Epidemie strachu
Ještě na začátku 20. století u nás nebyla vzácná ani cholera a záškrt měly v roce 1946 desítky tisíc lidí
Dvacáté století bylo stoletím vítězství lidstva nad epidemiemi: porazili jsme tuberkulózu, pravé neštovice, záškrt i dětskou obrnu. Po válce se ale poražený nepřítel zvedá ze země. Nikoli náhodou přišel koronavirus i SARS z Asie. Z Číny pocházel už Justiniánův mor, který v 6. století zahubil sedminu světové populace.
Náhlá nevolnost, později vysoká horečka a pak rychlý transport sanitkou do velké fakultní nemocnice na oddělení ARO, kde je potvrzen zápal plic. Několik dnů probíhá doslova zápas o život, protože došlo k septickému šoku a selhání několika orgánů.
Ve světle současných katastrofických zpráv o výskytu nového typu koronaviru (2019-nCoV) se může zdát, že se jedná o jeden z příběhů čínských pacientů, které servírují média po celém světě. Tento příběh se však odehrál v Praze a jeho viníkem není nový virus, ale „obyčejná“chřipka. Pro tuto šestasedmdesátiletou ženu i přes dramatický průběh, kdy tři týdny strávila v umělém spánku a několik měsíců trvala následná léčba, skončil relativně dobře. Přežila. Jenže její osud, stejně jako zhruba dvou tisíc dalších Čechů a Češek, kteří každý rok v důsledku chřipky umírají, nesledovaly televizní kamery. Chřipka totiž na rozdíl od nového typu koronaviru neděsí veřejnost, nevede k uzavírání leteckých linek ani k obrovskému množství příspěvků na sociálních sítích, byť „úspěšně“zabíjí každý rok. Podle údajů Světové zdravotnické organizace (WHO) na „běžnou“sezonní chřipku každoročně zemře až 650 tisíc lidí. I v samotné Číně zatím od začátku letošního roku chřipce podlehlo více lidí než infekci způsobené virem 2019-nCoV. Jak je možné, že nás chřipka nechává chladnými, zatímco nový typ koronaviru tolik děsí?
V zajetí paniky
Jen pár hodin předtím, než jsem začala psát tento článek, jsem v lékárně na I. P. Pavlova v centru Prahy narazila na ceduli s nápisem v češtině a angličtině „ochranné masky vyprodány“. Zájem o ně je obrovský a živený strachem z „neznámé nemoci“, jejíž vývoj může celý svět sledovat odkudkoliv online, a to nejen v tradičních médiích. Tiskové konference zdravotnických institucí pak probíhají doslova v obležení novinářů, dychtivě čekajících na jakoukoli novou informaci. Jen během jednoho lednového týdne, kdy se vir 2019-nCoV dostal do hledáčku zpravodajství, zaznamenala americká platforma Symplur, analyzující zdravotnická témata na sociálních sítích, více než 1,2 milionu tweetů s tímto tématem. Jejich skutečný počet bude však ještě vyšší. Fotografie Hectora Retamala z agentury AFP zobrazující muže s maskou, který zkolaboval a zemřel na ulici ve Wu-chanu a k němuž se blíží dva lidé v ochranných oblecích, se stala „důkazem“toho, jak strašlivá je to epidemie. Navzdory tomu, že nebylo vůbec jisté, zda tento člověk zemřel v důsledku této infekce, či z nějakého úplně jiného důvodu. Nemocní, umírající i mrtví jsou sledováni doslova v přímém přenosu. Kdyby ještě před padesáti lety v důsledku libovolné epidemie zemřelo celé čínské okresní město, nejspíš bychom se to vůbec nedozvěděli. Nyní máme informací až příliš a jejich objem roste. Úřady tak musí řešit nejen epidemii samotnou, ale také to, jak ji dostat pod kontrolu a jak o všem průběžně komunikovat.
Při rychlosti, jakou se zprávy o novém typu koronaviru šíří, jde však ověřování pravdivosti mnohdy stranou. Šíření nové infekce se stalo hlavním tématem dezinformačních webů, k nutnosti oddělovat fakta od dezinformací musela sáhnout i WHO. Nachytat se zřejmě nechal i jinak prestižní americký deník The Washington Post, který zveřejnil spekulativní informaci o tom, že přímo virologický institut sídlící ve Wu-chanu je spojen s programem na vývoj biologických zbraní. O pár dnů později však vysvětloval, že konspirační teorie o tom, že současná epidemie je způsobena „únikem“uměle vytvořeného viru z wu-chanských laboratoří, je nesmysl. Už jen kvůli tomu, že jako biologická zbraň by byl vir 2019-nCoV neúčinný, protože podle současných poznatků zabije „jen“asi 2 % nemocných. Celá řada virů i bakterií je v tomto ohledu řádově úspěšnější.
Zase z Číny
„Panika je skutečně nepříliš užitečnou reakcí na vypuknutí vážné choroby, jako je nový koronavirus, protože odvádí pozornost veřejnosti i úřadů od efektivních opatření v oblasti veřejného zdraví,“vysvětluje Srđan Matić, ředitel české kanceláře WHO.
Nejde jen o ukvapený nákup roušek v Česku, kde u žádné z celkem 53 osob, které byly v Česku do 6. února 2020 kvůli podezření na infekci novým typem koronaviru otestovány, nebyla potvrzena jeho přítomnost. V jedné z vinohradských restaurací třeba viselo upozornění, že podnik nepřijímá žádné čínské hosty, objevily se i obavy z přebírání zásilek z čínského Aliexpressu. Nebo, což je o poznání horší, přímo v Číně se začali lidé hromadně zbavovat svých domácích mazlíčků v obavách, že právě oni mohli způsobit epidemii. Zvířata sice při vzniku viru 2019-nCoV, stejně jako u příbuzných virů SARS a MERS, sehrála svou roli, ale psi a kočky jsou v tomto opravdu nevinně.
V USA i v Česku pak kolují „zaručené“návody, jak zlikvidovat vir pomocí inhalace, potírání či konzumace roztoků průmyslového bělidla. „Je třeba brát rizika vážně, ale nepodléhat panice a nenechat se vystrašit prodavači teplé vody,“uklidňuje Jan Konvalinka, prorektor pro vědeckou činnost Univerzity Karlovy. Než se spolehnout na řetězové e-maily od vystrašeného příbuzného je lepší důvěřovat vědeckým týmům.
Současná epidemie, nikoli pandemie, tedy situace, kdy se ohniska nákazy rozšíří na více kontinentů, což v případě 2019-nCoV nenastalo a nemusí nastat, protože mimo Čínu se jedná o jednotky případů, není pro odbornou veřejnost překvapením. „Lidé žijí ve velkých koncentracích na malých prostorách světových velkoměst, v jihovýchodní Asii navíc v těsném kontaktu s živými nebo polomrtvými zvířaty, a to jak prasaty, tak i ptáky nebo netopýry,“přibližuje docent Konvalinka. Právě takové podmínky fungují doslova jako „velký virový inkubátor“.
V Číně se lidé začali hromadně zbavovat svých domácích mazlíčků v obavách, že právě oni mohli způsobit epidemii. Psi a kočky jsou v tom přitom opravdu nevinně.