tam se údajně živil jako chemik ve farmaceutickém průmyslu a také se seznámil s dívkou, jejíž bratr se ocitl v americkém zajetí na jedné z nechvalně známých základen s nezákonnými výslechovými metodami. Dívka zahynula při bombovém atentátu a Pavel se v Česku dál pokouší rozkrýt, kdo je za Abú Ghrajb a Guantánamo zodpovědný. Sbírá důkazy proti bývalému americkému prezidentovi Georgi Bushovi či viceprezidentu Dicku Cheneymu a věří, že by je mohl zažalovat u českého soudu.
A ačkoli jej jeho sestra, u které dočasně bydlí, usvědčí z neznalosti, kdo momentálně v Česku vládne, vzrušuje jej politika. Konkrétně ho velmi zaujme prezidentský kandidát Zavadil (jenž je v poloreálném světě Zelenkova filmu vyzyvatelem Miloše Zemana po jeho prvním prezidentském období). Pavel se uchází o práci v Zavadilově štábu a seznámí se s jeho osobní tajemnicí Evou (Veronika Khek Kubařová).
Zároveň se rozvíjí Pavlova kariéra ve firmě na pronájem dronů, kterou vlastní jeho spolužák z gymnázia přezdívaný Plech (Jiří Mádl). Po návratu do Česka se totiž chemický expert živil jen dobíjením sdílených koloběžek, než si Plech vzpomněl, že Pavel býval také nadšeným leteckým modelářem, a najal jej jako záskok za zraněného navigátora dronů. Pavel se nebývale osvědčil, a dokonce Plechovi přinesl zakázku – práci právě pro tým prezidentského kandidáta Zavadila.
Nadějně rozběhnutý vývoj událostí se ovšem brzy začne hatit a Pavla čeká jen samé rozčarování. Eva, ač právnička, nejeví o Pavlův boj za spravedlnost zájem, jde jí jen o erotické sblížení. Nadějněji to vypadá s odhodlanou státní zástupkyní, která Pavlovi vyjádří plné pochopení, ale nakonec stejně rezignuje před realitou českého právního systému. Angažovaný americký právník, s nímž je Pavel ve spojení, zahyne při autonehodě. Ukáže se dále, že Plechův otec byl politický vězeň, kterého v 70. letech poslal na nucené práce nynější prezidentský kandidát Zavadil, když dělal soudce. A nejenže mu to nikdo nevyčítá, ale dokonce sám Plech odmítá tuto skutečnost připomínat, protože nechce přijít o zakázky. I když po večerech vystupuje jako raper s drsnými protestsongy, přes den je Plech poslušnou součástí systému, a má k tomu dokonce zformulované programové prohlášení, jež Pavlovi přerecituje.
Jedinou trochu spřízněnou duší zůstává Pavlovi, ztrápenému osudy vězňů z Guantánama, slovenská tlumočnice z ruštiny Jana (Zuzana Fialová), s níž se seznámil při své první práci s drony. Společně poslouchají písně sibiřské punkerky Janky Djagilevy (v nahrávkách i v živém podání hudebníků pěstujících její odkaz) a debatují o fascinaci ruskými revolučními teroristy.
Posléze už Pavel nevidí jiné východisko, jak bojovat proti zločinným americkým politikům, než právě radikální teroristický čin – je ostatně chemik a umí létat s dronem. Nakonec musí řešit dilema, zda je opravdu schopen zabít člověka.
Ve svém minulém snímku Ztraceni v Mnichově Petr Zelenka poškádlil diváky tím, že je nejprve zavedl do filmu ve filmu, který byl o úroveň níže než jeho vlastní produkt. Tentokrát na podobné odhalení čekáme marně: Modelář se zamotal v lepidle karikatur, prázdných tematických bublin, nevěrohodných motivů a nahodile posháněné vaty. Je-li v tom někde přítomen ironický nadhled, jinak pro Zelenku typický, pak je opravdu dobře schovaný. Když už se autor tak zřetelně přihlásil ke Scorseseho Taxikáři, musí čelit hodně nelichotivému srovnání – jeho variace je jen nedbale provedená hříčka bez atmosféry, která vrcholí pokleslou scénkou na téma, že ženské jsou povrchní bytosti posedlé sexem a svým vzhledem. (Což je ještě zdvojeno postavou hrdinovy sestry, jež co chvíli hlasitě uspokojuje své erotické touhy s karikaturou sexuchtivého ženáče.)
O nutnosti vyburcovat český národ k tomu, aby za doprovodu ruských songů volal k zodpovědnosti americké politiky, nedokázal Zelenka možná úplně přesvědčit ani sám sebe, a pokud ano, do filmu se to nijak úspěšně nepromítlo. Celá zápletka působí jen jako usilovně prosazovaná schválnost, které se za celou dobu nepodaří vdechnout život. Jediné, co Modeláře zčásti zachraňuje, je výkon Jiřího Mádla v roli Plecha – na jeho mluvní stylizaci (která je posléze jaksi vysvětlena) je nutné si také chvíli zvykat, nicméně je tato postava jediná, která má plasticitu, baví a může přimět snad i k zamyšlení.
V příběhu vymodelovaném zčásti podle slavného Taxikáře Martina Scorseseho představuje režisér Petr Zelenka hrdinu, který chce zabojovat proti nespravedlnosti radikálním gestem. Vyšel z toho ale jen mělký a nepřesvědčivě odvykládaný politický apel.
Modelář
Režie a scénář: Petr Zelenka Hrají: Kryštof Hádek, Jiří Mádl, Veronika Khek Kubařová ad. Premiéra 6. 2.