Krátkou zimu vystřídá úmorné léto. Zvykejme si
Rytmus čtyř ročních období, jak jej známe, zmizí Letošek bude zřejmě rekordně suchý Voda bude chybět už zjara
PRAHA V pondělí se Českem prohnal ničivý vichr, v úterý se v jednom dni vystřídal sníh, slunečno, déšť i kroupy. Člověk by řekl, že počasí se zbláznilo. Pravda ale je, že odpovídá na impulzy, které mu dal a dává člověk chrlením skleníkových plynů. Lidská činnost dodává teplo, teplo je energie a ta se musí někde projevit.
Přehled všech možných typů počasí jsou Češi zvyklí spojovat s dubnem, ale zvyk budou muset změnit. Zimní období se zkracuje, takže jevy typické pro apríl se objevují už v půlce února. Opticky a pocitově to bude vypadat tak, že se ze čtyř období stala dvě. Protože zima bez sněhu je jasně vidět a úmorně horké léto jasně cítit.
„Dosud jsme žili rytmem čtyř ročních období, jejich charakter ale klimatická změna výrazně přetváří a nejvíce je to patrné právě na zimě. Začneme vnímat, že roční období už nepředstavují čtyři zhruba stejně dlouhé časové úseky. Typické zimní počasí bude v řadě let trvat krátce s pár dny se sněhovou pokrývkou a období vysokých teplot, které spojujeme s létem, bude delší,“říká bioklimatolog Miroslav Trnka v rozhovoru pro LN.
Nynější zima je extrémně slabá, vodní zásoby ve sněhu jsou desetkrát menší než loni, pročež odborníci počítají, že sucho bude letos horší než v zatím nejkrizovějších rocích stávajícího suchého období, 2015 a 2018. Zmíněné období je za celou dobu moderního pozorování v Česku přitom nejintenzivnější.
„Chybějící sněhová pokrývka bude velký problém. Nejen že se nedoplní zásoby podzemní vody, ale voda bude pravděpodobně už brzy na jaře chybět i ve vodních tocích,“řekl ministr zemědělství Miroslav Toman (za ČSSD).
Vodohospodáři napouštějí nádrže na maximum, co to jen jde, ale i tak kubíky vody mizí za hranicemi – vláha by teď měla mít podobu sněhu, aby se držela doma, a odtékat pozvolna až při jarní oblevě.
Orkán Sabine, jenž měl v Česku podobu bouře, zapadá do proměny klimatu – dorovnává se tak ohřívání atmosféry, která se neochlazuje mírnými lokálními přeháňkami. „Třeba v Norsku jsou takové bouře v zimě relativně časté, v Česku ne,“dodává Trnka.
ROZHOVOR