Žena v čele Řecka: přelom, či kalkul?
ATHÉNY/PRAHA Číslo osm je ženského rodu. Alespoň v Řecku: v pořadí osmou hlavou státu v rámci tzv. Třetí helénské republiky (od roku 1974, kdy v Řecku skončila vojenská vláda) se poprvé stane žena. Katerinu Sakellaropoulovou vyneslo koncem ledna na prezidentský post jednoznačné rozhodnutí poslanců – poměr hlasů 261 : 33 je nejen v Řecku neobvyklý.
Třiašedesátiletá nominantka premiéra Kyriakose Mitsotakise, jehož pravicová strana Nová demokracie ovládla loňské parlamentní volby, má za sebou právnickou kariéru a dosud zastávala post šéfky řeckého nejvyššího správního soudu. V politice se dosud neangažovala, není členkou žádné strany. Ve své právnické praxi se věnovala především lidským právům a kauzám spojeným s ochranou životního prostředí.
Sakellaropoulová se formálně ujme funkce 13. března, kdy v úřadu vystřídá dosluhujícího prezidenta Prokopise Pavlopoulise. V prvním projevu po svém zvolení sdělila, že se jako prezidentka bude pokoušet „o co nejširší společenský konsensus“a zmínila nutnost překonat „ekonomické a sociální obtíže, kterými Řecko v posledních letech muselo projít“.
Ceremoniální prezidentka
Část řeckých i evropských médií hovoří v souvislosti se zvolením Sakellaropoulové o nástupu první ženy do prezidentského úřadu jako o „historickém přelomu“. Mezi tyto hlasy se zařadila i šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová, která v souvislosti s prezidentskou volbou zmínila „pohyb vpřed směrem ke skutečné rovnosti“.
Mnozí komentátoři však připomínají, že role prezidenta či prezidentky v řeckém politickém systému je pouze ceremoniální, bez reálné politické síly. Všechna důležitější prezidentská „rozhodnutí“totiž musí být schválena parlamentem, jinak jsou neplatná. Daleko větší moc má v rukou předseda vlády.
Podle Xenie Kounalakiové, šéfeditorky vlivného řeckého deníku Kathimerini, byl za volbou Sakellaropoulové jako první ženy v prezidentském úřadu nejspíše jen chladný politický kalkul – takový, který levicová opozice včas neprohlédla. „Předseda vlády jen udělal úkrok stranou, aby umlčel hlasy o tom, že nerespektuje genderovou neutralitu. Nominací a následnou volbou nekonfliktní Sakellaropoulové si Mitsotakis chce upevnit podporu středových voličů a to se mu zřejmě daří,“říká Kounalakiová.
Této tezi nahrává i průzkum veřejného mínění provedený těsně před prezidentskou volbou. Podle něj bylo pro zvolení Sakellaropoulové 55 procent populace, zatímco jen necelá čtvrtina Řeků ji odmítala.
Zastoupení žen ve vrcholných politických funkcích je v Řecku tradičně nízké a současná vláda není výjimkou, mezi osmnácti ministry Mitsotakisova kabinetu jsou jen dvě ženy. V jiných významných profesích to ale může být zcela odlišné: např. pozice soudců/soudkyň (tedy v dosavadní branži nastupující prezidentky) zastávají podle Kathimerini v současnosti ze 60 procent ženy.
Třiašedesátiletá Katerina Sakellaropoulová se stane první prezidentkou v dějinách Řecka. Respektovanou právničku při volbě vedle vládní pravice podpořila i největší opoziční strana, levicová Syriza.