Happeningem slavili Jirousovu ulici

V nově vznikající zástavbě pražské městské části Řeporyje včera lidé oslavili vznik Jirousovy ulice, která je pojmenována po básníkovi, publicistovi a výtvarném kritikovi Ivanu Martinovi Jirousovi přezdívaném Magor. Během happeningu,

Česká eurokomisařka označilo Polsko a Maďarsko za křehké demokracie. Zástupce obou zemí tím naštvala. Podle europoslance Jana Zahradila je ve hře oslabení visegrádské čtyřky.

o jehož program se postarali bývalá Jirousova partnerka písničkářka Dáša Vokatá, herec Oldřich Kaiser a publicista a historický badatel František „Čuňas“Stárek, slivovicí pokřtili repliku uliční cedule s názvem Magorova, který u úřadů neprošel. Ulice pojmenovaná po vůdčím duchu českého undergroundu se nachází nedaleko Toufarovy ulice, která nese jméno oběti komunistického pronásledování, římskokatolického kněze Josefa Toufara. čtk

PRAHA Česká eurokomisařka Věra Jourová, která má v Bruselu bdít nad dodržováním evropských hodnot, se v rozhovoru pro německý magazín Der Spiegel i na půdě Evropského parlamentu obula do Polska a Maďarska. Jejich demokracie jsou podle ní křehké. V Polsku je Evropské komisi trnem v oku vládní reforma justice obsahující sporný zákon o trestání soudců, v Maďarsku zase hovoří o médiích, která často píšou, co vládě vyhovuje.

Pro Česko jsou vyjádření Jourové citlivá, jelikož se dotýkají jeho dvou partnerů v rámci visegrádské čtyřky (V4 tvoří ČR, Slovensko, Polsko a Maďarsko), na kterou premiér Andrej Babiš (ANO) i česká diplomacie tolik sází. Její fungování to podle většiny oslovených českých poslanců z Bruselu i Česka zásadně neohrozí, trhliny nicméně zůstanou.

„Paní Jourová svými výroky V4 oslabuje, přesně to si Komise přeje. Poláci jsou na Česko velmi naštvaní a vyžehlit to bude pro českého premiéra tvrdým oříškem,“řekl LN diplomatický zdroj. Podobně situaci hodnotí i europoslanec Jan Zahradil (ODS), podle něhož dělá Jourová přesně to, co po ní Komise chce. „Poláci a Maďaři jsou naštvaní na Babiše. O to tady jde. Proto také Jourová dostala toto portfolio. Oslabit, rozvalit V4,“řekl europoslanec LN.

Jeho stranický i bruselský kolega Alexandr Vondra poznamenal, že V4 leží v krku zejména Francouzům a Němcům. Belgický komisař pro justici a spravedlnost podle Vondry připraví kritický pokrm a Češka Jourová ho pak servíruje. „Roli Jourové vidí Poláci jako snahu Babiše odvést pozornost od svých problémů jinam,“zdůraznil. „Zdá se, že strategie Berlína a Paříže funguje,“doplnil.

„Lepší žádná V4“Nejostřeji se do Visegrádu opřel pirátský europoslanec Mikuláš Peksa, který by středoevropský spolek klidně zrušil. „Než nedemokratická V4 je lepší žádná V4,“podotkl. Naopak premiérův poradce pro legislativní záležitosti a někdejší ministr zahraničí Cyril Svoboda ohrožení V4 nevidí, obavám Jourové o vývoj v Polsku a částečně v Maďarsku ale rozumí a sdílí je.

„Jde o spolupráci mezi sousedními státy a ta musí fungovat,“řekl LN s odkazem na V4, ve které podle něj hraje Česko roli stabilizátora. „To je český příspěvek evropanství,“dodal.

Podle poslance a člena sněmovního zahraničního výboru Jaroslava Bžocha (ANO) je nutné rozlišovat mezi pohledem EU na jedné straně a vzájemnými sousedskými vztahy na straně druhé. „I Polsko a Maďarsko musí chápat, že Věra Jourová zastupuje Evropskou komisi,

FOTO MAFRA – ALEXANDR SATINSKÝ a ne ČR, takže to naše vztahy neohrozí,“uvedl pro LN a doplnil, že postup eurokomisařky je správný, protože postupuje přesně podle smluv EU. Navíc křehké demokracie jsou podle něj po celé Unii. Jako příklad uvedl Německo, kde sílí pravicová Alternativa pro Německo (AfD), nebo Slovensko s úspěchy extremisty Mariana Kotleby. „To mě straší mnohem víc,“zdůraznil. Evropa by podle něj neměla měřit dvojím metrem.

Celoevropská zkouška

O křehkých demokraciích napříč Evropou mluví i europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL), podle něhož kontinent nyní prochází zkouškou, zda udrží demokracii, nebo se překlopí na systémy států s tvrdým, dominantním vůdcem. A to i v západních státech. Cyril Svoboda by ale situaci nedramatizoval.

„Evropskou demokracii nevidím jako křehkou. Různé vlny byly v dějinách vždycky. Každá politická reprezentace je dočasná. A dokud bude možné střídání elit, demokracie bude živá,“shrnul.

Polsko i Maďarskou čelí už několik let kritice ze strany Evropské unie, Rady Evropy i nevládních organizací za porušování principů demokracie a právního státu. Polská vláda opakovaně Bruselu vzkázala, že smlouvy o EU neupravují soudní systémy v jednotlivých členských zemích. Prezident Andrzej Duda navíc před pár dny podepsal sporný zákon o trestání soudců. Kritici varují, že umožní pokutovat, disciplinárně trestat nebo propouštět soudce dávající najevo odpor vůči reformě prosazované současnou vládou.

Vládní strana Právo a spravedlnost (PiS) zákon schválila i přes zamítavé stanovisko polského nejvyššího soudu a Benátské komise Rady Evropy, která normu označila za omezující právo soudců na vyjadřování vlastních názorů.

Kvůli reformě navštívila Jourová koncem ledna Varšavu, kde se setkala mimo jiné s ministrem spravedlnosti Zbigniewem Ziobrem. Rozhovor však podle jejích slov nepřinesl posun ve stanoviscích ani jedné ze stran.

V Maďarsku jsou podle Jourové změny týkající se demokracie plíživější, ale širší. „Tam jsou postižena i média. Zažili jsme tam velké slučování mediálních domů, které píšou a vysílají, co vládě vyhovuje,“upozornila. Vývoj v zemi označila za nebezpečný, protože se týká řady oblastí od justice po média. Eurokomisařka byla v rozhovoru v Der Spiegel dotazovaná i na Česko. V něm podle ní ale nedochází k žádnému systematickému útoku na právní stát, a proto to není případ pro ni.