Zpackaný start demokratů D
Šance Sanderse a Buttigiega vyzvat Trumpa jsou zatím vyrovnané
emokraté z amerického státu Iowa zpackali sčítání hlasů hned na startovní pásce a v tu nejdůležitější symbolickou chvíli. Místo řinčení vítěznými zbraněmi mají nálepku někoho, kdo nebude příliš kompetentní vést celou unii, když ani neumí sečíst hlasy. Navíc jim druhý den „ukradl show“prezident Donald Trump s projevem o stavu unie, protože přišel v boji o zpravodajskou pozornost o konkurenci a mohl se pochlubit tím, čeho všeho dosáhl, kolik se vytvořilo pracovních příležitostí, kolik se postavilo továren a že by to bez něj nešlo.
Kandidát s armádní zkušeností Nějaké závěry ale už máme. První důležitou zprávou je propad Joea Bidena, který skončil čtvrtý, což je na bývalého viceprezidenta slabé. Biden je přitom kandidátem partajního establishmentu, bohatých demokratů. Jeho projev je ale mdlý a v zásadě ho můžeme už odepsat.
Překvapením je, že 38letý Pete Buttigieg (bývalý starosta města v Indianě) vyrovnal síly s Berniem Sandersem. Sice se všude píše o tom, že Buttigieg je první gay, který kdy kandidoval, ale možná je spíše podstatné, že je to po dlouhé době kandidát, který sloužil v ozbrojených silách, konkrétně v námořnictvu (Navy) a v Afghánistánu. Všichni prezidenti od roku 1992 si nějak zařídili, že nemuseli narukovat do Vietnamu, nebo byli příliš mladí, aby se jich to týkalo (Barack Obama).
Velká část voličů demokratů dala najevo svoje NE plejádě kandidátů, kterým táhne na osmdesát. Pokud v posledních dekádách uspěl nějaký demokratický kandidát na prezidenta, tak to byl kandidát mladý, svěží, nikoliv vysloužilec. Clinton i Obama reprezentovali v boji o prezidentský úřad každý nějakou jinou novinku. Bill Clinton revoluční generaci 60. let, která, jak to bývá, logicky dospěla v mainstream. Barack Obama byl zase první Afroameričan a první sociální pracovník (později právník a senátor), který se kdy stal hlavou americké unie.
Buttigiegova agenda je normálně levicová, nás jako spojence či Evropany může zajímat, že by navýšil rozpočet na obranu (v tom je mezi kandidáty jediný), nicméně by ukončil misi v Afghánistánu. Hlásí se i k určitému vývozu amerického idealismu v zahraniční politice, ale má se tak činit převážně měkkou silou. Chce zastavit těžbu ropy z moře a silně regulovat ekologické dopady těžby ropy z břidlic, ale podporuje rozvoj jaderné energie a výstavby jaderných elektráren, což je dnes taky ojedinělé.
Čistý marxista
Šance Bernieho Sanderse a Peta Buttigiega na získání nominace jsou v tuto chvíli vyrovnané. Pokud jsme napsali, že je kandidátem establishmentu 78letý Biden, je kandidátem voličského jádra, aktivistů a progresivních studentů stejně starý senátor Bernie Sanders. Sanders je takovým Trumpem levice, ve svém věku a navzdory nedávnému infarktu také dokáže elektrizovat davy, má energický projev a charisma.
Z hlediska ideologie je Sanders čistý marxista. Za mlada byl členem socialistické dělnické strany, která obdivovala Trockého.
V roce 1988 byl na svatební cestě v SSSR a jezdil do Nikaraguy podporovat sandinisty. Výrobu chce podrobit státní kontrole, žádá oslabit vliv miliardářů i korporací a posílit práva dělníků. Chce rozbít sílu Wall Streetu a prosadit zdravotní péči pro každého. Je protekcionista, a to větší než Trump, protože Trumpův přístup k obchodu je spíše transakční a silový než čistě ochranářský. Zdravotnictví a financování univerzit chce Sanders státní a pro všechny, chce taky odpustit všechny dluhy spojené se zdravotní péčí a lepší péči pro veterány.
Otázka je, co z toho by mohl prosadit v praxi. Leckdo je přesvědčen o tom, že aby se Amerika posunula o milimetr doleva (resp. milimetr směrem k sociálnímu státu, který považujeme v Evropě za normální), je třeba mít revoluční agendu, ze které nakonec prosadím ten milimetr. Kdo jde do boje rovnou s umírněnou agendou, neprosadí nic. Ve městě Burlington ve státě Vermont, kde působil Sanders jako starosta dvanáct let, žádnou severokorejskou praxi nezavedl, policie pod jeho vedením například tvrdě potírala noční hluk, což je v USA spíše konzervativní praxe. I když je pacifista, tak jako senátor jednal s firmami o zachování zbrojní výroby v domovském státě. Nás v Evropě by ale měl logicky více znepokojovat ten protekcionismus a izolacionismus než otázka toho, zda budou mít v USA socialistické zdravotnictví nebo vyšší daně.
Ve městě Burlington ve státě Vermont, kde působil Sanders jako starosta dvanáct let, žádnou severokorejskou praxi nezavedl
Šance pro dalšího miliardáře? Bývalý starosta New Yorku Michael Bloomberg vstoupí do boje později, ale nezdá se, že by elektorát Demokratické strany stál o vytloukání jednoho prezidenta miliardáře miliardářem dalším. Dodejme, že Amerika většinou volí prezidenty i pro druhý termín, pokud není zrovna ekonomický propad (Bush st., Carter) nebo zahraničně politický průšvih (Carter).
Soudě podle úterního projevu o stavu unie se chce Donald Trump i nadále soustředit na své ekonomické a vyjednávací úspěchy, i když tedy vůbec neváhá je řádně nafukovat.