„Bohumíny“německé politiky
Ve východoněmeckém Durynsku včera volili nového premiéra. Chtělo by se říct, že teprve včera, neboť poslední volby se tam konaly loni v říjnu. Jenomže voliči rozdali karty natolik důmyslně, že nebylo možné vytvořit žádnou většinovou koalici, aniž by při tom všichni zúčastnění ztratili tvář.
Jenom pro pořádek. Volby v Durynsku vyhrála postkomunistická Levice. Ovšem i kvůli tomu, že její hlavní kandidát, dosavadní zemský premiér Bodo Ramelow, toho nemá s bývalými východoněmeckými komunisty moc společného. Druhá skončila protimigrační Alternativa pro Německo (AfD), která je zase pro všechny ostatní nepřijatelná. Její lídr v Durynsku, Björn Höcke, na sebe upozornil třeba i veřejným povzdechem, že Němci se prý příliš zaměřují na připomínku holokaustu, než aby se těšili z velkých historických a kulturních tradic vlastního národa.
Ale to není nic oproti situaci, v níž se nachází zdejší křesťanští demokraté (CDU). Po sjednocení Německa v roce 1990 ve dvoumilionovém Durynsku dlouho vládli, loni ale skončili pouze jako třetí. Koalici s Levicí vytvořit nemohli, protože v jejích řadách je stále ještě pár lidí, kteří dodnes považují práci pro komunistickou Státní bezpečnost (Stasi) za zaměstnání jako každé jiné nebo jako službu vlasti. A něco podobného platí i pro případné spojenectví s AfD. Především jim ale spolupráci s oběma stranami zakazuje podobné rozhodnutí, jaké v roce 1995 v Bohumíně přijali čeští sociální demokraté s ohledem na nereformované české komunisty. Víme ale, jak se z „bohumínského usnesení“stala časem prázdná slupka. Začalo to takovým nevinným „vždyť tady na komunálu přece s nima musíme mluvit, když jde o novou kanalizaci“. A skončilo to společným vládnutím v krajích.
Podobný scénář, který by fakticky obešel zdejší „Bohumín“, se rýsoval i v Durynsku. Začalo se tomu říkat „projektové partnerství“. Levice a CDU měly spolupracovat na několika vybraných projektech důležitých pro rozvoj regionu, zbytek by zůstal otevřenou záležitostí. Není bez zajímavosti, že takovéto řešení začal veřejně podporovat i bývalý spolkový prezident Joachim Gauck. Přesto, že ještě před několika lety coby někdejší disident a pozdější ředitel úřadu schraňujícího dokumenty Stasi před Levicí varoval.
Nakonec ale dopadlo všechno úplně jinak a volba nového premiéra v Durynsku skončila senzací. Čekalo se, že Ramelow svou pozici uhájí nejpozději ve třetím kole, kdy mu stačila prostá většina. Jenomže liberálové, s pěti poslanci nejmenší parlamentní klub, navrhli svého člověka, Thomase Kemmericha. Protože dostal ve třetím kole o jeden hlas víc, bude novým premiérem právě on. Pro kandidáta strany, která překonala pětiprocentní hranici pouze o 73 hlasů, zvedli ruku nejenom poslanci CDU, ale i AfD. Bohumín Nebohumín.
Začalo se tomu říkat „projektové partnerství“. Levice a CDU měly spolupracovat na několika vybraných projektech důležitých pro rozvoj regionu, zbytek by zůstal otevřenou záležitostí.