Mlha v kauze exministra Kremlíka
PRAHA Zamotaný příběh, který se od pondělí skloňuje v souvislosti se jménem bývalého ministra dopravy Vladimíra Kremlíka (za ANO) – tvrdí, že mu byl v souvislosti s tendrem na auditora mýtného systému nabídnut úplatek 1,5 milionu korun –, má několik záhad. LN se je na základě rozhovorů s lidmi z justice, dopravy i bezpečnostních složek pokusily zmapovat.
Jak měla korupční nabídka vypadat?
Kremlík, který v křesle šéfa mocného úřadu skončil 20. ledna, tvrdí, že dostal korupční nabídku. „Nabídl mi úplatek,“svěřil se serveru Seznam Zprávy. Výměnou za to, že společnost CGI bude auditovat výběr mýtného na českých dálnicích a silnicích, měl prý získat 1,5 milionu korun. Nabídku údajně přednesl vlivný pražský právník Martin Janoušek z advokátní kanceláře Rowan Legal, která zastupuje mimo jiné i zmíněnou společnost CGI. A to na půdě ministerstva dopravy krátce před loňským Štědrým dnem, 20. prosince. A to nebylo naposledy, kdy měl Kremlík s Janouškem úplatek probírat. Zdánlivě krystalicky čistý příklad korupce však obsahuje mnohé ale.
Proč neoslovil Kremlík policii? Asi nejvážnější problém příběhu spočívá v tom, že se Kremlík obrátil na policii s trestním oznámením až po odvysílané reportáži (odvysílána byla toto pondělí – pozn. red.). Tedy 26 pracovních dní od schůzky na ministerstvu. Kremlík odráží kritiku tím, že o možném kriminálním deliktu napsal SMS řediteli Bezpečnostní informační služby (BIS) Michalu Koudelkovi. To se však prokazatelně stalo – Seznam Zprávy přetiskly komunikaci obou mužů až letos 14. ledna. Tedy 12 pracovních dní po Kremlíkově setkání s Janouškem. Už 15. ledna se s Koudelkou Kremlík dokonce sešel. Šéf BIS mu prý slíbil, že o tom bude informovat premiéra Andreje Babiše a šéfku pražských žalobců Lenku Bradáčovou, jež ale do počátku tohoto týdne o případu nevěděla.
Je přitom důležité zdůraznit, že BIS není orgánem činným v trestním řízení – tím je policie a státní zastupitelství. I zákon pamatuje na to, že tajná služba nemusí o svých zjištěních nikoho informovat, dospěje-li k závěru, že by to mohlo ohrozit její aktivity. Tím, že BIS není policie, nemůže ani nikoho obvinit či zatknout.
Kremlík vystudoval pražská práva, získal titul JUDr., prošel advokátními zkouškami a pracoval ve třech advokátních kancelářích. Sám vykonával advokátní praxi. Proč se tedy obrátil na tajnou službu, není dodnes jasné.
Místo policii se rozhodl svěřit novinářům. A příběh pokračoval. V sobotu 1. února se Kremlík, to už jako bývalý ministr dopravy, sešel – vybavený nahrávací technikou od novinářů – ve Špindlerově Mlýně v restauraci Lebeda s advokátem Martinem Janouškem. A v pondělí se veřejnost dozvěděla, že se konverzace Kremlíka s Janouškem, plná vypípaných pasáží, stočila ke korupční nabídce. Do hovoru ji nedostal Janoušek, nýbrž Kremlík.
„Platí ještě ta nabídka na 1,5 milionu z prosince?“ptá se Kremlík. Ve zveřejněném záznamu následuje několikavteřinová pauza, při níž oba protagonisté schůzky schovali mobily. „Nemám nejmenší tušení,“odpověděl pak Janoušek.
Právě pauza před odpovědí však dává tušit, že o nabídce skutečně oba muži nemuseli hovořit prvně. Více důkazů však známo není.
Klíčová schůzka byla monitorovaná novináři bez povolení soudu. Záznam z ní tak policie ani žalobci nemohou předložit u soudu jako důkaz. Pokud tedy nepřibude další klíčové svědectví, z korupční kauzy nejspíše sejde.
Role BIS?
Opakované setkání Kremlíka s Janouškem přitom mohlo pořádně „zabolet“. A to v případě, kdyby se Kremlík obrátil na policii – ta by jej následně vybavila vlastní technikou a pod jejím dozorem by se pak odehrála ona schůzka ve Špindlu. Případně, kdyby se podařilo odsledovat i eventuální převod peněz ještě před odvoláním Kremlíka z funkce ministra dopravy – tedy v době, kdy měl ještě reálnou moc zakázky v resortu dopravy ovlivnit. V případě, že by korupční návrh skutečně (znovu) zazněl, mohl dnes jeho původce už sedět ve vazbě.
Podle informací LN přitom obdobnou spolupráci Kremlíkovi BIS nabídla. Ostatně tajná služba o případu informovala Národní centrálu proti organizovanému zločinu (NCOZ), jak tento týden potvrdil i její mluvčí Jaroslav Ibehej.
Kvůli kauzám na dopravě včera vystoupil před poslanci ředitel BIS Koudelka. Poprvé se tak stalo kvůli údajně nezákonným požadavkům BIS na to, co má umět IT systém na elektronické dálniční známky. Zpravodajci se ocitli pod palbou, že chtějí nezákonně šmírovat provoz na dálnicích v Česku. Minulý týden, po jednání s Koudelku, vyvrátil tento mýtus Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL), šéf sněmovní komise pro kontrolu činnosti BIS.
„Je třeba odmítnout, že by BIS požadovala něco nad rámec zákona, že by zákon porušovala či na základě jejích požadavků nebo požadavků jiných tajných služeb byl systém prodražen,“řekl Bělobrádek. Včera po slyšení Koudelky ve výboru pro bezpečnost spolu s novým ministrem dopravy Karlem Havlíčkem (za ANO) politici toto stanovisko potvrdili. „BIS nepožadovala údaje navíc, ke kterým by už ze zákona neměla přístup. To nás přesvědčilo o tom, že opravdu nejde o nějaké plošné šmírování,“prohlásil Lukáš Kolařík (Piráti), člen výboru pro bezpečnost.
Kterých zakázek se kauza týká?
V kauze okolo Kremlíka se prolínají dvě zakázky. Údajný úplatek je spojovaný s výběrem auditora mýtného systému. Zakázku měla původně získat společnost CGI, to se však změnilo, připadne státnímu podniku Cendis.
Resort dopravy se potýká s IT systémem na elektronické dálniční známky. Nejprve se zdálo, že tato zakázka – přidělená bez tendru společnosti Asseco Central Europe za 401 milionů korun – je předražená. Její kritici upozorňovali, že jde víceméně o e-shop na prodej dálničních známek. IT nadšenci v lednu dokonce přišli s tím, že elektronický obchod vyrobí pro stát zdarma. Jenže záhy se ukázalo, že systém má mít i utajenou část. A s tím si tak snadno a levně poradit nelze. Systém by měl například umožnit skrýt identitu vozů, které tajné služby používají. Stejně tak zpravodajci požadovali, aby mohli získat přístup do evidence poznávacích značek aut, která systém na dálnicích vyfotografuje. Kromě BIS to chtěla policie i Vojenské zpravodajství.
Kremlíkův nástupce Havlíček se však v lednu dohodl s firmou Asseco na rozvázání kontraktu, o kterém premiér prohlásil, že byl právě tím, co Kremlíkovi zlomilo vaz. Resort nově slíbil, že systém bude rozdělen na utajovanou část zohledňující požadavky bezpečnostních služeb, a na e-shop.
Co hrozí Kremlíkovi?
Exministra nyní čeká dost vysvětlování. Brzy si jej pozvou na výslech detektivové NCOZ. Kromě vyšetřování údajné korupční nabídky je bude zajímat, zda spáchal delikt neoznámení trestného činu, když se už v prosinci neobrátil na policii. Stejně tak zjišťují, jestli nebyl návodcem k trestnému činu, když právníka Janouška žádal, aby mu řekl, jestli „ještě ta nabídka na 1,5 milionu z prosince platí?“. A také se budou chtít dozvědět, proč Kremlík hovořil s novináři o utajovaných částech IT systému na elektronické dálniční známky. Za ohrožení utajované skutečnosti hrozí pachateli až tři roky vězení. Kvůli kauze může Kremlík přijít o bezpečnostní prověrku, která úředníkům obecně otevírá cestu do vysokých manažerských pozic ve státní správě. Lidi z Národního bezpečnostního úřadu, který prověrky uděluje i odebírá, mohou zajímat i detaily z Kremlíkova soukromí. A to včetně prosincového nákupu luxusního bytu na Strahově, na nějž upozornil deník MF DNES.
Co hrozí Janouškovi?
S policisty se brzy setká i advokát Janoušek. Vysvětlení, že mu bylo během nahrávané schůzky strašně špatně a že nevěděl, o čem Kremlík mluví, jim stačit nebude.