Hledání okna do duše kluka
Evropští jazzmani rádi svá alba tematizují inspiracemi z oblasti prozaické, básnické, filmové či výtvarně obrazové. Napsat hudbu podnícenou autismem postiženého šestiletého syna kamaráda muzikanta je nápad nejen výjimečný, ale emociálně velmi silný. Tohoto osobního zadání, rozšířeného o věnování také vlastním dětem, se skvělým způsobem zhostil přední jazzový kytarista naší scény Vilém Spilka a učinil jej slyšitelným v podání vlastního stabilního kvarteta.
Spilka působí na naší scéně už od půlky devadesátých let a nasbíral své praktické zkušenosti po boku významných muzikantů orchestru Gustava Broma – včetně historických osobností, jakými jsou kontrabasista Vincenc Kummer, s nímž ostatně působí stále v Two-Generation Triu, nebo již nežijící trumpetista Jaromír Hnilička. Spilkovo kvarteto tvoří dlouholetý spoluhráč Radek Zapadlo, člen už předchozího Spilkova Unity Quarteta, zde hrající výhradně na sopránsaxofon, dále kontrabasista Vlastimil Trillo a bubeník Martin Kleibl. Společně tato sestava hraje už od roku 2013 a v roce 2016 debutovali úspěšným jazzovým přepracováním melodií folkového barda Jana Nedvěda na albu Podvod.
Devět koťat místo deseti štěňat
Na novince je osm skladeb, z toho úvodní je současně titulní – Čekání na Toma. Autor vysvětluje, že tento název vystihuje problém soužití s autismem postiženými dětmi, které je čekáním na reakci, zda budeme či nikoli v danou chvíli součástí společného světa. Tři skladby vznikly jako „lidovkové“odezvy – zvukomalebná, lyrická
Ach, dcerko, dcerko, kontrabasovou citací původní melodie uvedené Halí belí, s shorterovskou expresí sopránsaxofonu a kytarovými akordy rozechvělými jako od elektrického piána a jako hudební hříčka zahraná, rozebraná a v závěru opět stmelená Muška – žertovná Spilkova parafráze v podobě skočné na písničku autorů Josefa Dobeše na text Františka Kudrny z filmu Dva týdny štěstí (1940), interpretovanou Jaroslavem Marvanem a Adinou Mandlovou. Název
Devět koťat je Spilkovou „odpovědí“
na skladbu trombonisty Orchestru Gustava Broma Mojmíra Bártka, jež se jmenovala Deset štěňat. Součástí Spilkovy skladatelské hravosti v souvislosti s názvem tématu jsou v ní zakomponované devítidobé takty.
Záhadným jménem Jaromír Henderson Spilka vzdává hold dvěma významným muzikantům naší a světové scény – basistovi Jaromíru Honzákovi a již nežijícímu tenorsaxofonistovi Joemu Hendersonovi (1937–2001). Tato skladba, společně s úvodní věnovanou Tomovi, jsou nejvýstižnějšími vizitkami hudby kvarteta, která se vyznačuje přemýšlivostí, nevyhýbá se expresivnímu výrazu díky Zapadlovu sopránsaxofonu, skvělá je v Jaromíru Hendersonovi pasáž, v níž se odehrává Kleiblovo sólo podmalované ambientním témbrem tvořeným kytarou. Hudba se vyznačuje zasněností a neobvyklou celistvostí v souhře. Tématem skladby Rozhovor jsou milostně znějící sóla kytary, sopránsaxofonu a kontrabasu. V závěrečném baladickém songu Levá noha si posluchač uvědomí, jak volba zvukového rejstříku sopránsaxofonu skvěle ilustruje hravost dětské duše, do níž dospělý člověk tak těžko proniká.
Album bylo vydané v péči Indies Happy Trails Records, nahráno ve studiu brněnského Divadla na Orlí a technicky zpracováno v Londýně Peterem Beckmanem. Významnou úlohu kapelník Vilém Spilka připisuje také mentorské spolupráci s kontrabasistou a multiinstrumentalistou Jiřím Slavíkem. Grafické ztvárnění alba tvoří fotografie ze všedního života Toma od Romana France.
Myslím, že hudbu i problém šestiletého kluka a jeho okolí dobře charakterizuje právě jedna z těchto momentek – ta, na níž chlapec stojí s rukama za zády rozkročen na jednom z protisměrných pruhů polní cesty a dívá se, jak v lehce zamlžené dálce kdesi cesta mizí; a my netušíme, nad čím tajemná psychika tohoto dítěte při pozorování této perspektivy přemýšlí.
Na konci ledna bylo v pražském klubu Jazz Dock představeno CD Čekání na Toma, nová nahrávka brněnského kytaristy Viléma Spilky, jinak též uměleckého administrátora festivalů Jazz Fest Brno, pražských Strun podzimu a nově zrozeného hudebního festivalu Pop Messe v Brně.
Vilém Spilka Quartet: Čekání na Toma
Vyd. Indies Happy Trails, 2019