Volby v Irsku mířily k remíze
DUBLIN Předčasné parlamentní volby v Irsku nedaly jasnou odpověď na otázku, kdo vytvoří příští vládu.
První odhady naznačovaly těsný souboj tří klíčových politických uskupení: dosud vládnoucí liberálně-konzervativní strany Fine Gael (FG) premiéra Lea Varadkara, centristické Fianna Fáil (FF) tolerující stávající menšinový kabinet a opoziční levicovou stranou Sinn Féin (SF).
Z čísel vyplývalo, že podpora všech tří se pohybovala okolo 22 procent hlasů. Zároveň viděla povolební šetření mírně v čele Varadkarovu stranu. Poslední předvolební průzkumy jí přitom přisuzovaly až třetí příčku, za Sinn Féin a Fianna Fáil.
Pokud by volby skutečně takto dopadly, znamenaly by úspěch především pro Sinn Féin, která získala při posledních volbách z roku 2016 čtrnáct procent hlasů. SF byla dříve považována za politickou větev teroristické organizace Irská republikánská armáda (IRA), která se snažila dosáhnout násilnou cestou připojení severní části ostrova, která je jednou z provincií Spojeného království, k Irské republice.
I nyní požaduje Sinn Féin sjednocení Irska. Kromě toho se ale snažila oslovit voliče hlavně požadavky v sociální oblasti, například slibem vyšších investic do zdravotnictví či zlepšení dostupnosti bydlení. U voličů tím dokázala zjevně zabodovat.
Dokonce tak silně, že by mohla nastat situace, že SF nebude mít koho poslat do parlamentu, neboť navrhla méně kandidátů než obě velké strany, Fianna Fáil a Fine Gael. Ty už navíc také dávaly před volbami najevo, že jakákoli spolupráce se Sinn Féin pro ně nepřipadá v úvahu. Hlavním důvodem je požadavek SF, aby bylo do roku 2025 uspořádáno referendum o sjednocení Irska.
Voleb se mohlo zúčastnit přes 3,5 milionu voličů. Hlasovalo se až do pozdního sobotního večera a samotné sčítání hlasů začalo teprve včera ráno. Celkem šlo o to obsadit 159 ze 160 křesel první parlamentní komory. Poslední 160. mandát zastává tradičně dosavadní předseda parlamentu, který je považován automaticky za znovuzvoleného.
Složitý volební systém
Pro potřeby parlamentních voleb je Irsko rozděleno na 39 volebních obvodů. Voliči si vybírají poslance formou tak zvaného „přenosného hlasování“. Znamená to, že mohou postupným udělováním preferencí všem kandidátům dát najevo, koho by si přáli v parlamentu ze všeho nejvíc a koho případně na dalších místech.
Sčítání hlasů probíhá tak, že nejprve se sečtou odevzdané první preference. Když jich nikdo nezíská tolik, kolik je zapotřebí pro přidělení mandátu, zjistí se kolik dostali jednotliví uchazeči v rámci druhé, třetí a dalších preferencí. Ty se postupně připočítávají k hlasům uděleným na prvním místě, a to tak dlouho, dokud někdo nesplní kvótu potřebnou pro zisk křesla. Relativně složitý systém přidělování mandátů je také jedním z důvodů, proč u irských voleb nebývají zveřejňovány průběžně odhady výsledků.
Irské parlamentní volby se konaly týden po odchodu Spojeného království z Evropské unie 31. ledna. Premiér Varadkar chtěl jejich načasováním získat od voličů ocenění za roli, jakou sehrál při jednáních o brexitu. Klíčový spor mezi Londýnem a Bruselem se dlouho točil okolo otázky, zda budou či nebudou obnoveny hraniční kontroly mezi Severním Irskem a Irskou republikou. sch