90 miliard: bankovní žně pokračují

Finanční domy v Česku zažívají z hlediska ziskovosti rekordní roky Vydatně jim pomáhá vysoké úročení u České národní banky

PRAHA I přes zpomalení ekonomiky se českému bankovnímu sektoru vloni nebývale dařilo. Podle předběžných čísel České národní banky (ČNB) vydělaly tuzemské banky kolem 90 miliard korun. To je oproti předchozímu roku asi o devět miliard korun více. Současná data České národní banky ukazují, že na konci roku činil zisk tuzemských bank, poboček zahraničních finančních domů působících v Česku a stavebních spořitelen 89,5 miliardy korun.

„Finální číslo může být zhruba o miliardu vyšší. Každopádně výsledky vysílají jasný signál a potvrzují trend rostoucích zisků tuzemských finančních domů,“řekl LN analytik společnosti Cyrrus Tomáš Pfeiler.

Rostoucí trend potvrzují čísla Komerční banky, Raiffeisenbank a Air Bank z konce minulého týdne. Komerční bance loni stoupl čistý zisk o 0,4 procenta na 14,9 miliardy korun, Raiffeisenbank se dokonce zvedl čistý zisk meziročně o čtvrtinu na 4,2 miliardy korun.

„Rok 2019 byl dalším velmi úspěšným rokem v řadě. Podařilo se nám oslovit desítky tisíc nových klientů a dále růst jak v oblasti úvěrů, tak i vkladů. Čistý zisk banky překročil hranici čtyř miliard korun, což považuji za neuvěřitelný výsledek,“komentuje výsledky Igor Vida, generální ředitel a Raiffeisenbank.

Air Bank ze skupiny PPF nejbohatšího Čecha Petra Kellnera vykázala loni rekordní čistý zisk 1,5 miliardy korun, což je meziroční nárůst o sedm procent.

Moneta Money Bank, která zveřejnila výsledky minulý čtvrtek, naopak zaznamenala mírný pokles zisku o 4,3 procenta na čtyři miliardy korun.

Vysoké zhodnocení u ČNB „Hlavní příčina růstu zisků bankovního sektoru je spojena s vyššími úrokovými výnosy. To souvisí především s úrokovými sazbami centrální banky, které se v posledních letech postupně zvyšovaly a od začátku května 2019 dosahovaly dvou procent,“vysvětluje Jakub Seidler, hlavní ekonom ING Bank. Navíc, v pátek ČNB zvedla tuto úrokovou sazbu dokonce na 2,25 procenta.

„Depozitním institucím pomohla i ČNB. Atraktivněji úročené úložky u centrální banky se tak rovněž promítly do vyššího hospodářského výsledku českých finančních domů,“potvrzuje jeho slova Pfeiler.

Jen pro představu, banky mají u ČNB uloženo asi 2,8 bilionu korun, které byly až do minulého čtvrtka úročeny dvěma procenty, jejich výnos tak činil kolem 50 miliard korun. Před zahájením kurzového závazku ČNB v listopadu 2013 tam u ní banky měly uloženo 455 miliard korun, přičemž úroková sazby tehdy činila 0,05 procenta. Čistě hypoteticky, pokud by v té době reposazba byla na dvou procentech, jako tomu bylo doteď, činil by úrokový

„Snad to ještě pár let vydrží“Centrální banka, z jejíchž dat odhad vychází, prosincovou statistiku ohledně rekordních zisků komentovat nechtěla. „Vámi uvedená měsíční bankovní statistika má jinou metodiku sběru dat – pracuje s hodně předběžnými údaji. Tuto statistiku nekomentujeme nad rámec komentáře k hlavním indikátorům za prosinec 2019,“uvedla mluvčí ČNB Petra Vodstrčilová. „Pro sledování zisku celého bankovního sektoru je relevantní až čtvrtletní statistika,“doplnila.

Čísla se skutečně většinou o něco liší. Například loni uváděla prosincová statistika, že zisk sektoru překonal 80miliardovou být méně příznivý, a to ze stejných důvodů jako v Evropě. Sektor je stále více svazován regulatorními pravidly, která vedou k růstu nákladů, zároveň je na globálních trzích stále obtížnější za investované peníze získat rozumný výnos, což dopadá nejen na banky, ale i na pojišťovny či penzijní fondy,“doplňuje Seidler z ING Bank.

Fond místo sektorové daně Současné rekordní výdělky českých finančních domů spolu s tím, že velká část z nich plyne do rukou zahraničních vlastníků bank, je trnem v oku některým politikům například z řad sociální demokracie, ať už jde o jejího předsedu Jana Hamáčka, či ministryni práce a sociálních věcí Janu Maláčovou. Ti dlouhodobě vidí tento sektor jako další možný zdroj pro financování státního rozpočtu a stále rostoucích sociálních výdajů.

Dříve například ČSSD hovořila o takzvané dani z bankovních aktiv, která by do kasy přinesla kolem 14 miliard korun ročně. Takovouto sektorovou daň by přitom podpořila KSČM a proti by patrně nebyli ani Piráti.

Nicméně premiér Andrej Babiš (ANO) opakovaně řekl, že je proti jejímu zavedení, protože by banky tyto náklady přenesly na klienty, také to není v programovém prohlášení vlády. Místo toho se Babiš s bankami loni dohodl na vzniku Národního rozvojového fondu, z něhož se mají financovat veřejně prospěšné projekty.

Příznivé zisky tuzemských bank patrně ještě pár let vydrží, dlouhodobý výhled však může být méně příznivý...

JAKUB SEIDLER hlavní ekonom ING Bank