Jdi výš! Duplantis nezná limity

Teprve dvacetiletý tyčkař Armand Duplantis je od soboty novým světovým rekordmanem, když v polské Toruni skočil na druhý pokus 617 centimetrů. A pro mladého Švéda by to nemusela být konečná.

TORUŇ/PRAHA Když v roce 2014 překonal světový rekord fenomenální Francouz Renaud Lavillenie, povedlo se mu to stylově v ukrajinském Doněcku.

Z čestné lóže mu tleskal i Sergej Bubka, který mu poté šel pogratulovat osobně na plochu.

Švéd Armand Duplantis dostal od legendárního výškaře gratulaci „pouze“na dálku, na mítinku v Polsku osobně přítomen nebyl.

„Mondo (přezdívka mladého tyčkaře) překonal světový rekord v Toruni. Fantastická práce. Upřímně gratuluji jemu i jeho rodičům,“napsal na svůj Twitter muž, který světové maximum překonal hned 35krát (sedmnáctkrát venku, osmnáctkrát v hale).

Mimochodem, v tomto ohledu jsou mu nejblíže Američan Bob Seagren a Francouz Thierry Vigneron, kterým se to pod širým nebem povedlo... čtyřikrát.

Duplantis ale nemusí zůstat jen u jednoho historického zápisu.

Vždyť mu je stejně jako těmto zmíněným legendám při prvním zápisu pouze dvacet let. Na rozdíl od Lavillenieho, kterému bylo v Doněcku před šesti lety už sedmadvacet.

Dlouhé čekání na rekord má za sebou ale i Duplantis. Tedy ve svém vlastním světě.

„Po tomhle jsem toužil od tří let. Tenhle rok bude velký a tohle je výborný způsob, jak ho začít,“zářil zázračný mladík po všech oslavách.

Přehnané sebevědomí? Nikoliv, „Mondo“vzal tyč do ruky poprvé v sedmi letech a od té chvíle všechny své vrstevníky zdaleka převyšoval.

Ani zdaleka nekončí

Vedle seniorského světového rekordu mu patří také ten juniorský. Před dvěma lety se stal nejmladším evropským šampionem v technických disciplínách všech dob. Kontinentální titul navíc vyšperkoval výkonem 605 cm.

Tehdy si vylepšil osobní maximum o dvanáct centimetrů.

Loni pak k evropskému titulu přidal i světové zlato, když jej na lepší zápis porazil Američan Sam Kendricks. Zklamání?

Možná trochu, navenek ale ukázal velkou vyzrálost. „Potřebuji podobná měření sil. Potřebuji s těmito chlapy soupeřit, abych získával zkušenosti a mohl je porážet,“pronesl poté s úsměvem.

Své zkušenosti potvrzuje už začátku halové sezony, své maximum pod střechou si v sobotu vylepšil za toto období o 25 centimetrů. Už minulé úterý v Düsseldorfu se v ní poprvé přenesl přes šest metrů a nechal si postavit na stojany 617 cm. Nyní může cílit na další úspěchy. Je jasné, že by rád sebral Bubkovi i venkovní rekord (614 cm), zároveň bude patřit mezi favority olympiády v Tokiu.

Jak trefně poznamenal NY Times, moc dobře věděl on i jeho tatínek, trenér a manažer Greg, proč si vybrali švédské, nikoliv americké občanství. Duplantisův otec je totiž Američan, maminka Helena je bývalá švédská sedmibojařka a volejbalistka. Sám Armand se pak narodil za velkou louží, v Lafayette v Louisianě.

A zatímco v Evropě často o nominaci na olympiádu rozhodují výkony ze sezony, v USA je klíčová americká kvalifikace, ve které už si pár favoritů zuby vylámalo, namátkou desetibojař Dan O’Brien před OH 1992, byť v té době byl úřadujícím mistrem světa.

„Ano, vzadu v hlavě jsme měli při rozhodování i tuto skutečnost,“přiznal s odstupem času Greg Duplantis.

Udělali dobře, o Tokio by mohl přijít jen vinou zranění. V opačném případě se s ohledem na svůj talent i formu může v dalších měsících řídit třeba i Bubkovým přáním: „Je skvělé, že má atletika takového sportovce. Hodně štěstí. Jdi výš!“